Angela Merkelová se stala první ženou, která kdy nastoupila do úřadu německého kancléře. Vzhledem k tomu, že vyrůstala ve východním Německu, má její zvolení i jinou symboliku – po sjednocení se stala první hlavou kabinetu z bývalé DDR. Angela se...
Životopis
Angela Merkelová se stala první ženou, která kdy nastoupila do úřadu německého kancléře. Vzhledem k tomu, že vyrůstala ve východním Německu, má její zvolení i jinou symboliku – po sjednocení se stala první hlavou kabinetu z bývalé DDR.
Angela se narodila 17. července 1954 v Hamburgu jako Angela Dorothea Kasnerová. Otec Horst byl luteránský pastor, matka Herlind vyučovala angličtinu a latinu. Ještě jako novorozeně se však stěhovala za železnou oponu, protože její otec přijal místo nedaleko od Berlína v Německé demokratické republice.
Po střední škole absolvované v Temlinu, kde rodina bydlela, nastoupila Angela na univerzitu do Lipska, aby studovala fyziku. Projevila slušný talent pro vědu, místní ji popisovali jako dívku, která měla věčně hlavu v knihách. A tak po dokončení školy nastoupila na Akademii věd. Doktorát sice získala za fyziku, nadále se ale zabývala kvantovou chemií.
Na Akademii Angela zůstala až do roku 1990. Okamžitě po pádu komunismu se Merkelová vrhla na politiku. Nejprve ve východním Německu, zakrátko se ale její strana DA spojila s Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Merkelová byla poslankyní Bundestagu zvolena již v prosinci 1990, v následujícím roce pak nastoupila na post ministryně, do její agendy spadaly záležitosti žen a mladých. V roce 1994 ji pak Helmut Kohl přidělil ministerstvo pro životní prostředí.
V roce 1998 CDU volby prohrála a odešla do opozice. Pro nadějnou předsedkyni CDU ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko však strana uplatnění našla, stala se generální tajemnicí CDU. Na tomto postu vydržela dva roky.
V roce 1999 vypukl skandál ohledně rozsáhlých darů, které strana potají dostala. Merkelová neváhala ani na chvíli a veřejně se distancovala jak od Kohla, tak od Wolfganga Schäubleho, který byl jeho nástupcem v předsednickém postu CDU. Drtivá většina členů CDU ji následně zvolila předsedkyní.
Přestože byla předsedkyní, do voleb v roce 2002 nastoupil jako protikandidát Gerharda Schrödera předseda sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Stoiber vedl do voleb CDU/CSU jako favorita podle průzkumů popularity, nicméně nakonec volby těsně prohrál a kancléřem se stal opět Schröder.
Merkelová se jako šéfka opozice nebála vyslovit svoje názory, které občas nekorespondovaly s veřejným míněním. Známá je její podpora USA a to i v případě války v Iráku. Kancléře Schrödera, který se zapojení do konfliktu vyhnul, obviňovala z antiamerikanismu. Na druhou stranu, v souladu se značnou částí německé veřejnosti - rozhodně však ne rozsáhlé turecké menšiny v Německu, kritizovala vládu za podporu členství Turecka v EU. Podle ní by mělo být řešením pouze privilegované partnerství.
V roce 2005 se konečně dočkala a byla nominována jako kandidátka CDU na kancléřku. Čtvrt roku před volbami měla strana pohodlný náskok před Schröderem a jeho SPD, nicméně začala ztrácet body na některých propagovaných ekonomických opatřeních, jako bylo zvýšení daně z přidané hodnoty či zavedení rovné daně. Konečný výsledek byl velice těsný, CDU/CSU získala 35,3% hlasů, což bylo pouze o 1,1% více než SPD. Za dané situace se obě strany přihlásily o vítězství ve volbách, nicméně ani jedna nemohla uzavřít koalici v Bundestagu se svým preferovaným partnerem.
Volební pat mohla vyřešit velká koalice, nicméně obě strany si nárokovaly post kancléře. Po dlouhém vyjednávání nakonec SPD ustoupila a přenechala funkci kancléřsky Merkelové výměnou za paritu ministerských křesel. Konference obou stran takovouto dohodu uznaly, nicméně při hlasování o důvěře v parlamentu se 51 poslanců obou stran postavilo proti. Merkelová tak prošla těsněji, než by čekala.
Merkelová si v úřadu získala velmi rychle popularitu. Když byl po tradičních sto dnech hájení proveden průzkum veřejného mínění, schvalovalo ji největší procento lidí v poválečných dějinách. Později však tento ukazatel o něco poklesl, jelikož velká kolice pochopitelně limituje schopnost vlády provádět některá plánovaná opatření.
