“Přední náhon je přirozená myšlenka. Vždyť koně také netlačí vůz.” - André Citroën.

André Citroën, tvůrčí génius, byl průmyslník a automobilový průkopník.

André Citroën se narodil jako páté dítě židovské rodiny, otec Lévie Citroen byl obchodníkem s diamanty. Jeho rodina, původně pod jménem Limoenman, pocházela z Amsterodamu, kde dědeček Andrého byl úspěšným klenotníkem. Otec při obchodní cestě do Varšavy poznal svoji budoucí manželku Maszu Amaliu Kleinmann. Po svatbě se oba usadili v Paříži. Když bylo Andrému šest let, jeho otec se dostal do obchodních potíží a spáchal sebevraždu.

André Citroën začal 1. října 1885 studovat střední školu Concordet. Zamiloval si dílo Julesa Vernea, které ho pak inspirovalo po celý život. Fascinovala ho filozofie Verneových prací - slídivá mysl, konkurenční duch, zázraky vědy.

V roce 1894 ukončil André Citroën studium s velmi dobrým hodnocením. Proto také mohl v roce 1898 začít se studiem na prestižní Polytechnické škole. Během studií mu zemřela matka. Studia dokončil v roce 1900 a získal titul inženýra, výsledky studií však nesplnily jeho očekávání.

André Citroën měl pozoruhodnou intuici. Ve svých 22 letech navštívil Polsko, odkud pocházela jeho matka. Zde si všiml zvláštního provedení dřevěných ozubených kol u zařízení na čerpání vody - tzv. šípové ozubení. Citroën pochopil výhody tohoto ozubení - tichý chod a malé opotřebení. V roce 1902 investoval všechny své finanční prostředky a koupil patent na ocelové šípové ozubení.

Od roku 1907 André Citroën řídil a reorganizoval pařížskou automobilku Mors. Během pěti let zvýšil produkci automobilů z 10 na 100 kusů za měsíc. V roce 1912 založil malou továrnu na výrobu ozubených kol Engrenages Citroën s.r.o. Zde poprvé použil své logo - dvojitou stříšku. Logo představovalo dva šípové zuby, které Citroën používal i pří svých dalších činnostech a vozy Citroën jsou jimi vybaveny i dnes.

Během let zásoboval André Citroën svými ozubenými koly automobilky z celé Francie, jeho kola nakupovaly i některé podniky ze zahraničí.

V roce 1912 se André Citroën stal předsedou automobilové asociace zaměstnavatelů. Navštívil Ameriku a v závodě Henry Ford´s se seznámil s americkými metodami výroby automobilů.

V roce 1914 se André Citroën oženil s dcerou italského bankéře Genoese - Goerginou Bingen. Měli spolu čtyři děti - Jacqueline (1915 - 1994), Bernard (1917 - 2002), Maxime (1919 - 1990) a Solange (1924 - 1925).

Po vypuknutí 1. světové války byl v roce 1914 André Citroën jako poručík dělostřelectva povolán na frontu k francouzské armádě. O rok později se vrátil zpět do Paříže. Ministerstvu války navrhl, že vybuduje zbrojovku schopnou vyrobit až dvacet tisíc dělostřeleckých nábojů denně. Od vlády získal finanční prostředky během šesti týdnů vybudoval na nábřeží Javel na jihozápadním okraji Paříže výrobní haly. Zbrojovka dodávala denně 35 tisíc dělostřeleckých granátů. André Citroën byl vládou pověřen reorganizací zbrojovky v Roanne. V roce 1918 zorganizoval během 24 hodin zásobování Paříže potravinami, uhlím a plynem, zavedl potravinové lístky.

Po světové válce se André Citroën rozhodl pro výrobu malých, jednoduchých a levných automobilů pro širokou veřejnost. V roce 1919 zahájil spolu s konstruktérem Julesem Salomonem výrobu v bývalé zbrojovce na Quai de Javel. Prvním vozem byl automobil Type A. Vůz s otevřenou karosérií byl vystaven v prodejně na Champs-Elysées. Za necelých 8000 Franků se záhy stal prodejním bestsellerem. Citroën měl smysl pro reklamu. Reklama byla tak mohutná, že ještě než byl vyroben první vůz, měla firma 30.000 objednávek. Na začátku vyráběla firma 30 kusů denně, na začátku roku 1920 už 100 kusů denně. V roce 1919 se prodalo přes dva tisíce vozů, o rok později 12.000. Citroën začal vyrábět více vozů než automobilky Peugeot a Renault dohromady.

