Frederick Jelínek - původním jménem Bedřich Jelínek je jedním ze zakladatelů moderního směru využití statistických metod v počítačovém zpracování jazyka. Dnes téměř všechny komerční a výzkumné systémy pro rozpoznávání řeči na světě používají metody, které Jelínek se svým týmem rozpracoval.

Bedřich Jelínek se narodil na Kladně v rodině zubního lékaře. Jeho otec MUDr. Vilém Jelínek byl Žid a v době nacistické okupace se obával pronásledování a plánoval odchod do Velké Británie. Nakonec ho známí přemluvili, aby zůstal a to se mu stalo osudným. V roce 1941 museli Jelínkovi opustit své bydliště a odstěhovali se do Prahy. Poté otec i syn museli nosit na kabátech žluté hvězdy, jako označení, že jsou Židé. V únoru roku 1945 byl otec zatčen a deportován do Terezína, kde při epidemii tyfu zemřel. Matka nebyla Židovka a tak, aby syna zachránila, písemně prohlásila, že jeho otcem není její manžel, ale árijec.

Po válce Bedřich Jelínek studoval na gymnáziu, ale po převratu v roce 1948 se matka rozhodla k vystěhování do Spojených států. Protože se narodila sice českým rodičům, ale ve Švýcarsku, měla nárok, aby ji Američané brali jako Švýcarku. Ve spojených státech pracovala jako kuchařka v české sokolovně a v Národním domě.

Frederick Jelínek se rozhodl pro večerní studium elektrotechniky v newyorské City College. Ve dne pracoval v továrně vyrábějící transformátory, pomáhal v laboratoři. Po dvou letech získal stipendium od Výboru pro Svobodnou Evropu. Nastoupil na denní studium na Massachusettský technický institut v Bostonu. V roce 1956 získal titul bakalář věd z oboru elektrotechniky. Zůstal na technice jako asistent a pracoval na doktorátu.

V roce 1961 se Frederick Jelínek v Cambridge oženil s Milenou Tobolovou, studentkou Filmové fakulty AMU, se kterou se seznámil koncem padesátých let při návštěvě Československa. Čtyři roky trvalo, než ji tehdejší úřady propustily z československého občanství. Téhož roku Jelínek obhájil doktorskou práci z kybernetiky.

Na podzim roku 1962 nastoupil Frederick Jelínek na prestižní Cornellovu univerzitu ve státě New York. O prázdninách si vždy zařídil nějakou práci mimo univerzitu a tak se dostal do střediska IBM pro zpracování jazyka a řeči v Yorktown Heightsu, kde nakonec po dvou letech zůstal nastálo. Lingvistika ho vždy zajímala.

Se svými spolupracovníky hledali nové principy, které by počítači umožnily zachytit, rozpoznat a správně zapsat mluvené slovo. Pracovali na tom dvě desetiletí. Zjistili, že pravděpodobnost správného zachycení se dá statisticky zpracovat. To je princip, který se stal základem pro další práce. Profesor Jelínek se stal průkopníkem využití statistických metod na lidskou řeč. Proto v amerických vědeckých kruzích zazářil jako hvězda první velikosti.

Na základě počítačového rozpoznávání řeči vznikly např. automaty pro nákup jízdenek, kdy cestující sdělí automatu kam chce jet a kdy a ten ho obslouží. V USA existují též některé telefonní informační služby, kde vám počítač hlasem odpoví na dotaz o nejbližší restauraci apod. Na stejném principu jsou konstruovány i miniaturní překládací stroje. Americká armáda si jich nechala vyrobit stovky, zkouší je v Iráku i Afganistánu. Samozřejmě, že mají omezenou kapacitu, ale pro první porozumění jsou důležité. V roce 1998 tyto poznatky shrnul profesor Jelínek v knize, která je dodnes biblí rozpoznávání řeči pomocí počítače.

Frederick Jelínek navázal styk s Ústavem formální a analytické lingvistiky Matematicko - fyzikální fakulty UK. Působil tam rok jako hostující profesor bez nároků na mzdu v roce 2001. V listopadu téhož roku mu univerzita udělila titul doktora honoris causa. S lingvistickým ústavem pracoval rovněž na několika projektech včetně automatického rozpoznávání češtiny a strojového překladu.