Merkelová je v současnosti po druhé vdaná, jejím manželem je profesor chemie Joachim Sauer. První manželství s fyzikem Ulrichem Merkelem, jehož jméno stále nosí, začalo v roce 1977 a trvalo pouhých pět let.
Angela se narodila 17. července 1954 v Hamburgu jako Angela Dorothea Kasnerová. Otec Horst byl luteránský pastor, matka Herlind vyučovala angličtinu a latinu. Ještě jako novorozeně se však stěhovala za železnou oponu, protože její otec přijal místo nedaleko od Berlína v Německé demokratické republice.
Po střední škole absolvované v Temlinu, kde rodina bydlela, nastoupila Angela na univerzitu do Lipska, aby studovala fyziku. Projevila slušný talent pro vědu, místní ji popisovali jako dívku, která měla věčně hlavu v knihách. A tak po dokončení školy nastoupila na Akademii věd. Doktorát sice získala za fyziku, nadále se ale zabývala kvantovou chemií.
Na Akademii Angela zůstala až do roku 1990. Okamžitě po pádu komunismu se Merkelová vrhla na politiku. Nejprve ve východním Německu, zakrátko se ale její strana DA spojila s Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Merkelová byla poslankyní Bundestagu zvolena již v prosinci 1990, v následujícím roce pak nastoupila na post ministryně, do její agendy spadaly záležitosti žen a mladých. V roce 1994 ji pak Helmut Kohl přidělil ministerstvo pro životní prostředí.
V roce 1998 CDU volby prohrála a odešla do opozice. Pro nadějnou předsedkyni CDU ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko však strana uplatnění našla, stala se generální tajemnicí CDU. Na tomto postu vydržela dva roky.
V roce 1999 vypukl skandál ohledně rozsáhlých darů, které strana potají dostala. Merkelová neváhala ani na chvíli a veřejně se distancovala jak od Kohla, tak od Wolfganga Schäubleho, který byl jeho nástupcem v předsednickém postu CDU. Drtivá většina členů CDU ji následně zvolila předsedkyní.
Přestože byla předsedkyní, do voleb v roce 2002 nastoupil jako protikandidát Gerharda Schrödera předseda sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Stoiber vedl do voleb CDU/CSU jako favorita podle průzkumů popularity, nicméně nakonec volby těsně prohrál a kancléřem se stal opět Schröder.
Merkelová se jako šéfka opozice nebála vyslovit svoje názory, které občas nekorespondovaly s veřejným míněním. Známá je její podpora USA a to i v případě války v Iráku. Kancléře Schrödera, který se zapojení do konfliktu vyhnul, obviňovala z antiamerikanismu. Na druhou stranu, v souladu se značnou částí německé veřejnosti - rozhodně však ne rozsáhlé turecké menšiny v Německu, kritizovala vládu za podporu členství Turecka v EU. Podle ní by mělo být řešením pouze privilegované partnerství.
V roce 2005 se konečně dočkala a byla nominována jako kandidátka CDU na kancléřku. Čtvrt roku před volbami měla strana pohodlný náskok před Schröderem a jeho SPD, nicméně začala ztrácet body na některých propagovaných ekonomických opatřeních, jako bylo zvýšení daně z přidané hodnoty či zavedení rovné daně. Konečný výsledek byl velice těsný, CDU/CSU získala 35,3% hlasů, což bylo pouze o 1,1% více než SPD. Za dané situace se obě strany přihlásily o vítězství ve volbách, nicméně ani jedna nemohla uzavřít koalici v Bundestagu se svým preferovaným partnerem.
Volební pat mohla vyřešit velká koalice, nicméně obě strany si nárokovaly post kancléře. Po dlouhém vyjednávání nakonec SPD ustoupila a přenechala funkci kancléřsky Merkelové výměnou za paritu ministerských křesel. Konference obou stran takovouto dohodu uznaly, nicméně při hlasování o důvěře v parlamentu se 51 poslanců obou stran postavilo proti. Merkelová tak prošla těsněji, než by čekala.
Merkelová si v úřadu získala velmi rychle popularitu. Když byl po tradičních sto dnech hájení proveden průzkum veřejného mínění, schvalovalo ji největší procento lidí v poválečných dějinách. Později však tento ukazatel o něco poklesl, jelikož velká kolice pochopitelně limituje schopnost vlády provádět některá plánovaná opatření.
Merkelová je v současnosti po druhé vdaná, jejím manželem je profesor chemie Joachim Sauer. První manželství s fyzikem Ulrichem Merkelem, jehož jméno stále nosí, začalo v roce 1977 a trvalo pouhých pět let.