Největší životní vášeň? Hromadit peníze! Heřman Černín
Heřman Černín byl hejtmanem Starého Města pražského, diplomatem, obchodníkem, dodavatelem zásob pro Valdštejnova vojska.
Heřman Černín se narodil do slavné rodiny nedrahovické rodové...
Životopis
Největší životní vášeň? Hromadit peníze! Heřman Černín
Heřman Černín byl hejtmanem Starého Města pražského, diplomatem, obchodníkem, dodavatelem zásob pro Valdštejnova vojska.
Heřman Černín se narodil do slavné rodiny nedrahovické rodové linie. Rod Černínů, jejichž erb se vyznačuje charakteristickými třemi modrými pruhy na jedné polovině štítu coby třemi řekami, je jedním z nejstarších v království. Rytíř Jan Černín z Chudenic ovládal celý Vltavský kraj, ve kterém byl hejtmanem. Heřman měl bratra Diviše, který byl popraven u Staroměstské radnice v Praze po bitvě na Bílé hoře.
Po smrti jeho otce si příbuzní rozdělili všechen majetek a na Heřmana nezbylo nic. Ve svých 14 letech se proto rozjel do Itálie, kde ho vychovával kníže Vespasianus Gonzaga.
Několik let strávil Heřman Černín v armádě. Ve svých 22 letech se se svým švagrem, Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic, vydal do Jeruzaléma. Po ročním pobytu se Kryštof vrátil zpět do Čech, Heřman se ale rozhodl dál cestovat. Svoje znalosti z cest pak uplatňoval při svých obchodech.
Po návratu do Čech se Heřman Černín v roce 1606 oženil s Marií Annou Čáslavskou. Tímto sňatkem Černín získal panství Nebílovy. O deset let později vedl Heřman Černín poselstvo císaře Matyáše k tureckému sultánovi Ahmedovi. Díky vynikajícímu diplomatickému umění Černína se na čas podaří odvrátit nebezpečí války.
V době stavovského povstání odjel Heřman Černín do exilu. Po roce 1621 se vrátil zpět a stal se z něho jeden z nejbohatších šlechticů v zemi. Po bitvě na Bílé hoře získal značné majetky, které uměl bravurně množit. Skupoval panství pod cenou. V roce 1622 získal statky v západních Čechách Petršpurk, Soseň a Pšovlky. Jejich odhadní cena byla téměř 100 000 zlatých, ale Černín měl zaplatit 76 000 zlatých. Nakonec fakticky uhradil pouze 49 000 zlatých, zbytek mu císař prominul.
Heřman Černín obchodoval především s Benátkami a s Cařihradem. Do Kolína nad Rýnem a do Drážďan vyvážel máslo, pro svá panství nakupoval sůl a víno, které prodával poddaným. Vedl si sám veškerou korespondenci a sám si i spravoval účty.
V roce 1624 zemřela Marie Anna, která byla několik let díky mrtvici ochrnuta. Do roka se Heřman Černín znovu oženil, tentokrát si vzal Annu Salomenu. Jejich vztah byl údajně vřelý a plný lásky, ale Heřman byl příliš lakotný a hamižný.
V letech 1625 až 1626 se Heřman Černín stal zásobovatelem Valdštejnovy armády. Císaři pak předložil účet ve výši 114 000 zlatých (v přepočtu na dnešní měnu by šlo o několik desítek milionů korun). Touto chytrou obchodní spekulací svoje jmění ještě více navýšil.
Heřman Černín se stal i podruhé vdovcem. Po smrti Anny Salomeny si v roce 1633 vzal Sylvii Kateřinu Caretto-Millesimovou. Černínovi byl 57 let, hraběnce 27. Hraběnka získala vzdělání ve finanční oblasti, proto se svým manželem objížděla jeho panství a kontrolovala správnost účetnictví. Všechna tři manželství však byla bezdětná.
