Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. (* 8. února 1944, Praha) je český lékař v oboru gynekologie a porodnictví a politik, od 30. listopadu 2010 primátor hlavního města Prahy a od ledna 2012 předseda regionálního sdružení Občanské demokratické strany...
Životopis
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. (* 8. února 1944, Praha) je český lékař v oboru gynekologie a porodnictví a politik, od 30. listopadu 2010 primátor hlavního města Prahy a od ledna 2012 předseda regionálního sdružení Občanské demokratické strany Praha.
Mezi roky 1990 až 2011 působil jako přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 3. LF UK a FNKV, v letech 2003–2010 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v obdobích 1990–1997 a 2010–2011 také jejím proděkanem.
V roce 1992 se stal prvním prezidentem České lékařské komory.
Profesní život
V roce 1967 absolvoval Lékařskou fakultu hygienickou UK. Poté nastoupil do nemocnice v Příbrami, odkud po dvou letech odešel na Gynekologicko-porodnickou kliniku FNKV a 3. LF UK v Praze. Na tomto pracovišti setrval v různých pozicích až do současnosti. Po sametové revoluci, kdy byla vyhlášena svobodná výběrová řízení, zvítězil v konkursu na přednostu kliniky, kterým byl v období 1990–2011. V roce 1990 se také habilitoval v oboru gynekologie a porodnictví.
V akademickém roce 1986–1987 uskutečnil studijní pobyt v Institutu Nazionale per lo Studio e la Cura dei Tumori v italském Miláně.
V letech 1990–1996 zastával funkci proděkana 3. LF UK, v roce 1996 pak neúspěšně kandidoval na pozici děkana, kterým se stal v roce 2003 a byl jím i ve druhém volebním období (2006-2010). Poté, než se stal pražským primátorem, byl do roku 2011 opět proděkanem fakulty.
V letech 1992–1998 byl prvním prezidentem České lékařské komory. Patřil k jedné z klíčových postav sporu mezi komorou na jedné straně a Lékařským odborovým klubem na straně druhé. Po uplynutí druhého funkčního období jej v čele komory vystřídal předseda LOKu David Rath.
Mimoto vykonával funkci statutárního zástupce ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a v letech 2003–2004 byl také předsedou Asociace děkanů lékařských fakult. Od roku 2007 je členem předsednictva České lékařské společnosti J. E. Purkyně a předsedou Národní rady pro medicínské standardy. Od roku 2010 je členem Akreditační komise a předsedou její stálé pracovní skupiny pro lékařské obory.
Politické působení
Kandidatura do Senátu
V roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu na Liberecku jako nestraník za Čtyřkoalici (senátní obvod č. 34). V prvním kole získal 13,46 % a skončil tak na 4. místě.
Primátor hl. m. Prahy
V září 2010 vstoupil do sdružení ODS na Praze 2. Ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v říjnu 2010 jej Občanská demokratická strana prezentovala jako svého lídra a kandidáta na primátora. 30. listopadu 2010 byl zastupitelstvem hl. m. Prahy zvolen primátorem v rámci pravolevé koalice ODS a ČSSD a stal se nástupcem Pavla Béma v této funkci. Reakce veřejnosti jak na zvolení Svobody primátorem, tak na koalici ODS-ČSSD byly nepříznivé. Proti Svobodově velké koalici se před magistrátem i v zasedací síni zastupitelstva opakovaně konaly demonstrace. V dubnu 2011 se Svoboda stal nejhůře hodnoceným hejtmanem v ČR.
21. listopadu 2011 byla ze strany ODS vypovězena koalice ODS–ČSSD na pražském magistrátu. Tuto výpověď inicioval předseda pražské ODS Boris Šťastný. Bohuslav Svoboda se vyslovil, že výpověď koaliční smlouvy mohla vést k jeho pádu jako primátora kvůli jeho nesouhlasu s několikamiliardovým pražským tendrem na svoz odpadu. Tři dny po vypovězení smlouvy byla Svobodou, osmi jeho věrnými ze zástupců ODS v pražském zastupitelstvu (včetně obou dosavadních náměstků Ivana Kabického a Josefa Noska a obou dosavadních radních z ODS Aleksandry Udženiji a Radka Lohynského) a zástupci TOP 09 podepsána nová koaliční dohoda, která byla Šťastnému a deseti jeho „přívržencům“ (mezi nimi i bývalí náměstci a radní z ODS z bývalého vedení radnice za primátora Pavla Béma) předložena jako hotová věc. I jimi byla nakonec podepsána. Ještě ve stejný den byli odvoláni členové rady hl. m. Prahy z řad ČSSD a za ně dosazeni noví z řad TOP 09. Nová dohoda tak začala platit skoro o měsíc dřív než se původně předpokládalo, že k nějaké dojde.
Tisk později napsal, že narychlo ušitá nová koalice mezi ODS a TOP 09 byla iniciována hlavně primátorem Svobodou, který je v pražské ODS protiváhou skupiny kolem šéfa pražské ODS Borise Šťastného spojené s předchozí garniturou primátora Pavla Béma a za níž v pozadí stojí podnikatel a tzv. kmotr Tomáš Hrdlička.
30. ledna 2012 byl zvolen na sněmu pražské organizace ODS předsedou organizace, když získal 68 z 95 hlasů a porazil tak bývalého radního Jiřího Janečka, jenž obdržel 10 hlasů.
