Třináct generací rodiny Moritů pracovalo v rodinném podniku na výrobu saké – japonského rýžového alkoholického nápoje. Proto není divu, že i Akio měl jako nejstarší syn pokračovat v rodinné tradici. Místo vaření saké se ale vrhl na elektroniku....
Životopis
Třináct generací rodiny Moritů pracovalo v rodinném podniku na výrobu saké – japonského rýžového alkoholického nápoje. Proto není divu, že i Akio měl jako nejstarší syn pokračovat v rodinné tradici. Místo vaření saké se ale vrhl na elektroniku. Obchodnické geny se však nezapřely a výsledkem bylo vytvoření jedné z nejznámějších značek moderního světa – SONY.
Akio Morita se narodil 26. ledna 1921 v japonské Nagoji. Již odmalička ho ve škole bavila především matematika a fyzika a proto nebylo divu, že po střední škole nastoupil na Císařskou univerzitu v Ósace studovat fyziku. Japonsko v době jeho studií válčilo ve druhé světové válce, a tak se mladý Morita dostal do řad císařského námořnictva, kde se ovšem věnoval především technologickému vývoji.
Poválečná léta nebyla pro Japonsko vzhledem k prohře lehká, Morita se však i přesto s o třináct let starším přítelem Masaru Ibukou vrhl na podnikání. Založili spolu telekomunikační společnost Tokio Tsushin Kogyo, která zpočátku měla pouhých dvacet zaměstnanců.
Vše se změnilo v okamžiku, kdy společníci získali ze Spojených států licenci na výrobu tranzistorů. Tranzistor byl sice americkým vynálezem, ale byl to vývoj přenosného radiopřijímače, který vedl k jeho „boomu“. Do světa se svým rádiem společnost vyrazila již pod mezinárodním názvem SONY, vzniklým z latinského „sonus“ (zvuk) a anglického „sonny boy“, což byl v Japonsku oblíbený výraz pro mladého člověka průkopnického ducha.
Též jméno SONY se stalo synonymem pro průkopnickou značku, když společnost uvedla na trh na konci šedesátých let první barevnou televizi – známý Trinitron. Později z dílny Akia Mority vyšel první kazetový videorekordér a v roce 1979 první Walkman – tento název si nechala SONY sice patentovat, ale vžil se pro všechny přístroje toho druhu. Mimochodem, přenosný přehrávač si vydupal sám Morita, který pozoroval, že lidé si snaží nosit hudbu s sebou všude, kam mohou. Odborníci v SONY byli proti, ale obrovský komerční úspěch dal za pravdu právě Moritovi.
V sedmdesátých letech již především díky SONY geografické označení „Made in Japan“ dávno přestalo znamenat pokus o imitaci s nevalnou kvalitou a s Japonskem se muselo počítat jako s technologickou velmocí.“ Jak sám Morita prohlásil, „SONY se stala Cadillacem v elektronice“. Samotná společnost expandovala, již v roce 1961 se stala první japonskou firmou, jejíž akcie se obchodovaly na newyorské burze. A o deset let později prvním japonským podnikem, který začal vyrábět televize přímo v USA.
Následující dekádu SONY přinesla mnoho inovací, mezi jinými první třiapůlkovou disketu či průkopnický CD přehrávač. Vývoj byl ve společnosti vždy o krok před ostatními, konkurence se od SONY velmi často učila.
Samotný Morita byl i v osmdesátých letech, kdy již byl na pokraji důchodového věku, velkým workoholikem. Zároveň se však dokázal bavit, v šedesáti letech se naučil surfovat, potápěl se a aby v zimě nevyšel ze cviku, tak lyžoval. A napsal svoji biografii, kterou příhodně pojmenoval „Made in Japan“.
V roce 1993 se hektický životní styl stal Moritovi málem osudným. Při tenisovém zápase se zhroutil a v nemocnici lékaři konstatovali, že právě prodělal infarkt. V té chvíli i Morita, který dával do každého zápasu vše, pochopil, že musí ubrat. Ještě krátce před infarktem neustále cestoval mezi Japonskem, jednotlivými městy v USA a Evropou k obchodním jednáním i k setkáním s hlavami států – audienci mu udělila i anglická královna Alžběta II.
Kvůli infarktu Morita přišel i o mimořádně prestižní post předsedy obchodní komory Keidarenu, který by z něj i formálně udělal nekorunovaného krále japonského průmysl. Toho se musel vzdát a roce 1994 odstoupil i z vedení SONY. Odjel na Hawaii, aby tam trávil čas v rehabilitačním centru, jelikož byl po infarktu odkázán na invalidní vozíček.
