Jméno Onassis se stalo synonymem pro pohádkové bohatství, jeho nositel je bezpochyby nejznámějším Řekem dvacátého století. Říká se, že každý Řek miluje moře a je rozeným námořníkem. Ke stovkám lodí brázdící světová moře a oceány však pro Onassise vedla velmi klikatá cesta.

Aristoteles Onassis se narodil 20. ledna 1906 v turecké Smyrně (dnešním Izmiru). Jeho otec Sokrates se tam spolu se svými bratry odstěhoval za lepším životem a díky obchodnímu duchu se mu skutečně dařilo. Zejména zásluhou prodeje tabáku se Sokrates zařadil mezi vyšší vrstvu početné řecké enklávy.

Po první světové válce město krátce okupovalo Řecko, nicméně Turkům se v roce 1922 podařilo bez větších problémů dobít zpět. Rodina Onassisů tak přišla prakticky o veškerý svůj majetek a utekla z Turecka do Řecka.

Ariho, jak svému synovi v rodině říkali, však Řecko příliš nelákalo. Zakrátko tak jen s 250 dolary domovinu opustil a vydal se do Nového světa. Původně plánoval Spojené státy, ale vzhledem k administrativním problémům nakonec skončil v Argentině. Zde musel zfalšovat své datum narození, aby mohl legálně pracovat – přidal si celých šest let!

Zatímco pracoval jako telefonní operátor, rozhodl se začít s podnikáním. Nosil v paměti obrovské zisky, které rodina dokázala produkovat díky tureckému tabáku a rozhodl se ho importovat i do Argentiny. Cílovou skupinou orientálního tabáku, jenž je jemnější než karibský, měly být především ženy. Kontakty a pomoc do začátku mu poskytl otec.

Onassis však narazil na problém se sehnáním kupce pro svůj tabák. Přesvědčen o své pravdě se rozhodl zpracovávat tabák sám a vyráběl vlastní cigarety. Jeho značky „Osman“ a „Primeros“ byly velkým úspěchem a byznys začal produkovat zisky.

Onassis si uvědomoval, kolik peněz by dokázal vydělat, kdyby měl na přepravu zboží vlastní lodě. Jeho touha po obchodní nezávislosti ho vedla do Evropy, ale tam vysněnou loď nezískal. Podařilo se mu to až v Kanadě. Jeho přítel Kostas zjistil možnost nakoupit levně lodě od Canadian National Steamship Company. Onassis jich za 120.000 dolarů koupil hned šest.

Ještě předtím, než mu bylo třicet let, se Onassis stal milionářem. Pomohl tomu i fakt, že jeho lodě se plavily pod různými vlajkami, čímž si usnadňoval administrativu v přístavech. Během druhé světové války pak neztratil ani jedinou loď. Naopak, tři z nich pronajímal americké vládě, což mu přineslo ročně čtvrt milionu dolarů.

Po druhé světové válce navíc Onassis udělal další vynikající obchod s americkou vládou. Ta po skončení bojů prodávala tzv. Liberty ships, které v průběhu války užívala, za slušnou cenu. Ari sice neměl dost peněz na to, aby lodě mohl koupit, ale vyřešil to po svém. Nasmlouval si převoz zboží doslova po celém světě, ačkoliv na něj lodě neměl. S těmito smlouvami pak zašel do bank a získal potřebné úvěry. Jeho flotila se tak prudce rozrostla.

Onassis též už před válkou investoval do výstavby obřích tankerů, které mohly převézt až 15.000 tun ropy. Nechal si je postavit v Norsku. Přesto však neodolal dalšímu výprodeji americké vlády, která prodávala své vlastní tankery. Celá věc měla jeden háček – vláda USA je byla ochotna prodat jen americkým občanům. Onassis přišel s dalším jednoduše geniálním řešením. Založil americkou společnost a poté, co na ni byly lodě převedeny, ji hned druhý den ovládl.

Řecký rejdař ovládl však neváhal použít i zákulisních prostředků boje, jako jsou například úplatky. Známá je situace okolo jeho práv na přepravu ropy ze Saudské Arábie. V okamžiku, kdy si bývalí dopravci stěžovali, že kontrakt získal Onassis úplatkem, údajně jim oficiální místa odpověděla, že to je cesta, jak se tam dělá byznys.

Další slušnou porci peněz se Onassisovi podařilo vydělat na lovu velryb. Jeho rozsáhlá velrybářská flotila několik let likvidovala velrybí populaci, jelikož poptávka po velrybím tuku vyhnala ceny vysoko. Nakonec se veřejné mínění obrátilo proti němu a v Peru byli dokonce jeho lodě zabaveny. Veškeré škody však zaplatila pojišťovna.

Poté, co ovládl vodu, pokusil se Onassis ovládnout i vzduch. V roce 1956 založil společnost Olympic Airways. Zakrátko na to ovládl řeckého státního dopravce TAE díky velmi výhodné smlouvě s vládou. Není bez zajímavosti, že Olympic je dnes řeckým státním dopravcem.

V roce 1973 zasáhla Ariho rodinná tragédie, když mu při leteckém neštěstí zemřel jediný syn Alexandros. Byl pohřben na soukromém ostrově Skorpion, který Onassis zakoupil o deset let dříve, ale otec se ze synovy smrti vzpamatovával jen těžko.

Sám Aristoteles Onassis zemřel 15. března 1975 ve francouzském Neully-sur-Seine na plicní pneumonii a pohřben byl stejně jako Alexandros na ostrově Skorpios. Svůj ohromný majetek rozdělil na dvě části - 55% z něj získala dcera Christina, zbylých 45% bylo věnováno nadaci Alexandra Onassise, vytvořené na počest zesnulého syna. Christinin podíl později přešel na její jedinou dceru Athinu.

Onassis byl znám svou láskou ke krásným ženám. Díky operní zpěvačce Marii Callas se jako mladík dostal mezi argentinskou smetánku a po dlouhou dobu s ní udržoval intimní kontakt. Později ji však vyměnil za vdovu po J.F. Kennedym Jacqueline. Jejich vztah však nebyl nijak harmonický. Údajně je autorem výroku „Kdyby neexistovaly ženy, všechny peníze světa by ztratily smysl.“