Bernie Ecclestone je muž, který vládne pýše motoristického světa, slavné Formuli 1. Podniku, ve kterém se ročně točí miliardy v reklamě a televizních právech, vládne tvrdou rukou. Ani po operaci srdce není „F1 Supremo“, jak mu přezdívají média, o...
Životopis
Bernie Ecclestone je muž, který vládne pýše motoristického světa, slavné Formuli 1. Podniku, ve kterém se ročně točí miliardy v reklamě a televizních právech, vládne tvrdou rukou. Ani po operaci srdce není „F1 Supremo“, jak mu přezdívají média, o nic méně aktivní ve světě motorů než kdykoli předtím.
Bernie se narodil 28. října 1930 v St. Peter South Elmham, malé vesničce blízko Ipswiche v jižní Anglii. Rodina se však brzy přesunula do Londýna. Bernie opustil školu v šestnácti a nastoupil do místní plynárny, kterou vlastnil přítel jeho otce, ale jeho pravou láskou byly motocykly. Spolu s Fredem Comptonem tak založil svoji první firmu na prodej motorek.
Do závodění se však pustil s automobily. Zajel si několik závodů seriálu F3, ale pak přišla ošklivá havárie v Brands Hatch a Ernie raději svou krátkou kariéru ukončil. Vrátil se k podnikání, obchodoval s nemovitostmi.
K rychlým kolům se ale vrátil. V roce 1957, již jako manažer jezdce Stuarta Lewis-Ewanse koupil tým Connaught. Sám se dokonce o rok později pokusil kvalifikovat do velké ceny Monaca, ale neuspěl. Další a poslední závodní neúspěch v F1 si připsal v Grand Prix Velké Británie. Ještě tu stejnou sezonu odešel Ecclestone od závodění znovu, když po GP Maroka podlehl těžkým popáleninám jeho svěřenec Lewis-Ewans.
Opět se vrátil, aby dělal manažera Jochenu Rindtovi. Rok 1970 s sebou ale přinesl Rindtovu smrtelnou nehodu a Bernie ze světa F1 opět prchl. Rindt sice byl i po své smrti vyhlášen mistrem světa, ale Ecclestone si potřeboval dát oddych.
Tentokrát však mimo svět rychlých kole nevydržel dlouho. V roce 1972 zakoupil tým Brabham, který záhy dostal mezi nejlepší týmy F1. Bernieho plány však sahaly dále, až k ovládnutí světa F1. S podporou dalších stájových šéfů, jako Frank Williams či Max Mosley vybudoval v roce 1974 Formula One Constructors Association (FOCA), která měla hájit zájmy stájí F1.
Jako zástupce FOCA Bernie tvrdě vyjednával s Mezinárodní automobilovou federací (FIA) o možnosti prodávat práva na televizní přenosy. S Maxem Mosleyem po boku Ecclestone v roce 1981 zvítězil. Byl stanoven jasný klíč, podle kterého mela nově ustanovená společnost Formula One Promotions and Administration (FOPA) měla rozdělovat finanční prostředky. Necelou polovinu peněz týmům, 30% získala FIA a zbytek putoval FOPA.
V osmdesátých letech se Ecclestonovi dařilo též na půdě jeho týmu Brabham. Díky spojení s vynikajícím jezdcem Nelsonem Picquetem získala stáj v osmdesátých letech dva tituly mistra světa. Bernieho odmítavý postoj ke zvýšení šampiónova platu však byl počátkem konce slávy Brabhamu. Po Picquetově odchodu stáj upadala a Bernie ji nakonec v roce 1987 prodal.
Bernie však stále nebyl spokojen se svým vlivem v F1 a tak v roce 1995 provedl doslova převrat, který mu dal plnou kontrolu nad penězi z vysílacích práv. Podle současné smlouvy mu dohoda s týmy vyprší na konci roku 2007 s FIA pak v roce 2012. Některé týmy byly výrazně proti tomu, aby s právy obchodoval Bernie, ale nakonec se podvolily. Sám Bernie to komentoval tak, že by se stejně nebyly schopny na ničem domluvit a že je to tak lepší.