V roce 1921 se v pařížském tisku objevily inzeráty na nový vůz Citroën HP-B2, první francouzský automobil vyráběný ve velkých seriích. Firma Citroën začala spolu s automobily prodávat i služby - asistence, technická zabezpečení, opravy, financování a další. Budovala úvěrovou společnost pro průmysl, obchodní síť, prodejní katalog náhradních dílů, servis po prodeji, garanci jednoho roku a bezplatné prověrky po záběhu. Firmy vybudovala také spotřebitelskou úvěrovou společnost, silniční nehodovou prevenci - autoškolu, dopravní značení. Jméno Citroën se stalo světovým pojmem. Automobilka pokračovala s dalšími modely, zahájila výrobu lehkých užitkových vozidel - dodávková vozidla a univerzální vozidla pro obchod a volný čas. Citroën zřídil taxikářskou a autobusovou dopravu, otevřel i vlastní automobilovou pojšťovací společnost. André Citroën věděl, že všechny tyto novinky budou mít silný efekt na životní styl.

André Citroën založil první továrnu vyrábějící zmenšeniny automobilů pro děti. Brzy vznikl katalog hraček. Citroën, inspirován knihami Julesa Verna, poslal svá polopásová vozidla na výpravy na Saharu, vozy se objevily v Africe a v Asii. Celý svět byl fascinován zprávami o těchto transkontinentálních expedicích.

Citroën se stal průmyslovým impériem. Před reklamou na vozy Citroën nebylo ve Francii na sklonku 20. let 20. století úniku. Čtvrt milionu žárovek umístěných na Eiffelově věži vykreslovalo do pařížských nocí název jediné firmy - Citroën. Stejný nápis, tentokrát z dýmu, vykroužil nad hlavami užaslých diváků letecký akrobat. A francouzské silnice lemovalo 150 000 dopravních značek s poznámkou "Daroval Citroën."

André Citroën pochopil, že průmyslový pokrok musí být doprovázen také pokrokem sociálním. V jeho továrně využívali zaměstnanci zdravotní péči, pro ženy byl k dispozici sociální program, kdy zaměstnankyně mohly využívat dětských domovů, jeslí s dětským lékařem, ve firmě byly i krmící místnosti pro ženy s malými dětmi. Těhotné zaměstnankyně dostávaly měsíční příplatky. Nové matky měly placenou dovolenou po porodu. Tuto dovolenou mohly strávit v Chaville, centru speciálně upraveném pro potřeby mladých matek. Závod měl také sborovny, herní místnosti, gymnázium, šicí místnost, družstevní prodejnu a závodní jídelnu. Ošetřovna s bezplatnou péčí byla vybavena řadou nemocničního vybavení. André Citroën zavedl první pracoviště pro invalidní zaměstnance, všem svým pracovníkům vyplácen 13. plat.

Rozvoj firmy Citroën zastavila až hospodářská krize ve 30. letech 20. století. 60% akcií firmy převzal pneumatikářský koncern Michelin. André Citroën se z krize už nevzpamatoval ani díky významným inovacím svých vozů s předním náhonem.

Citroën byl vášnivým sázkařem na dostizích a hráčem v kasínech. Pro svoji vášeň využíval nejen svoje finanční prostředky, ale také finance společnosti. Ta nebyla schopna splácet účty. André Citroën byl požádán, aby odešel do důchodu a dále se nepodílel na vedení společnosti. Tuto situaci nesl André Citroën velmi těžce. Bylo mu 57 let a necítil se být stár. Jeho zdraví se rapidně zhoršovalo a 3. července 1935 zemřel na rakovinu žaludku. Je pohřben na hřbitově Montparnasse v Paříži.

André Citroën byl humanista i vedoucí v jedné osobě. Pro vedení firmy velmi rychle vytvořil tým vysoce kvalifikovaných a pokrokově smýšlejících lidí se znalostí cizích jazyků. Nejdéle sloužící zaměstnance znal podle jména, nikdy neodmítl pomoc, když bylo třeba. Byl zastáncem přímého dialogu a v případě konfliktu byl vždy připraven k diskusi. Výrobní linky v jeho firmě byly navrženy vědecky za účelem zlepšení produktivity a kvality výroby.

André Citroën nebyl jen marketingový odborník, ale i technický vizionář. Nebál zkoušet nové technologie jako byla celokovová karoserie, pohon předních kol nebo pružné uložení motoru.