Donald Trump

realitní magnát, miliardář, 45. prezident USA, republikánský politik, bývalý podnikatel

Hodnocení na Kinobox.cz: 68%
Narození:
14. června 1946
Věk:
78 let
Donald John Trump je americký republikánský politik a 45. prezident Spojených států amerických, kterým se stal 20. ledna 2017. Do Bílého domu nastoupil ve věku 70 let jako nejstarší a zároveň nejbohatší zvolený prezident a stal se také prvním...

Životopis

Donald John Trump je americký republikánský politik a 45. prezident Spojených států amerických, kterým se stal 20. ledna 2017. Do Bílého domu nastoupil ve věku 70 let jako nejstarší a zároveň nejbohatší zvolený prezident a stal se také prvním mužem v úřadu bez předchozí zkušenosti s politickou či armádní funkcí.

Kandidaturu do amerických prezidentských voleb 2016 za Republikánskou stranu formálně oznámil 16. června 2015 a po vítězných primárkách získal nominaci na úřad prezidenta USA během červencového stranického sjezdu v Clevelandu. Ve volbách dne 8. listopadu 2016 získal 306 hlasů volitelů (oproti potřebnému počtu 270) a porazil tak svou hlavní soupeřku, demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, na kterou připadlo 232 hlasů volitelů.

Před vstupem do úřadu působil jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show The Apprentice (tj. Učeň) na stanici NBC se stal i mediálně známým.

Původ a vzdělání
Donald John Trump se narodil v newyorském Queensu. Jeho rodiči byli Fred Christ Trump (11. října 1905, New York – 25. června 1999) a Mary A. MacLeod (10. května 1912, Skotsko – 7. srpna 2000). Jeho prarodiče z otcovy strany byli němečtí emigranti, kteří se přistěhovali do Spojených států v roce 1885.

Mladý Donald studoval na Kew-Forest School ve Forest Hills, v newyorské městské části Queens. Kvůli problémům při studiu jej rodiče ve třinácti letech poslali na vojenskou akademii (New York Military Academy). Tam získal akademické vzdělání a také hrál v týmech amerického fotbalu a basketbalu. Od basketbalového trenéra dostal v roce 1964 cenu Coach's Award. Poté studoval dva roky na Fordham University, pak přestoupil na Wharton School patřící k Pensylvánské univerzitě. Po absolvování bakalářského studia v oboru ekonomie a finančnictví nastoupil v roce 1968 do otcovy firmy Trump Organization.

Rodina
V roce 1977 se Donald Trump oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou. Do tohoto manželství se narodily tři děti: Donald Jr., Ivanka a Eric. Je známo, že Donald Jr. hovoří plynně česky, protože měl v dětství úzký vztah ke své babičce z matčiny strany, která jej naučila mluvit česky.

Manželé Donald a Ivana Trumpovi se rozvedli v roce 1992. Následujícího roku si Trump vzal herečku Marlu Maplesovou, s níž má dceru Tiffany. Jejich rozvod následoval v roce 1999. O šest let později se Trump oženil potřetí, a to se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou, která přivedla na svět syna Barrona Williama Trumpa.

Podnikatelská kariéra

Počátky podnikatelské kariéry
Trump začal svou podnikatelskou kariéru ve společnosti svého otce (Trump Organization). Pro začátek jeho vlastního podnikání mu otec poskytl „malý“ úvěr ve výši jednoho milionu dolarů. Jedním z jeho prvních projektů byla revitalizace bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati ve státě Ohio. Když předal Swifton Village firmě svého otce, dosáhli zisku 6 milionů amerických dolarů.

V roce 1980 v New Yorku začaly práce na obnovení Wollman Stadium (stadionu) v Central Parku. Projekt měl předpokládaný stavební plán na 2½ roku. Jenže v roce 1986 nebyli ani blízko dokončení a už proinvestovali 12 milionů dolarů. Trump nabídl převzetí těchto prací bez toho, že by město muselo něco zaplatit. Nabídka byla odmítána, dokud se nedostala do pozornosti médií. Nakonec dostal příležitost a projekt dokončil během tří měsíců za 1,95 milionu dolarů, což bylo o 750 000 dolarů méně než původní rozpočet.

