Není tomu tak dávno, co Carly Fiorina byla uváděna jako důkaz, že žena může řídit i ty největší světové korporace. Šest let podle časopisu Forbes nepřetržitě držela první místo v žebříčku nejmocnějších žen v byznysu. Svůj boj o moc v mamutím Hewlett Packard však prohrála a z ředitelského křesla byla rozzlobenými akcionáři donucena odejít.

Carly se narodila 6. září 1954 v texaském Austinu, celé její jméno zní Cara Carleton Sneed. Jako dítě s rodiči cestovala, školu navštěvovala například v Ghaně či v Anglii. V bakalářském studiu vystudovala středověkou historii a filosofii na Stanford University, nicméně pak zvítězila její láska k byznysu a z Maryland University již odcházela s diplomem z ekonomického oboru.

Poté téměř dvacet let pracovala v AT&T a Lucent Technologies, kde vystřídala řadu pozic a stoupala na firemním žebříčku, až skončila v čele Lucentu. V AT&T působil též její manžel Frank Fiorini, za kterého se provdala v roce 1985.

V červenci 1999 byla zvolena do čela Hewlett Packard a vystřídala tak Lewise E. Platta. Nicméně některé její kroky byly od počátku hodnoceny jako nešťastné. Fiorina se ve firmě snažila zavést pořádek podle svého a zároveň si budovala svůj osobní kult. V ústředí HP například nechala vyměnit portréty obdivovaných zakladatelů firmy za svůj vlastní. Také začala létat firemním letadlem, ve kterém měla i svoji osobní kadeřnici, což se ve firmě, ve které i nejvyšší vedení bylo proslulé skromností, též nesetkalo s velkým ohlasem. A svým striktním přístupem si nezískala mnoho sympatií ani mezi zaměstnanci. Jedna z jejích přezdívek údajně zněla „Darth Vader v sukních“.

Carly dokázala své názory prosazovat velmi tvrdě, důkazem toho bylo i rozhodnutí o spojení s Compaqem, proti kterému byla velká část akcionářů včetně potomků zakladatelů společnosti. Hewlett Packard tak zaplatil za Compaq 19 miliard dolarů a podle Fiorininých představ se tak měl stát největším hráčem na trhu s osobními počítači. Nicméně ani po fúzi nedokázal porazit konkurenční Dell pod vedením Michaela Della.

Divize osobních počítačů navíc nevykazovala přílišné zisky, v porovnání s ostatními částmi, především s tiskárenskou divizí. Společnost také přišla o řadu kvalitních manažerů, kteří raději odešli, než by spolupracovali s autoritářsky se chovající ředitelkou. Firma tak ani vzdáleně nedosahovala 15%ního růstu, který Fiorina slibovala, když do funkce nastupovala. Mnoho analytiků před fúzí varovala již předem, nicméně zpětně ji jako chybu hodnotí téměř všichni.

V únoru 2005 se tak stalo, co se muselo stát. Fiorina byla z vedení firmy odstraněna, přičemž za rozhodnutím stály především rodiny potomků zakladatelů. HP ji jen na odstupném musel zaplatit přes dvacet milionů dolarů, celkově si za své působení ve společnosti přišla na více než čtyřicet milionů. Burza reagovala na zprávu o odchodu Fioriny pozitivně, akci HP vzrostly o 7% a rostou dále pod vedením nového lodivoda Marka Hurda.

Okamžitě po odchodu od HP se začalo spekulovat, co bude s Carly dále. Objevily se dohady, že by mohla získat pozici prezidentky Světové banky, nicméně prezident George W. Bush nominoval Paula Wolfowitze. Média spekulovala též o snaze Fioriny zapojit se aktivně do politiky, již dříve proběhly zprávy o tom, že by mohla kandidovat na guvernérku Kalifornie či se pokusit získat místo v Senátu. Fiorina navíc nikdy tyto dohady nedementovala.

V současnosti Carly působí ve správní radě společnosti Taiwan Semiconductor Manufactoring, která vyrábí počítačové součástky. Brzy by také měly vyjít její paměti, nazvané „Tough Choices“, tedy „těžké volby“.