Akio Morita zemřel 3. října 1999 v Tokiu. Jeho odkaz však stále žije v SONY, která zůstává i po jeho smrti jednou z vedoucích značek v oblasti elektroniky. Neporazitelná zůstává doposud například série herních konzolí Playstation, která poráží na hlavu konkurenci Microsoftu či Nintenda. Ve všech ostatních oblastech je pak zárukou té nejvyšší kvality.
Akio Morita se narodil 26. ledna 1921 v japonské Nagoji. Již odmalička ho ve škole bavila především matematika a fyzika a proto nebylo divu, že po střední škole nastoupil na Císařskou univerzitu v Ósace studovat fyziku. Japonsko v době jeho studií válčilo ve druhé světové válce, a tak se mladý Morita dostal do řad císařského námořnictva, kde se ovšem věnoval především technologickému vývoji.
Poválečná léta nebyla pro Japonsko vzhledem k prohře lehká, Morita se však i přesto s o třináct let starším přítelem Masaru Ibukou vrhl na podnikání. Založili spolu telekomunikační společnost Tokio Tsushin Kogyo, která zpočátku měla pouhých dvacet zaměstnanců.
Vše se změnilo v okamžiku, kdy společníci získali ze Spojených států licenci na výrobu tranzistorů. Tranzistor byl sice americkým vynálezem, ale byl to vývoj přenosného radiopřijímače, který vedl k jeho „boomu“. Do světa se svým rádiem společnost vyrazila již pod mezinárodním názvem SONY, vzniklým z latinského „sonus“ (zvuk) a anglického „sonny boy“, což byl v Japonsku oblíbený výraz pro mladého člověka průkopnického ducha.
Též jméno SONY se stalo synonymem pro průkopnickou značku, když společnost uvedla na trh na konci šedesátých let první barevnou televizi – známý Trinitron. Později z dílny Akia Mority vyšel první kazetový videorekordér a v roce 1979 první Walkman – tento název si nechala SONY sice patentovat, ale vžil se pro všechny přístroje toho druhu. Mimochodem, přenosný přehrávač si vydupal sám Morita, který pozoroval, že lidé si snaží nosit hudbu s sebou všude, kam mohou. Odborníci v SONY byli proti, ale obrovský komerční úspěch dal za pravdu právě Moritovi.
V sedmdesátých letech již především díky SONY geografické označení „Made in Japan“ dávno přestalo znamenat pokus o imitaci s nevalnou kvalitou a s Japonskem se muselo počítat jako s technologickou velmocí.“ Jak sám Morita prohlásil, „SONY se stala Cadillacem v elektronice“. Samotná společnost expandovala, již v roce 1961 se stala první japonskou firmou, jejíž akcie se obchodovaly na newyorské burze. A o deset let později prvním japonským podnikem, který začal vyrábět televize přímo v USA.
Následující dekádu SONY přinesla mnoho inovací, mezi jinými první třiapůlkovou disketu či průkopnický CD přehrávač. Vývoj byl ve společnosti vždy o krok před ostatními, konkurence se od SONY velmi často učila.
Samotný Morita byl i v osmdesátých letech, kdy již byl na pokraji důchodového věku, velkým workoholikem. Zároveň se však dokázal bavit, v šedesáti letech se naučil surfovat, potápěl se a aby v zimě nevyšel ze cviku, tak lyžoval. A napsal svoji biografii, kterou příhodně pojmenoval „Made in Japan“.
V roce 1993 se hektický životní styl stal Moritovi málem osudným. Při tenisovém zápase se zhroutil a v nemocnici lékaři konstatovali, že právě prodělal infarkt. V té chvíli i Morita, který dával do každého zápasu vše, pochopil, že musí ubrat. Ještě krátce před infarktem neustále cestoval mezi Japonskem, jednotlivými městy v USA a Evropou k obchodním jednáním i k setkáním s hlavami států – audienci mu udělila i anglická královna Alžběta II.
Kvůli infarktu Morita přišel i o mimořádně prestižní post předsedy obchodní komory Keidarenu, který by z něj i formálně udělal nekorunovaného krále japonského průmysl. Toho se musel vzdát a roce 1994 odstoupil i z vedení SONY. Odjel na Hawaii, aby tam trávil čas v rehabilitačním centru, jelikož byl po infarktu odkázán na invalidní vozíček.
Akio Morita zemřel 3. října 1999 v Tokiu. Jeho odkaz však stále žije v SONY, která zůstává i po jeho smrti jednou z vedoucích značek v oblasti elektroniky. Neporazitelná zůstává doposud například série herních konzolí Playstation, která poráží na hlavu konkurenci Microsoftu či Nintenda. Ve všech ostatních oblastech je pak zárukou té nejvyšší kvality.