Do konce osmdesátých let se dostal do finanční krize. Výstavbu svého třetího kasína, Trump Taj Mahal v Atlantic City (New Jersey), financoval většinou z půjček s vysokým úrokem, které následně nedokázal splácet. Banky a držitelé dluhopisů přitom ztratili stovky milionů dolarů. 50 % vlastnictví kasína Taj Mahal musel převést na původní držitele dluhopisů, aby snížil úrokové zatížení a dostal více času na splacení dluhu. Do roku 1994 se mu podařilo značně snížit svůj 900milionový osobní dluh a též výrazně snížil svůj 3,5miliardový obchodní dluh. V roce 1995 spojil svoje kasína do společnosti Trump Hotels & Casino Resorts.

Úspěchy a neúspěchy
Trump je předsedou a generálním ředitelem (Chief Executive Officer, CEO) společnosti Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Trump je též zakladatelem společnosti Trump Entertainment Resorts, která provozuje mnoho kasin a hotelů po celém světě. V říjnu 2016 byl Donald Trump podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatším člověkem světa.

V letech 1991, 1992, 2004 a 2009 vyhlásil bankrot. První dva bankroty byly v souvislosti s jeho nemovitostmi: Trump Taj Mahal a Trump Plaza Hotel. V roce 1994 se jeho osobní dluh vyšplhal na 900 milionů a obchodní dluh 3,5 mld. USD. Tehdy musel prodat část svých firem a nemovitostí a vzdát se svého podílu v dalších společnostech. K finančnímu zotavení mu pomohly mj. výhodné smlouvy u nemovitostí za možnost zobrazit na nich nápis „TRUMP“. Bankroty z let 2004 a 2009 byly opět spojeny s jeho nemovitostmi, mezi jinými Trump Taj Mahal a Trump Hotels & Casino Resorts.

Mnohé projekty jeho podnikání skončily neúspěchem, nebo již byly zrušeny – např. Trump Airlines, Trump University, Trump Magazine, Trump Vodka, Trump Steaks, Trump Mortgage. Projekt Trump University (2004-2011) se v roce 2013 a v březnu 2016 dostal do zájmu médií, když státní návladní Eric Schneiderman zahájil vyšetřování, které skončilo žalobou, říkající, že se škola „angažovala ve specifických podvodných, klamavých a nezákonných činnostech“. Nejednalo se o univerzitu (název musel být později změněn), ale spíše o program velmi drahých motivačních kurzů s pochybným prospěchem pro jejich účastníky.

Jiné Trumpovy projekty jsou ziskové – např. Trump Financial (hypoteční firma), Trump Sales and Leasing (rezidentní prodeje), Trump International Realty (rezidenční a komerční nemovitosti), Trump Restaurants, Go Trump (on-line cestovní vyhledávač), Select By Trump (řada kávových nápojů), Trump Drinks (energetický nápoj pro izraelský a palestinský trh), Donald J. Trump Signature Collection (řada pánského oblečení a hodinky), Trump Ice (balená voda), Trump Golf, Trump Chocolate, Trump Productions (televizní produkční společnost) anebo Trump Home (bytové zařízení).

Mediální působení
Donald Trump byl dvakrát nominován na Cenu Emmy a účinkoval v několika filmech (Sám doma 2: Ztracen v New Yorku) a seriálech (Chůva k pohledání, Tak jde čas). Mnohokrát byl hostem různých talk show. Objevil se i v jiných zábavných pořadech, např. ve World Wrestling Entertainment, kde se v ringu pral s vlastníkem organizace, Vincem McMahonem.

V roce 2003 se stal výkonným producentem a moderátorem soutěžní reality show The Apprentice na kanále NBC, ve které skupina lidí bojovala o práci v jeho podniku. V první sérii The Apprentice dostával Trump plat 50 000 dolarů za jednu epizodu, ale po úspěchu programu byl odměňován 3 miliony za epizodu. Po 10 sériích přidal spin-off The Celebrity Apprentice, kde vystupovaly celebrity. Peníze, které se jim podařilo vybrat v každém kole, šly na charitativní projekt dle výběru projektového manažera vítězného týmu. V roce 2007 za The Apprentice dostal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy, která byla už několikrát vandalizována.

Trump se po úspěchu show The Apprentice stal šéfem i dalších projektů, jako byly soutěže krásy Miss USA a Miss Universe Pageant, které vysílala NBC.

