Benjamin Thompson

podnikatel, vynálezce, obchodník, vědec

Narození:
26. března 1753
Úmrtí:
21. srpna 1814
Upravit profil
Benjamin Thompson - hrabě Romford byl přírodozpytec a filozof, znalec vojenství, zdatný badatel a vynálezce, jeden z těch, kdo formovali významný vědecký obor, termodynamiku. Byl i významný obchodník a podnikatel. Již na obecné škole projevil...

Životopis

Benjamin Thompson - hrabě Romford byl přírodozpytec a filozof, znalec vojenství, zdatný badatel a vynálezce, jeden z těch, kdo formovali významný vědecký obor, termodynamiku. Byl i významný obchodník a podnikatel.

Již na obecné škole projevil Benjamin mimořádné nadání, zvláště v matematice. V patnácti letech dokázal vypočítat termíny zatmění nebeských těles. Pokusil se o studium medicíny, ale to mu nevyšlo, protože se více věnoval výrobě chirurgických nástrojů.

Když se Benjamin Thompson stal učitelem v Rumfordu, zamilovala se do něho vdova po bohatém farmáři paní Sarah W. Rolfová. Záhy uzavřeli sňatek. Ženichovi bylo devatenáct a nevěsta byla starší o třináct let. Paní Sarah měla ve společnosti velký vliv a tak se její manžel stal brzy majorem.

Doba byla revoluční a Thompson stál na anglické straně. Proto se za ním vydali zastánci americké nezávislosti vybaveni dehtem a peřím. Jemu se podařilo včas uprchnout do Bostonu a nakonec manželku a dceru na dlouhá léta opustil.

S postupem Američanů opustil americký kontinent s ustupujícími anglickými vojáky. V Anglii se stal v šestadvaceti letech členem Royal Society, uznávané vědecké společnosti. Byl znalec vojenství a zdatný badatel. Zkoumal např. sílu různých druhů střelného prachu, moment hybnosti náboje.

Jako generální inspektor anglické armády zkoumal Thompson vlákna hedvábí. Zjistil, že hedvábí dokáže absorbovat osminásobek hmotnosti vody. Hned tohoto poznatku využil. Nakupoval látku na červené kabáty pro anglickou armádu za suchého počasí a prodával po cestě přes vlhký oceán v New Yorku.

V sérii pokusů zkoumal Benjamin Thompson tepelně izolační vlastnosti různých tkanin. Nejlépe dopadly kožešina a peří, ale ty se nehodily na uniformy. nakonec se rozhodl pro flanel. Když výrobci hedvábí nechtěli přejít na výrobu flanelu, vybudoval vlastní továrnu a nechal zaučit nadané žebráky pracovat na tkalcovských stavech.

Dalším zaměstnavatelem se stal bavorský kurfiřt Karel Theodor a z plukovníka Thompsona se brzy stal hrabě Rumford. Titul získal mimo jiné za reorganizaci bavorské armády. Zařídil, aby vojáci dostávali oděv a stravu zdarma, přikázal, aby se učili zemědělství a chovu domácích zvířat, aby se jejich děti učily číst a psát.

V Bavorsku našel Benjamin Thompson také příležitost k významné vědecké práci. Koncem 18. století se zásluhou geniálního francouzského chemika A.L. Lavoisiera začala formovat chemie. Vyvstal závažný problém, co je vlastně teplo. Lavoisier byl přesvědčen, že jde o hmotnou substanci - tepelný tok. Teplo zaujalo i hraběte Rumforda. Po dlouhých a důkladných pokusech došel k názoru, že teplo je to, co se do tohoto kovového kusu (dělová hlaveň) při pokusech trvale přivádělo tj. pohyb.
Rumfordovo zjištění souvislosti mezi pohybem, prací a uvolněným teplem předběhlo dobu o čtyři desítky let. Další učenci na těchto základech formovali nový vědní obor - termodynamiku.

Vědecká Rumfordova práce byla velmi rozsáhlá. Soustředil se na teplo, navrhl nová kamna a krby, zkoumal výhřevnost různých paliv.

V době, kdy Benjamin Thompson vedl bavorský arzenál a bylo potřeba uživit co nejlevněji dělníky, vymyslel několik receptů. Nejvíce zaujaly tzv. Rumfordovy polévky, které zajímaly i císaře Napoleona.

Polévka č. 1:
Asi v 640 litrech vody se uvařilo kolem 63 kg ječmene, 59 kg fazolí,31 kg rozlámaného chleba, asi 9 kg soli, 24 litry slabého piva, octa nebo spíš zkysaného piva. To mělo stačit na 1200 porcí. Dělníci měli dostávat tuto polévku třikrát denně, k tomu 200 gramů žitného chleba.

V polévce č. 2 byly pro změnu brambory, které se díky i Rumfordovi v Evropě rozšířily.

Rumford se po čase opět vrátil do Anglie, kde vybudoval vzdělávací Royal Institution. V její budově navrhl originální ústřední topení, první svého druhu na světě.

Po nezdařených pokusech vrátit se do Ameriky jako vážený občan, musel Benjamin Thompson nakonec rezignovat a odjel do Paříže. Oženil se s vdovou po Lavoisierovi (první manželka zemřela), ale manželství se brzy rozpadlo. Hrabě Rumford žil v Auteuilu v domě po Lavoisierovi, domácnost mu vedla jeho dcera.

Po zbytek života pokračoval ve výzkumech a charitativní činnosti. Např. Harvardově univerzitě zanechal prostředky na zřízení "Rumfordovy profesury", anglické Royal Society poskytl peníze na založení ceny, nesoucí jeho jméno, určené na objevy o teple a světle.

Dnes se o Rumforda přou Američané, kteří jej uvádějí jako jednoho z prvních amerických vědců.