Elon Musk, americký podnikatel, inženýr a investor se narodil 28. června 1971 ve městě Pretoria ležícím v provincii Gauteng v Jihoafrické republice. Elon je mimo jiné zakladatelem, CEO a hlavním designerem americké technologické společnosti Space...

Životopis

Elon Musk, americký podnikatel, inženýr a investor se narodil 28. června 1971 ve městě Pretoria ležícím v provincii Gauteng v Jihoafrické republice. Elon je mimo jiné zakladatelem, CEO a hlavním designerem americké technologické společnosti Space X, spoluzakladatelem automobilky a energetické společnosti Tesla a spoluzakladatelem neurotechnologické společnosti Neuralink.

Jeho otec Errol Musk je jihoafrický elektro inženýr, námořník a pilot zatímco matka Maye Musk (rozená Haldeman), pocházející z Kanady, je bývalá modelka a specialistka na diety a lidskou výživu. Po jejich rozvodu žil Elon převážně s otcem na předměstí Pretoria. Dle jeho slov to však nebyla dobrá volba a v dospělosti se od otce odtrhnul, protože jejich vztah nebyl ideální.

Elon má bratra Kimbala (nar. 1972) a sestru Toscu (nar. 1974). Kimbal je také podnikatelem a členem správní rady společností Tesla, SpaceX a fastfoodu Chipotle Mexican Grill. Tosca je filmovou producentkou a režisérkou, zakladatelkou Musk Entertainment.

Jako dítě byl vášnivým čtenářem, v 10 letech mu pak uchvátily počítače a o dva roky později začal s programováním. V programovacím jazyku basic vytvořil videohru Blastar, kterou vzápětí prodal magazínu PC and Office Technology za asi 500 dolarů. Jeho budoucí kariéra byla značně ovlivněna knižní sérií Nadace (Foundation series) spisovatele Isaaca Asimova.

Musk byl jako dítě častokrát obětí šikany, dokonce musel být hospitalizován poté, co ho parta kluků zmlátila do bezvědomí. Studoval na soukromé škole Waterkloof House Preparatory School v Pretorii, a poté na Bryanston High School.

Chvíli před svými 18 tými narozeninami, v červnu 1989, se přestěhoval do Kanady.

V Kanadě zahájil vysokoškolské studium na Queen's University v Kingstonu, v roce 1992 však přešel na Pensylvánskou univerzitu, jednu z nejslavnějších a nejrespektovanějších amerických soukromých univerzit, sídlící ve městě Philadelphia ve státě Pensylvánie, kde získal Bakalářský titul ve fyzice a bakalářský titul v ekonomice na Wharton School of the University of Pennsylvania.

Společně se svým spolužákem a současným podnikatelem Adeo Ressim si během studií na Pensylvánské univerzitě pronajali desetipokojový dům a udělali z něj neoficiální noční klub.

V roce 1995 se přestěhoval do Kalifornie, kde začal studovat PhD v oboru aplikované fyziky a vědy o materiálech na Stanford University. Po dvou dnech však studia opouští a začíná realizovat své první podnikatelské záměry v oblasti internetu, vesmírného prostoru a obnovitelných zdrojů.

Během studií na Queen's University potkal svoji budoucí ženu Justine Musk (rozená Jennifer Justine Wilson). Vzali se v roce 2000 a rozešli o 8 let později. Jejich první syn Nevada Alexander Musk, narozený v roce 2002, zemřel ve věku deseti týdnů na Syndrom náhlého úmrtí. Z umělého oplodnění pak mají pět synů, dvojčata narozená v roce 2004 a trojčata narozená roku 2006. Od rozvodu rodičů jsou ve střídavé péči.

Od roku 2008 chodil Musk s anglickou herečkou Talulah Riley, se kterou se oženil v roce 2010. Ani tento vztah mu však nevydržel, rozešli se už v lednu 2012. Rozvod se však táhnul tak dlouho, že byli oficiálně rozvedeni až v březnu 2016.

Do srpna 2017 byl pak ve vztahu s herečkou Amber Heard. Ani tentokrát jim štěstí nepřálo především díky obrovskému pracovnímu nasazení jak Muska tak Heard.

Počátky kariéry se Zip2
Spolu se svým bratrem Kimbalem zakládá v roce 1995 softwarovou společnost Zip2, která poskytuje novinovým společnostem služby pro publikování obsahu na internetu. V únoru 1999 koupila Zip2 společnost Compaq, zabývající se výrobou osobních počítačů. Compaq celkově zaplatil 307 milionů dolarů a k tomu 34 milionů v akciích. Musk tak za svůj sedmiprocentí podíl získal 22 milionů dolarů.