Poté, co oznámil prezidentskou kandidaturu a v preferencích šel mezi republikány do vedení, je mediálně exponován nesrovnatelně intenzivněji, typicky s několika rozhovory denně a získává nejvíce prostoru a času v médiích nejen mezi republikánskými ale všemi prezidentskými kandidáty. Pro média jsou zprávy zahrnující Donalda Trumpa atraktivní z hlediska sledovanosti a tak na zpravodajství ani mediálním času jemu věnovaném nešetří, čímž i on dostává zdarma prostor pro vyjadřování svých názorů, který mimo jiné konvertuje mnohé nerozhodnuté voliče. Celkem je odhadováno, že hodnota mediálního prostoru jemu „zdarma“ poskytnutého (na rozdíl od reklam, za něž by musel platit komerční ceny) činí 1,9–2,0 miliardy dolarů.

Politické působení
Prezidentská kampaň 2016
V show Oprah Winfreyové v roce 1988 byl pravděpodobně poprvé dotázán, zda přemýšlí o kandidatuře na prezidenta Spojených států amerických. Trump sice odpověděl „pravděpodobně ne“, ale tuto možnost zcela nevyloučil. Do předvolebního boje o kandidaturu pak vstoupil již v roce 2000. Zúčastnil se primárek Reformní strany USA a vyhrál ve dvou státech, pak od kandidatury ustoupil. V roce 2014 řekl, že „velmi vážně zvažuje“ opětovnou kandidaturu.

Dne 16. června 2015 formálně oznámil svoji kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2016 za Republikánskou stranu. Při první republikánské debatě byl jediný, který se nezavázal slibem, že v případě svého neúspěchu bude podporovat vítěze primárek a nebude kandidovat za nějakou nezávislou třetí stranu.

Podle vlastního vyjádření byl proti americké invazi do Iráku v roce 2003. Během televizní debaty republikánských kandidátů na prezidenta v září 2015 kritizoval dřívějšího amerického prezidenta George W. Bushe a jeho bratra Jeba Bushe kvůli válce v Iráku.

Vnitropoliticky se především profiloval svými odmítavými postoji vůči nelegálnímu přistěhovalectví. V zahraniční politice je proti smlouvám o svobodném obchodu a prosazuje názor, že Spojené státy nemají příliš intervenovat ve světě.

Rychle se stal vedoucím kandidátem Republikánské strany. K 3. květnu 2016 Trump vyhrál ve 28 republikánských primárkách a shromážděních (tzv. caucuses) v unijních státech a teritoriích. Poté, co 3. května 2016 zvítězil v indianských primárkách, odstoupili zbývající dva hlavní soupeři – texaský senátor Ted Cruz i ohijský guvernér John Kasich, a stal se předokládaný kandidátem republikánů pro prezidentské volby 2016.

V průměru pěti nejdůležitějších průzkumů veřejného mínění měl Trump v květnu 2016 poprvé malý náskok před svou pravděpodobnou soupeřkou v prezidentských volbách, kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Na internetové stránce Real Clear Politics (RCP) byl pro něj vypočten náskok 0,2 % v celých Spojených státech. Průzkumy, které dopadly ve prospěch Trumpa (s procentním náskokem), jsou tyto: Rasmussen Reports - 5 %, Fox News: 3 %, ABC News/Washington Post - 2 %. Ve prospěch Clintonové dopadly tyto průzkumy: NBC News/Wall Street Journal - 2 %, CBS News/New York Times - 6 %.

Ke konci května 2016 měl Trump již zajištěn potřebný počet hlasů pro svou nominaci oficiálním kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Podle tiskové agentury Associated Press překonal počtem 1 238 delegátů stanovenou hranici o jeden hlas. Vyslovili se pro něj dosud nerozhodnutí delegáti, mezi nimi předsedkyně republikánů ve státě Oklahoma Pam Pollardová.

Krátce po skončení sčítání hlasů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii přiletěl Trump dne 24. června 2016 do Skotska. Jeho vrtulník pak přistál na ploše golfového hřiště Trump Turnburry u obce Turnberry na jihozápadě země (hrabství Ayrshire). Po ohlášení výsledků referenda prohlásil Trump, že „britští voliči si vzali svoji zemi zpět“, což je obměnou jeho vlastního hesla z předvolebního boje v USA. Podle amerického časopisu Time lze hlasování o brexitu označit za nový mezník v globální (resp. celosvětové) „válce o elity“. V jistém slova smyslu je prý také vítězstvím trumpismu ve světovém měřítku.