Byl to opět Bernie, který musel bojovat s uvadajícím zájmem o F1 v některých tradičních destinacích. Dokázal domluvit výstavbu nových, moderních a mnohdy architektonicky velice zajímavých okruhů, například v Malajsii, Turecku či Bahrajnu. Svůj zájem o vlastní trať F1 nedávno vyjádřila i Praha.
Obchodování s právy Ecclestone přenesl na společnost SLEC, ze které 75% odprodal německému mediálnímu magnátovi Leo Kirchovi. Po pádu jeho impéria se podíly dostaly do vlastnictví třech bankovních subjektů – Bayerische Landesbank, J.P. Morgan a Lehman Brothers. Herniemi, který vlastnil 25%, se podařilo zůstat v čele společnosti a zachovat si nad ní kontrolu.
Bernie však vymyslel kličku, jak potvrdit své postavení v čele F1. V roce 2005 své akcie odprodal společnosti Alpha Prema, která zároveň odkoupila akcie Bayerishe Landesbank. Peníze z obchodu pak použil k nákupu podílu právě v Alpha Prema. Jeho výše není známa. J.P. Morgan následně svůj podíl také odprodala Alphě, která nyní ovládá 86% SLEC. Zbylých 14% si ponechala Lehman Brothers.
Při velké ceně Indianapolis v roce 2005 zažil Ecclestone doposud největší atak svojí vedoucí pozice v F1 ze strany stájí. Do velké ceny nakonec vyjelo pouhých šest vozů obutých v pneumatikách značky Bridgestone, stáje užívající Michelin zůstaly v depech, protože se obávaly o bezpečnost svých jezdců. Ani několik kol vyjednávání nepomohlo.
Indianapolis s sebou opět přinesla otázku, co když se stáje vzbouří a založí si vlastní podnik? Sice by nemohl nést jméno slavné Formule 1, ale Bernie by bez stájí též soutěž vést nemohl, alespoň ne s dostatečnou prestiží.
Bernieho majetek v posledního letech spíše stagnuje či klesá. Zatímco v roce 2004 byl třetím nejbohatším Britem, o dva roky později se nevešel ani do první desítky a okupuje třinácté místo. Jeho majetek je odhadován na 3,4 miliard dolarů. Bernie žije se svou manželkou Slavicou, která pochází z Bosny a dříve dělala modelku například pro Armaniho. Mají spolu dcery Tamaru a Petru.
Bernie se narodil 28. října 1930 v St. Peter South Elmham, malé vesničce blízko Ipswiche v jižní Anglii. Rodina se však brzy přesunula do Londýna. Bernie opustil školu v šestnácti a nastoupil do místní plynárny, kterou vlastnil přítel jeho otce, ale jeho pravou láskou byly motocykly. Spolu s Fredem Comptonem tak založil svoji první firmu na prodej motorek.
Do závodění se však pustil s automobily. Zajel si několik závodů seriálu F3, ale pak přišla ošklivá havárie v Brands Hatch a Ernie raději svou krátkou kariéru ukončil. Vrátil se k podnikání, obchodoval s nemovitostmi.
K rychlým kolům se ale vrátil. V roce 1957, již jako manažer jezdce Stuarta Lewis-Ewanse koupil tým Connaught. Sám se dokonce o rok později pokusil kvalifikovat do velké ceny Monaca, ale neuspěl. Další a poslední závodní neúspěch v F1 si připsal v Grand Prix Velké Británie. Ještě tu stejnou sezonu odešel Ecclestone od závodění znovu, když po GP Maroka podlehl těžkým popáleninám jeho svěřenec Lewis-Ewans.
Opět se vrátil, aby dělal manažera Jochenu Rindtovi. Rok 1970 s sebou ale přinesl Rindtovu smrtelnou nehodu a Bernie ze světa F1 opět prchl. Rindt sice byl i po své smrti vyhlášen mistrem světa, ale Ecclestone si potřeboval dát oddych.