Online platby s X.com a PayPal servis
V roce 1999, za 10 milionů dolarů, jenž získal prodejem Zip2 spoluzaložil online finanční servis a emailovou platební společnost X.com. Asi po roce se X.com spojila se společností Confinity, jenž je známá především jako zakladatel a provozovatel platební brány PayPal. V říjnu 2000 odchází Musk díky neshodám ve vedení z pozice CEO, nadále však zůstává ve správní radě. Důvodem rozepře byla Muskova touha přesunu Pay Palu z infrastruktury Unixu na Microsoft Windows. V říjnu 2002 byl PayPal prodán eBayi za 1.5 miliardy dolarů v akciích, z čehož Muskovi náleželo 165 milionů. Musk byl v té době se svým 11.7 procentním podílem v PayPalu největším akcionářem.

V červenci 2017 koupil Musk od PayPalu za blíže nespecifikovanou částku doménu x.com. Obrázek si můžeme udělat podle ceny podobně prestižní domény z.com, jenž se o tři roky dříve prodala za 6.8 milionu dolarů.

Soukromá vesmírná společnost SpaceX
Po prodeji PayPalu zakládá soukromou společnost působící v aerokosmickém průmyslu SpaceX (Space Exploration Technologies Corporation). V roce 2001 koncipoval projekt Mars Oasis, který měl za cíl přenést miniaturní experimentální skleník pro pěstování rostlin na povrchu Marsu, ve snaze znovu přilákat veřejný zájem o průzkum vesmíru a tím navýšit rozpočet NASA. Plány na založení společnosti se v hlavě Muska zrodily ve chvíli, kdy se pokoušel nakoupit levné rakety. Žádné však nesehnal a tak si řekl, že založí společnost, která by vyvinula cenově dostupné rakety.

Společnost vyvinula raketové nosiče Falcon 1, Falcon 9, kosmické lodě Dragon a Dragon 2 a také začala s vypouštěním telekomunikačních družic. Mimo to vyvinula těžkou nosnou raketu Falcon Heavy, jenž je čtvrtou nejsilnější raketou historie a v roce 2018 vůbec nejsilnější raketou.

28. září 2008 se společnost SpaceX stala první soukromou společností, jenž se povedlo dosáhnout orbitální dráhy Země za použití motorů na kapalné palivo. Tím její prvenství ani zdaleka nekončí. 25. května 2012 SpaceX úspěšně vyslalo kosmickou loď k Mezinárodní vesmírné stanici a 3. prosince 2013 pak v rámci startu mise SES-8 dosáhli geosynchronní dráhy.

SpaceX usiluje o zkonstruování rakety, která by se dala používat opakovaně. V lednu 2015 se během zásobovacího letu lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici společnost pokusila o přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na plošinu v Atlantském oceánu. Raketu se povedlo navést na plošinu, ale během závěrečného manévru se raketa na plošinu zřítila. K prvnímu startu a přistání již použitého prvního stupně orbitální rakety došlo 30. března 2017.

Cílem společnosti SpaceX je dle Muska snížení nákladů na vynášení nákladů do vesmíru na desetinu současné ceny. Musk však není žádný troškař, do roku 2040 by chtěl kolonizovat Mars populací čítající až 80 tisíc jedinců. Díky absenci kyslíku by veškerá doprava na Marsu musela být na elektrický pohon. Inženýrský tým SpaceX se již zaměřuje na vývoj technologií nutných pro dlouhou cestu na Mars.

V současné době vyvíjí SpaceX novou dvoustupňovou raketu s označením BFR, jenž by měla být vysoká asi 106 metrů s průměrem jádra 9 metrů. Oba stupně budou moci přistát na zemi. Raketa bude schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu 150 tun nákladu. Dokončení je plánováno na rok 2022.

31. května 2021 se společnosti SpaceX povedlo jako první soukromé společnosti na světě dopravit dvoučlennou posátku k Mezinárodní vesmírné stanici (International Space Station).

Zaměření na elektrickou energii se společností Tesla
Společnost Tesla založili američtí konstruktéři a podnikatelé Martin Eberhard a Marc Tarpenning v červenci 2003. Oba již dříve spolupracovali s Muskem, jenž se spolu s dalšími investory k firmě připojil v roce 2004. V prvním kole zainvestoval 7.5 milionu dolarů, v dalších kolech pak šlo o desítky milionů.

