Christine Lagardeová je francouzská pravicová politička, členka strany Unie pro lidové hnutí, od 5. července 2011 generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu. Od června 2007 zastávala v kabinetu Françoise Fillona čtyři roky pozici ministryně pro ekonomické záležitosti, finance a průmysl (zkráceně ministryně financí). Ve vládě Dominiqua de Villepina působila ve funkcích ministryně zemědělství a rybolovu a ministryně obchodu. Stala se vůbec první ženou na pozici ekonomické ministryně skupiny největších světových ekonomik G8.

Profesním zaměřením je právnička–advokátka s profilací na pracovní právo a antimonopolní oblast. Byla zvolena první ženskou ředitelkou mezinárodní právnické firmy Baker & McKenzie. 16. listopadu 2009 ji deník The Financial Times vyhlásil nejlepším ministrem financí Eurozóny.

V roce 2009 ji časopis Forbes označil za 17. nejmocnější ženu planety.

Osobní život
Narodila se v Paříži jako Christine Madeleine Odette Lallouette do rodiny vysokoškolských pedagogů. Střední školu navštěvovala v Le Havre (Seine-Maritime), část studia absolvovala také v marylandské Bethesdě na Holton Arms School. Poté vystudovala právnickou fakultu na Univerzitě Paříž X a magisterský titul obdržela na Institutu politických věd v Aix-en-Provence (Institut d'études politiques d'Aix-en-Provence).

Poté nastoupila na místo postgraduální pracovnice do amerického Kongresu, v němž pracovala jako asistentka maineského senátora Williama Cohena, který se stal ve druhé Clintonově vládě ministrem obrany.

V minulosti byla také členkou francouzského reprezentačního družstva v synchronizovaném plavání.

Baker & McKenzie
V roce 1981 nastoupila k právnické společnosti Baker & McKenzie. O čtrnáct let později, roku 1995, postoupila do výkonného výboru a od října 1999 zastávala funkci ředitelky firmy.

V roce 2004 se také stala prezidentkou komise pro globální strategické plánování.

Zájem o evropské záležitosti ji vedl k otevření Centra pro evropské právo (European Law Centre), bruselského úřadu firmy Baker & McKenzie, který se věnuje především uplatňování evropského práva v praxi.

Politická kariéra
V letech 2005–2007 se jako francouzská ministryně obchodu zasazovala o otevření nových trhů pro vývoz domácích výrobků, primárně v oblasti technologií. 18. května 2007 v rámci nové Fillonovy vlády získala úřad ministryně zemědělství jenž vykonávala jeden měsíc, když se 18. června stala ministryní financí, historicky první ženou v tomto úřadu vůbec.

Podle francouzského periodika Le Parisien měla v listopadu 2008 vyslovit názor, že je odhodlaná z Paříže učinit důležité finanční centrum islámu.

V května 2011, v souvislosti s rezignací generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strausse-Kahna kvůli sexuální aféře, byla zmiňována jako hlavní kandidátka na tuto pozici.

28. června v podvečer středoevropského času zvítězila ve volbě o post generální ředitelky Mezinárodního měnového fondu. 5. července se ujala tohoto úřadu.

Aféra Tapie
Lagardeová je vyšetřována jako podezřelá svědkyně v aféře týkající odškodného pro někdejšího ministra a podnikatele Bernarda Tapieho. Lagardeová byla v roce 2008 ministryní financí, která rozhodla, aby se jeho spor se státem vlastněnou bankou Crédit Lyonnais řešil arbitráží, v níž podnikatel získal 403 000 eur. Francouzská policie v březnu 2013 prohledala pařížský byt Lagardeové. Pokud by byla uznána vinnou, mohla by být odsouzena až k deseti letům vězení a pokutě 150 000 eur.