Tentokrát však mimo svět rychlých kole nevydržel dlouho. V roce 1972 zakoupil tým Brabham, který záhy dostal mezi nejlepší týmy F1. Bernieho plány však sahaly dále, až k ovládnutí světa F1. S podporou dalších stájových šéfů, jako Frank Williams či Max Mosley vybudoval v roce 1974 Formula One Constructors Association (FOCA), která měla hájit zájmy stájí F1.
Jako zástupce FOCA Bernie tvrdě vyjednával s Mezinárodní automobilovou federací (FIA) o možnosti prodávat práva na televizní přenosy. S Maxem Mosleyem po boku Ecclestone v roce 1981 zvítězil. Byl stanoven jasný klíč, podle kterého mela nově ustanovená společnost Formula One Promotions and Administration (FOPA) měla rozdělovat finanční prostředky. Necelou polovinu peněz týmům, 30% získala FIA a zbytek putoval FOPA.
V osmdesátých letech se Ecclestonovi dařilo též na půdě jeho týmu Brabham. Díky spojení s vynikajícím jezdcem Nelsonem Picquetem získala stáj v osmdesátých letech dva tituly mistra světa. Bernieho odmítavý postoj ke zvýšení šampiónova platu však byl počátkem konce slávy Brabhamu. Po Picquetově odchodu stáj upadala a Bernie ji nakonec v roce 1987 prodal.
Bernie však stále nebyl spokojen se svým vlivem v F1 a tak v roce 1995 provedl doslova převrat, který mu dal plnou kontrolu nad penězi z vysílacích práv. Podle současné smlouvy mu dohoda s týmy vyprší na konci roku 2007 s FIA pak v roce 2012. Některé týmy byly výrazně proti tomu, aby s právy obchodoval Bernie, ale nakonec se podvolily. Sám Bernie to komentoval tak, že by se stejně nebyly schopny na ničem domluvit a že je to tak lepší.
Byl to opět Bernie, který musel bojovat s uvadajícím zájmem o F1 v některých tradičních destinacích. Dokázal domluvit výstavbu nových, moderních a mnohdy architektonicky velice zajímavých okruhů, například v Malajsii, Turecku či Bahrajnu. Svůj zájem o vlastní trať F1 nedávno vyjádřila i Praha.
Obchodování s právy Ecclestone přenesl na společnost SLEC, ze které 75% odprodal německému mediálnímu magnátovi Leo Kirchovi. Po pádu jeho impéria se podíly dostaly do vlastnictví třech bankovních subjektů – Bayerische Landesbank, J.P. Morgan a Lehman Brothers. Herniemi, který vlastnil 25%, se podařilo zůstat v čele společnosti a zachovat si nad ní kontrolu.
Bernie však vymyslel kličku, jak potvrdit své postavení v čele F1. V roce 2005 své akcie odprodal společnosti Alpha Prema, která zároveň odkoupila akcie Bayerishe Landesbank. Peníze z obchodu pak použil k nákupu podílu právě v Alpha Prema. Jeho výše není známa. J.P. Morgan následně svůj podíl také odprodala Alphě, která nyní ovládá 86% SLEC. Zbylých 14% si ponechala Lehman Brothers.
Při velké ceně Indianapolis v roce 2005 zažil Ecclestone doposud největší atak svojí vedoucí pozice v F1 ze strany stájí. Do velké ceny nakonec vyjelo pouhých šest vozů obutých v pneumatikách značky Bridgestone, stáje užívající Michelin zůstaly v depech, protože se obávaly o bezpečnost svých jezdců. Ani několik kol vyjednávání nepomohlo.
Indianapolis s sebou opět přinesla otázku, co když se stáje vzbouří a založí si vlastní podnik? Sice by nemohl nést jméno slavné Formule 1, ale Bernie by bez stájí též soutěž vést nemohl, alespoň ne s dostatečnou prestiží.
Bernieho majetek v posledního letech spíše stagnuje či klesá. Zatímco v roce 2004 byl třetím nejbohatším Britem, o dva roky později se nevešel ani do první desítky a okupuje třinácté místo. Jeho majetek je odhadován na 3,4 miliard dolarů. Bernie žije se svou manželkou Slavicou, která pochází z Bosny a dříve dělala modelku například pro Armaniho. Mají spolu dcery Tamaru a Petru.