Od října 2008, kdy celý svět postihla ekonomická krize, se stal Elon Musk CEO společnosti. Prvním produktem společnosti Tesla Motors byl sporťák Tesla Roadster, jenž se vyráběl v letech 2008 a 2012. Celosvětově se prodalo asi 2450 kusů ve více než třiceti zemích světa. V roce 2012 pak nastupuje pětidveřový Model S a prototyp Modelu X řadící se do kategorie SUV. Model X však šel do prodeje až v září 2015.

Tesla prodává svoje elektrické pohonné jednotky společnostem Daimler a Toyota. Daimler je využívá v elektrických verzích modelů Smart, Mercedes B-Class, Mercedes A Class zatímco Toyota nimi osadila elektrickou verzi SUV RAV4. Obě společnosti se také staly dlouhodobými investory Tesly.

Musk by chtěl, aby se Tesla stala cenově dostupnou značkou pro širší veřejnost, a proto od roku 2017 přichází čtyřdveřový sedan Model 3. Dva dny po odhalení tohoto modelu měla Tesla již 232 tisíc rezervací.

V roce 2014 Musk oznámil, že Tesla v dobré víře zpřístupní své technologické patenty komukoli jen proto, aby urychlila nástup automobilů s elektrickým pohonem. V dubnu 2016 stěhuje Tesla své dosavadní internetové stránky na nově nabitou doménu Tesla.com.

Mimo automobilový průmysl produkuje Tesla např. solární střešní tašky, či baterie pro domácnost.

SolarCity, dceřiná společnost Tesly
Musk v roce 2006 zakládá spolu se svými bratranci Peterem a Lyndonem Rive společnost SolarCity, kde poskytl nejen finanční kapitál, ale také počáteční koncept celé společnosti. SolarCity se zabývá produkcí a instalací solárních panelů na území USA. Od roku 2013 jsou v tomto oboru největším producentem solárních panelů na americkém trhu. Od roku 2016 je SolarCity za cenu 2.6 miliard dolarů plně ve vlastnictví Tesly. Vzhledem k tomu, že bylo tou dobou SolarCity v likvidaci, akcie Tesly okamžitě klesly o 10 procent. Vzhledem k tomu, že o této akvizici nebyli investoři předem informováni tak Muska a vedení Tesly zažalovali. Dle Muska byly všichni zaměstnanci SolarCity následně využiti při práci na automobilu Tesla Model 3. Vedení společnosti Tesla poté přiznali, že Musk o situaci v SolarCity v době nákupu věděl a ten se tak stal jediným obžalovaným.

Koncept vysokorychlostního transportního systému Hyperloop
Vizionář Elon Musk přichází 12. srpna 2013 s konceptem vysokorychlostního transportního systému, který by měl být založen na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Pohon kapslí zajistí lineární indukční motory spolu s vzduchovými kompresory. První navrhovanou trasou pro Hyperloop je spojnice mezi kalifornským Los Angeles a San Franciscem. Trasa dlouhá 570 km by podle Muskovy vize měla trvat kolem 35 minut. Plánovaná průměrná rychlost je 1000km/h, maximální by měla lehce přesáhnout 1220km/h.

Zajímavostí je, že jedním z měst, které mají zájem na vybudování hyperloopu je i Brno. Představitelé města jednají se společností Hyperloop Transportation Technologies o propojení Brna s Prahou, Vídní a Bratislavou.

Dalšími plánovanými trasami jsou např. americké Chicago - Claveland, Miami - Orlando, Washington - New York City, kanadské Toronto - Montreal, indické Čennaí - Bengalúr, evropské trasy Paříž - Amsterdam, Helsinki - Stockholm a mnoho dalších.

Podle Muska by byl Hyperloop vhodným dopravním prostředkem na Marsu, kde sám plánuje pomoci své společnosti Space X vybudovat kolonii. Díky atmosféře na Marsu by se vůbec nemusel řešit odpor vzduchu, a tak by mohl Hyperloop jezdit pouze po kolejích, ne v tubě.

OpenAI, umělá inteligence pro širokou veřejnost
V prosinci 2015 vytváří Musk spolu se Samem Altmanem neziskovou organizaci zabývající se výzkumem umělé inteligence. Cílem je takový způsob umělé inteligence, který by byl nápomocný lidstvu a zároveň bezpečný.

Poskytnutím vyvíjeného open source široké veřejnosti chce Musk zamezit tomu, aby superinteligentní systémy vlastnily pouze velké korporace a vlády, jenž by ji mohly využít hlavně k získání moci.