V červenci 2016 se Trump zabýval přípravami na kongres Republikánské strany v Clevelandu v druhé polovině toho měsíce, na kterém byl posléze určen oficiálním kandidátem strany pro prezidentské volby v listopadu 2016. Úvahy komentátorů se točily kolem dvou jmen politiků, kteří se mohli stát Trumpovými kandidáty na místo viceprezidenta USA, tzv. „running mate“. Jmenovitě to byli guvernér státu New Jersey Chris Christie a guvernér státu Indiana Mike Pence. Trump si pak jako svého spolukandidáta vybral Mika Pence.

Kontroverzní počiny
Ke konci prvního funkčního období Baracka Obamy se zviditelnil jako sympatizant tzv. Birthers, skupiny lidí vyžadující důkaz o tom, že se Obama narodil v USA a je tedy způsobilý být prezidentem USA (viz Spory o volitelnost Baracka Obamy). Minimálně v jednom televizním vystoupení Trump veřejně slíbil, že pokud Obama poskytne vyžadované dokumenty, věnuje on 5 milionů dolarů na charitu dle prezidentova uvážení. Obama na tuto výzvu nereagoval.

Při oznámení své kandidatury na prezidenta řekl, že má majetek o výši 8,7 miliard dolarů; podle časopisu Forbes jeho majetek činí 4,5 mld. dolarů.

Při projevu, ve kterém v červnu 2015 ohlásil svou kandidaturu na prezidenta USA, mimo jiné řekl, že jako prezident postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a Mexičané ji zaplatí.

Stanice NBC Universal krátce poté oznámila, že na základě jeho slov vůči imigrantům, které jsou neslučitelné s jejími hodnotami respektu a úcty vůči všem, ruší všechny Trumpovy televizní pořady na ní vysílané. Podnikatel se nechal slyšet, že si za svými slovy stojí a bude stanici žalovat. V USA žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část jich pochází z Mexika.

V pozdějším rozhovoru s přítomností veřejnosti řekl na adresu senátora Johna McCaina o jeho vojenské kariéře, zejména během války ve Vietnamu: „Není to hrdina. Ok, je hrdina, protože byl chycen. Já preferuji ty, kteří nebyli chyceni.“ McCain totiž havaroval se svým letadlem, zlomil si nohu, byl chycen vietnamskými bojovníky a vězněn pět let. Trumpův výrok rozvířil debatu o tom, zda-li je McCain válečný hrdina.

7. prosince 2015, několik dní po teroristickém útoku v San Bernardinu, vydal Trump prohlášení začínající touto větou: Donald J. Trump volá po celkovém a úplném zastavení přístupu muslimů do Spojených států, dokud zástupci naší země nezjistí, co se děje.

Když byl dotázán na rozvinutí toho, co tím konkrétně myslel, řekl, že by toto zamezení neplatilo pouze pro radikály, ale všechny lidi vyznávající islám – i pro muslimy-turisty, obchodní cestující či muslimy americké státní příslušnosti, vracející se do země např. z dovolené. Toto Trumpovo prohlášení se setkalo s převážně negativní reakcí v médiích. Saúdskoarabský princ Valíd bin Talál poté nazval Trumpa „ostudou Ameriky“ a prohlásil, že Trump „chce převzít kontrolu nad našimi politiky pomocí tatínkových peněz“. Trump na to odpověděl, že on takovým výrokům po svém zvolení prezidentem USA učiní přítrž. Trump později zmírnil svou pozici v červnu 2016 s tím, že dočasný zákaz by se vztahoval pouze na osoby pocházející ze zemí „usvědčených z terorismu proti USA nebo jejich spojencům“, nebo zemích „ohrožených terorismem“.

Ve čtvrté republikánské debatě v roce 2016 Trump prohlásil, že by bylo přijatelné se vypořádat nejen s teroristy, ale i s jejich rodinami. Řekl také, že teroristé používají své rodiny jako „živé štíty“. V debatě volal po tvrdém zásahu proti Islámskému státu, ale také dodal, že by udělal vše pro minimalizaci počtu civilních obětí. Cílení na ostatní členy rodin by se dalo vyložit jako porušení Ženevských konvencí, což mu bylo vytýkáno v televizních komentovaných zpravodajstvích (např. Last Week Tonight with John Oliver nebo The Young Turks).