Odvolání ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. Vladimíra Liche v srpnu 2012, iniciované předsedou dozorčí rady Jiřím Nouzou (ODS) a podpořené TOP09, bezprostředně poté, co Lich podal trestní oznámení na řadu manažerů podniku, vysvětloval Lich především jako politický útok na primátora Svobodu. Média tuto událost vesměs prezentovala jako oslabení Svobodovy politické pozice a politický neúspěch.
Mezi roky 1990 až 2011 působil jako přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 3. LF UK a FNKV, v letech 2003–2010 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v obdobích 1990–1997 a 2010–2011 také jejím proděkanem.
V roce 1992 se stal prvním prezidentem České lékařské komory.
Profesní život
V roce 1967 absolvoval Lékařskou fakultu hygienickou UK. Poté nastoupil do nemocnice v Příbrami, odkud po dvou letech odešel na Gynekologicko-porodnickou kliniku FNKV a 3. LF UK v Praze. Na tomto pracovišti setrval v různých pozicích až do současnosti. Po sametové revoluci, kdy byla vyhlášena svobodná výběrová řízení, zvítězil v konkursu na přednostu kliniky, kterým byl v období 1990–2011. V roce 1990 se také habilitoval v oboru gynekologie a porodnictví.
V akademickém roce 1986–1987 uskutečnil studijní pobyt v Institutu Nazionale per lo Studio e la Cura dei Tumori v italském Miláně.
V letech 1990–1996 zastával funkci proděkana 3. LF UK, v roce 1996 pak neúspěšně kandidoval na pozici děkana, kterým se stal v roce 2003 a byl jím i ve druhém volebním období (2006-2010). Poté, než se stal pražským primátorem, byl do roku 2011 opět proděkanem fakulty.
V letech 1992–1998 byl prvním prezidentem České lékařské komory. Patřil k jedné z klíčových postav sporu mezi komorou na jedné straně a Lékařským odborovým klubem na straně druhé. Po uplynutí druhého funkčního období jej v čele komory vystřídal předseda LOKu David Rath.
Mimoto vykonával funkci statutárního zástupce ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a v letech 2003–2004 byl také předsedou Asociace děkanů lékařských fakult. Od roku 2007 je členem předsednictva České lékařské společnosti J. E. Purkyně a předsedou Národní rady pro medicínské standardy. Od roku 2010 je členem Akreditační komise a předsedou její stálé pracovní skupiny pro lékařské obory.
Politické působení
Kandidatura do Senátu
V roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu na Liberecku jako nestraník za Čtyřkoalici (senátní obvod č. 34). V prvním kole získal 13,46 % a skončil tak na 4. místě.
Primátor hl. m. Prahy
V září 2010 vstoupil do sdružení ODS na Praze 2. Ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v říjnu 2010 jej Občanská demokratická strana prezentovala jako svého lídra a kandidáta na primátora. 30. listopadu 2010 byl zastupitelstvem hl. m. Prahy zvolen primátorem v rámci pravolevé koalice ODS a ČSSD a stal se nástupcem Pavla Béma v této funkci. Reakce veřejnosti jak na zvolení Svobody primátorem, tak na koalici ODS-ČSSD byly nepříznivé. Proti Svobodově velké koalici se před magistrátem i v zasedací síni zastupitelstva opakovaně konaly demonstrace. V dubnu 2011 se Svoboda stal nejhůře hodnoceným hejtmanem v ČR.
21. listopadu 2011 byla ze strany ODS vypovězena koalice ODS–ČSSD na pražském magistrátu. Tuto výpověď inicioval předseda pražské ODS Boris Šťastný. Bohuslav Svoboda se vyslovil, že výpověď koaliční smlouvy mohla vést k jeho pádu jako primátora kvůli jeho nesouhlasu s několikamiliardovým pražským tendrem na svoz odpadu. Tři dny po vypovězení smlouvy byla Svobodou, osmi jeho věrnými ze zástupců ODS v pražském zastupitelstvu (včetně obou dosavadních náměstků Ivana Kabického a Josefa Noska a obou dosavadních radních z ODS Aleksandry Udženiji a Radka Lohynského) a zástupci TOP 09 podepsána nová koaliční dohoda, která byla Šťastnému a deseti jeho „přívržencům“ (mezi nimi i bývalí náměstci a radní z ODS z bývalého vedení radnice za primátora Pavla Béma) předložena jako hotová věc. I jimi byla nakonec podepsána. Ještě ve stejný den byli odvoláni členové rady hl. m. Prahy z řad ČSSD a za ně dosazeni noví z řad TOP 09. Nová dohoda tak začala platit skoro o měsíc dřív než se původně předpokládalo, že k nějaké dojde.
Tisk později napsal, že narychlo ušitá nová koalice mezi ODS a TOP 09 byla iniciována hlavně primátorem Svobodou, který je v pražské ODS protiváhou skupiny kolem šéfa pražské ODS Borise Šťastného spojené s předchozí garniturou primátora Pavla Béma a za níž v pozadí stojí podnikatel a tzv. kmotr Tomáš Hrdlička.
30. ledna 2012 byl zvolen na sněmu pražské organizace ODS předsedou organizace, když získal 68 z 95 hlasů a porazil tak bývalého radního Jiřího Janečka, jenž obdržel 10 hlasů.
Odvolání ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. Vladimíra Liche v srpnu 2012, iniciované předsedou dozorčí rady Jiřím Nouzou (ODS) a podpořené TOP09, bezprostředně poté, co Lich podal trestní oznámení na řadu manažerů podniku, vysvětloval Lich především jako politický útok na primátora Svobodu. Média tuto událost vesměs prezentovala jako oslabení Svobodovy politické pozice a politický neúspěch.
