Alexis de Tocqueville byl francouzský státník a politolog.

Alexis de Tocqueville se narodil jako třetí a nejmladší syn do aristokratické rodiny. Větší část rodiny byla popravena za Francouzské revoluce. Díky pádu Robespiera však oba Tocquevillovi rodiče unikli gilotině, otec však ve vězení ve svých 24 letech zešedivěl a matka byla nadosmrti psychicky poznamenána.

Alexis de Tocqueville se již od mládí zajímal o osvícené spisovatele, v otcově knihovně vyhledával nejvíce dílo Montesquiera. Obdivoval Anglosasy, neboť si tento národ dokázal vládnout bez revolucí a tragédií.

Alexis de Tocqueville vystudoval práva na Sorboně a začal pracovat jako soudce – auditor ve Versailes. Se svým kolegou Gustavem de Beaumontem dostali povolení k neplacenému studiu amerického vězeňství. V dubnu roku 1831 se oba vydali na devítiměsíční pobyt do tehdejších Spojených států, které v té době měly pouhých 13 miliónů obyvatel. Oba studenti se seznámili s myšlením, kulturou a demokracií USA.

Alexis de Tocqueville se seznámil s o šest let starší měšťanskou dívkou Mary Mottley, kterou si později, bez ohledu na svůj vznešený rod, bere za manželku. Mluvili spolu zásadně anglicky. Neměli děti, lišili se temperamentem, ale chovali k sobě lásku a úctu.

Tocquevillovi záleželo na tom, aby se co největší množství lidí naučilo samostatně přemýšlet, jednat, vládnout, užívat důstojnosti a svobody. Přispěl k reformám vězeňství. Odsouzený měl noci trávit v samovazbě, aby mohl přemýšlet o svých činech a nemohl ostatní trumfovat svými skutky. Přes den pak měl pracovat společně s ostatními. Komunikace se měla zaměřit především na to, aby získal užitečné dovednosti a zvládl pak svobodu.

Alexis de Tocquevill pomáhal budovat právní řád tehdy již téměř dobytého Alžírska. Vyzýval francouzské vedení, aby vytvořilo pozemkový katastr, aby povzbuzovalo hospodářskou spolupráci mezi Francouzy, Araby a Kabyly.

V roce 1839 byl Alexis de Tocquevill zvolen poslancem, kde zasedal společně s levým středem. V roce 1848 vypukla ve Francii další revoluce, Ludvík Filip byl svržen. V letech 1848 – 1852 vznikla druhá republika pod prezidenstvím Ludvíka Napoleona Bonaparta.

Od května do října roku 1849 byl Tocqueville krátce ministrem zahraničí. V roce 1851 Ludvík Napoleon rozpouští parlament aTocqueville se dokonce ocitá nakrátko ve vězení. Tím skončila jeho politická kariéra. Ludvík Napoleon Bonapart se prohlašuje císařem Napoleonem III.

Roky 1852 – 1870 - doba druhého císařství je obdobím stability, avšak na úkor občanských práv a svobod. S tím nemohl Tocqueville souhlasit. Proto se zcela vědomě vylučuje z veřejného života.

Dne 16.4.1859 umírá Alexis de Tocquevill na tuberkulozu. Před smrtí nejvíce lituje, že nemůže pokračovat na dalším díle Starý režim a revoluce, které vzniklo v tomto období také díky jeho životu mimo politiku.
Alexis deTocqueville byl zástupcem interdisciplinární vědy, která se měla zabývat chováním různých lidských společností. Této vědě však nedal název ani jasný program. Poprvé zavedl do analýzy politických institucí sociologické pojmy a metody. Poukázal na to, že politiku nelze zkoumat jen samu o sobě, ale je třeba přihlížet i k obecnějším sociálním a historickým souvislostem. V průběhu 19. století se jeho dílu nedostalo velkého ohlasu pro tehdejší fascinaci ideou „velkých sociálních systémů“, avšak v polovině 20. století byl Tocqueville pro sociologii znovuobjeven a mnohými je považován za jednoho z jejích nejvýraznějších klasiků.
Na Tocquevilla navazovalo mnoho autorů nejrůznějších sociologických dichotomií, jako například Ferdinand Tönnies, Max Weber, Émile Durkheim, Herbert Spencer, Henry Maine a další.
Brzy po Tocquevillově smrti zavedla Francie řádné a pravidelné volby a střídání vlád. Na mnoho desítek let se tak Francie stala jediným větším stabilním státem, který nikdy neupadl do diktatury, občanské války nebo chaosu.


Již Karel Havlíček Borovský ve svém listu Slovan seznamoval české čtenáře s Tocquevillovými myšlenkami:

Demokracie v Americe – 1840, první díl Politický svět byl vydán v roce 1835. Tato prvotina byla následována výrazným čtenářským zájmem, kterého Tocqueville dokázal využít pro nastartování své politické kariéry. V díle Tocqueville zkoumá povahu demokracie, její klady i zápory, analyzuje možné původce ohrožení již stabilizovaného demokratické uspořádání. Srovnával demokracii v Evropě a v USA. Předpovídá, že s americkou demokratickou společností vzniká určitý typ společnosti, který v budoucnu ovládne i další kontinenty.

Starý režim a revoluce – 1856, Tocqueville zde podrobuje zkoumání francouzskou společnost a příčiny přechodu od feudalismu k republice.