9. srpna 2016 řekl na mítinku přenášeném CNN o Hillary Clintonové: Pokud přijde na to, že si bude vybírat své (nejvyšší) soudce, (potom) není nic, co byste s tím mohli udělat, vážení. … I když, pro stoupence druhého dodatku možná je – nevím.

Prezident USA
Leden
20. ledna 2017 proběhla slavnostní inaugurace Donalda Trumpa jako 45. prezidenta USA před Kapitolem ve Washingtonu. Následovaly Trumpův nástupní projev, jízda automobilem od Kapitolu k Bílému domu, slavnostní defilé vojenských a jiných formací a další oslavy.

21. ledna vydal Trump výkonné nařízení o minimalizaci finanční zátěže spojenė se zdravotní reformou exprezidenta Baracka Obamy, než bude program „Obamacare“ zcela zrušen. Dále navštívil centrálu CIA v Langley ve státě Virginie, a podpořil její činnost.

Dne 23. ledna vypověděl Trump doposud neratifikovanou smlouvu o Transpacifickém partnerství.

25. ledna vydal Trump výkonné nařízení k další výstavbě zdi na hranici s Mexikem a zahájil vyšetřování údajných volebních podvodů, týkajících se registrací voličů během prezidentských voleb v roce 2016.

Svou první oficiální zahraniční návštěvu přijal Trump v Bílém domě dne 27. ledna 2017. On a britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová potvrdili na následné tiskové konferenci výjimečné vztahy mezi svými zeměmi.

Již krátce po svém nástupu do prezidentské funkce, a sice 31. ledna 2017, nominoval Trump kandidáta pro deváté místo na Nejvyšším soudu USA, které se uprázdnilo 16. února 2016 smrtí soudce Antonina Scalii. Pro tuto velmi důležitou pozici byl vybrán 49letý konzervativní právník Neil Gorsuch, který působil od roku 2006 na jednom ze 13 federálních odvolacích soudů, což je druhá nejvyšší instance amerického soudnictví. Jeho nominaci však musel ještě schválit Senát USA, což bylo pro odpor většiny demokratických senátorů zprvu málo pravděpodobné. Gorsuch však byl 7. dubna 2017 potvrzen Senátem USA poměrem hlasů 55 : 45. Dne 10. dubna 2017 složí přísahu a nastoupí jako soudce Nejvyššího soudu USA na doživotí.

Únor
2. února 2017 skončil Trumpův telefonický rozhovor s australským premiérem Malcolmem Turnbullem podle nelegálně vynesených informací vzájemnou roztržkou poté, co se oba státníci neshodli na pokračování dohody o přesídlení asi 1250 žadatelů o azyl z australských záchytných táborů na ostrovech Nauru a Papua-Nová Guinea, kterou Austrálie a USA uzavřely ještě v době vlády prezidenta Baracka Obamy.

V reakci na test íránské balistické rakety ze dne 29. ledna 2017 se Donald Trump rozhodl 3. února téhož roku na tuto zemi uvalit určité sankce. Íránská vláda odsoudila nové sankce jako nelegální a dále uvedla, že v reakci zavede právní omezení proti americkým jednotlivcům a jiným subjektům, kteří pomáhají „regionálním teroristickým skupinám“. Trump již 2. února na svém Twitteru uvedl, že íránská vláda obdržela kvůli raketové zkoušce od USA oficiální výstrahu.

4. února pozastavil federální soudce v americkém Seattlu platnost výkonného nařízení prezidenta Trumpa, které zamezilo občanům vybraných sedmi muslimských zemí vstup na americké území a způsobilo problémy na letištích. Posléze bylo toto soudní rozhodnutí potvrzeno třemi soudci odvolacího soudu v San Franciscu. Po několika dnech nejistoty ohledně dalšího postupu bylo oznámeno, že Trumpova administrativa tuto kauzu nepředloží Nejvyššímu soudu USA ke konečnému rozhodnutí. Administrativa předpokládá, že by při stávající rovnosti hlasů pro a proti (čtyři proti čtyřem) zůstalo v platnosti rozhodnutí federálního soudu v Seattlu.

V sobotu 4. února 2017 také hovořil Trump telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O obsahu tohoto rozhovoru není mnoho známo. Ve stejný den telefonoval Trump s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

11. února prohlásil Trump, že se výrokům federálních soudů nepodřídí a potvrdil možné vydání nového dekretu, který by občanům některých muslimských zemí zapověděl vstup na území USA.