Neurotechnologický startup Neuralink
Elon Musk je jedním z devíti zakladatelů společnosti Neurolin, jenž se zabývá propojením mozku s počítači (Brain-computer interface). Cílem společnosti založené v červenci 2016 je vyvíjet zařízení, které se dají implementovat do lidského mozku a případně umožnit lidem držet tempo s rozvíjející se umělou inteligencí. Tato zařízení by mohla např. vylepšit lidskou paměť. Dle Muska jde o úzkou spolupráci a spojitost mezi firmami OpenAI a Neuralink.

Firma také pracuje na zařízeních, která by mohla pomoci s léčbou vážných onemocnění mozku.

Musk v srpnu 2020 popsal první zařízení, které by mělo v relativně blízké době pomoci s léčbou takových postižení, jakými jsou slepota, hluchota, obrna a další. Dle znalců v oboru neurologie se jedná spíše o jakési výkřiky do tmy a zmíněná tvrzení určitě nejsou v blízké budoucnosti na pořadnu dne. Inu, uvidíme kdy nám všem Musk vytře zrak. 1. února 2021 konečně představil jeden z prvních výsledků Neuralinku. Šimpanz s implantátem od Muskovi společnosti byl schopen odehrát počítačovou hru.

Malé levné tunely v režii The Boring Company
Společnost byla založena Elonem Muskem 17. prosince 2016 a zabývá se levnou a efektivní ražbou tunelů. Automobily by se v nich pohybovaly rychlostí až 200 km/h. Tunely by měly být jednosměrné a mít mnohem menší průměr, vozidla by se pak měla pohybovat na kolejnicových platformách. Cílem je vybudování vícevrstvé sítě tunelů napříč městy. Ty by byly napojeny na stávající infrastrukturu. Automobily by do tunelu sjížděly ze silnic pomoci zabudovaných výtahů. Varianta uzavřeného bezvzduchového tunelu by pak sloužila pro právě vyvíjený Hyperloop.

Tunely by měly používat především automobily Tesla Model 3 a Model X a navíc pak speciálně upravené šestnácti-místné verze Modelu 3.

V současné době se připravuje ražba tunelu v Los Angeles nebo v Chicagu. Zde je v plánu propojení centra Chicaga s letištěm O'Hare. Systém by měl být schopen přepravit na letiště 16 pasažéru a jejich zavazadla během dvanácti minut s tím, že by vozidla odjížděla každých 30 sekund. Jedny z prvních tunelů, vyražených v letech 2019 - 2020 můžeme najít ve městě hříchu - Las Vegas.

Elon Musk na televizní obrazovce
Elon Musk se krátce objevil ve filmu Iron Man 2 (rež. Jon Favreau), kde se v restauraci setkává s Tonym Starkem (Robert Downey Jr.) aby krátce probrali nápad s tryskovým motorem. Postava Muska vystoupila také v seriálu Simpsonovi, konkrétně pak v epizodě "The Musk Who Fell to Earth", ve které si dělají srandu z Muskových nápadů.

V listopadu 2015 ztvárnil sám sebe v seriálu Teorie velkého třesku a v roce 2016 pak v komedii režiséra Johna Hamburga Proč právě on?, kde se v průběhu párty krátce setkává s jednou z hlavních postav Nedem Flemmingem (Bryan Cranston).

V seriálu Teorie velkého třesku se pak objevil znovu v listopadu 2017.

Pandemie COVID-19
Během pandemie koronaviru, která se začátkem roku 2020 rozšířila z čínského Wu-chanu téměř do celého světa byl Musk dlouhodobě kritizován za šíření dezinformací ohledně viru. Sám si onemocnením prošel a přirovnává jej, stejně jako většina nemocných, k běžnému nachlazení a to co se kolem této pandemie děje je dle něj nesmyslná panika. Sám Musk navíc kritizoval všechny možné lockdowny a své továrny automobilky Tesla nechal i přes všechny nesmyslné vládní zákazy otevřené.

Na jaře 2020 daroval mnoha nemocnicím ventilátory vyrobené v Tesle. Dle obdarovaných sice pomohly ale nemohly nahradit klasické ventilátory.

Nejbohatší z nejbohatších
To, že se vyzionář a snílek Elon Musk dlouhá léta pohybuje nejen v žebříčcích nejbohatších američanů ale zároveň i mezi nejbohatšími lidmi světa je známá věc. V lednu 2021 dosáhl mety nejvyšší, stal se nejbohatším člověkem planety, když na této pozici vystřídal Jeffa Bezose, majitele a zakladatele internetového giganta Amazon. Začátkem zmíněného roku se hodnota jeho majetku pohybovala lehce nad 200 miliardami dolarů.