15. února přijal Trump v Bílém domě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Během setkání prezident Trump zopakoval svůj souhlas s přenesením amerického velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Zároveň však Izrael vyzval, aby se s výstavbou židovských osad na území Palestinské autonomie „trochu držel zpátky“. Naznačil také, že by mohl akceptovat jak řešení formou „jednoho státu“, tak formou „dvou států“ na území Izraele a jím okupovaných palestinských územích.

Rovněž 15. února ohlásili Trump a právníci ministerstva spravedlnosti, že bude vypracováno nové výkonné nařízení prezidenta, kterým bude odvolán původní nařízení, zapovídající vstup na území Spojených států občanům sedmi muslimských zemí. Zároveň bude onen dekret, který byl pozastaven federálními soudy, nahrazen „o něco úžeji formulovaným“ textem, který bude přizpůsoben těmto „špatným rozhodnutím soudů“.

25. února odřekl Trump svou účast na každoroční slavnostní večeři korespondentů akreditovaných u Bílého domu, která se tam má konat 29. dubna 2017, a to s poukazem na nepřátelský postoj médií vůči němu a jeho politice. Předseda spolku korespondentů Jeff Mason předtím ohlásil, že během této večeře má být oslavována „role nezávislých zpravodajských médií ve zdravé republice.“ Po Trumpově odřeknutí účasti se spolek korespondentů proti Trumpovu rozhodnutí ostře ohradil.

Dne 28. února 2017 vystoupil prezident Trump poprvé před oběma komorami Kongresu USA. Přednesl projev, ve kterém nastínil problémy, se kterými se Spojené státy potýkají, a svou politickou linii. Vyzval republikány a demokraty k vzájemné spolupráci při řešení problémů země. Zopakoval svůj záměr podpořit vznik mnoha nových pracovních míst a zásadním způsobem zlepšit infrastrukturu na území Spojených států, která na mnoha místech není v dobrém stavu. Trval na nutnosti přísné imigrační politiky a v této souvislosti potvrdil plán postavit další úseky zdi na hranici s Mexikem. Ohlásil daňovou reformu, neuvedl ale zatím žádné detaily. V oblasti výdajů na obranu má dojít ke zvýšení ročního rozpočtu o 54 miliard dolarů.

Březen
Dne 4. března 2017 dosáhla již zjevná roztržka mezi prezidentem Donaldem Trumpem a jeho předchůdcem Barackem Obamou nových rozměrů. Trump obvinil v jedné ze svých zpráv na Twitteru Obamu, že během volebního boje nebo po něm nechal odposlouchávat jeho telefony. Zprvu však nepředložil pro toto tvrzení žádné důkazy. Trump dále označil Obamu jako „zlého nebo nemocného chlapíka“. Informaci o Trumpově útoku na Obamu přinesly také Lidovky.cz. Kromě toho bylo sděleno, že Trump vyčetl manželům Obamovým časté návštěvy ruského velvyslance v USA Sergeje Kisljaka v Bílém domě. Trump uvedl 22 Kisljakových návštěv za dobu Obamovy vlády, z toho čtyři v roce 2016. Odposlech Trumpa nebo členů jeho týmu byl poté zpochybněn, ale dne 22. března 2017 potvrzen Devinem Nunesem, republikánským předsedou vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů USA. Podle jeho vyjádření se tak dělo po Trumpově zvolení prezidentem, a sice v měsících listopadu a prosinci 2016 a lednu 2017. Tehdy Trump sestavoval svou vládu, hovořil se svými spolupracovníky o svých plánech a telefonoval se zahraničními státníky. Akce mohla být podle Nunese legální, avšak Nunese znepokojilo, že v písemných zprávách tajných služeb o odposlechu jsou přímo uváděna jména členů Trumpova týmu, což by legální nebylo.

Dne 17. března 2017 navštívila prezidenta Trumpa v Bílém domě německá kancléřka Angela Merkelová s početným doprovodem. Nejprve jednali oba státníci mezi čtyřma očima v Oválné kanceláři a poté ve velkém kruhu účastníků, zde hlavně o vzájemných obchodních stycích. Poté byla uspořádána tisková konference, která byla navštívena velkým počtem zástupců médií z celého světa. Den poté uveřejnil Trump na Twitteru tento text: „Německo dluží NATO obrovské sumy, a Spojeným státům se musí lépe platit za silnou a nákladnou obranu, kterou Německu poskytují!“