Heřman Černín byl až do svého pozdního věku plný síly. Ještě ve svých 68 letech vyrazil na druhou diplomatickou cestu k tureckému sultánovi. Za tuto misi dostává honorář 30 000 zlatých.
Heřman Černín zemřel v březnu roku 1651. Jeho náhrobek je umístěn na čestném místě v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Všechen svůj majetek odkázal Černín prasynovci Humprechtu Janu Černínovi. Jeho věrná manželka Sylvie nedostala nic. Přesto si před svojí smrtí v roce 1664 přála být pochována vedle svého manžela.
Heřman Černín byl hejtmanem Starého Města pražského, diplomatem, obchodníkem, dodavatelem zásob pro Valdštejnova vojska.
Heřman Černín se narodil do slavné rodiny nedrahovické rodové linie. Rod Černínů, jejichž erb se vyznačuje charakteristickými třemi modrými pruhy na jedné polovině štítu coby třemi řekami, je jedním z nejstarších v království. Rytíř Jan Černín z Chudenic ovládal celý Vltavský kraj, ve kterém byl hejtmanem. Heřman měl bratra Diviše, který byl popraven u Staroměstské radnice v Praze po bitvě na Bílé hoře.
Po smrti jeho otce si příbuzní rozdělili všechen majetek a na Heřmana nezbylo nic. Ve svých 14 letech se proto rozjel do Itálie, kde ho vychovával kníže Vespasianus Gonzaga.
Několik let strávil Heřman Černín v armádě. Ve svých 22 letech se se svým švagrem, Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic, vydal do Jeruzaléma. Po ročním pobytu se Kryštof vrátil zpět do Čech, Heřman se ale rozhodl dál cestovat. Svoje znalosti z cest pak uplatňoval při svých obchodech.
Po návratu do Čech se Heřman Černín v roce 1606 oženil s Marií Annou Čáslavskou. Tímto sňatkem Černín získal panství Nebílovy. O deset let později vedl Heřman Černín poselstvo císaře Matyáše k tureckému sultánovi Ahmedovi. Díky vynikajícímu diplomatickému umění Černína se na čas podaří odvrátit nebezpečí války.
V době stavovského povstání odjel Heřman Černín do exilu. Po roce 1621 se vrátil zpět a stal se z něho jeden z nejbohatších šlechticů v zemi. Po bitvě na Bílé hoře získal značné majetky, které uměl bravurně množit. Skupoval panství pod cenou. V roce 1622 získal statky v západních Čechách Petršpurk, Soseň a Pšovlky. Jejich odhadní cena byla téměř 100 000 zlatých, ale Černín měl zaplatit 76 000 zlatých. Nakonec fakticky uhradil pouze 49 000 zlatých, zbytek mu císař prominul.
Heřman Černín obchodoval především s Benátkami a s Cařihradem. Do Kolína nad Rýnem a do Drážďan vyvážel máslo, pro svá panství nakupoval sůl a víno, které prodával poddaným. Vedl si sám veškerou korespondenci a sám si i spravoval účty.
V roce 1624 zemřela Marie Anna, která byla několik let díky mrtvici ochrnuta. Do roka se Heřman Černín znovu oženil, tentokrát si vzal Annu Salomenu. Jejich vztah byl údajně vřelý a plný lásky, ale Heřman byl příliš lakotný a hamižný.
V letech 1625 až 1626 se Heřman Černín stal zásobovatelem Valdštejnovy armády. Císaři pak předložil účet ve výši 114 000 zlatých (v přepočtu na dnešní měnu by šlo o několik desítek milionů korun). Touto chytrou obchodní spekulací svoje jmění ještě více navýšil.
Heřman Černín se stal i podruhé vdovcem. Po smrti Anny Salomeny si v roce 1633 vzal Sylvii Kateřinu Caretto-Millesimovou. Černínovi byl 57 let, hraběnce 27. Hraběnka získala vzdělání ve finanční oblasti, proto se svým manželem objížděla jeho panství a kontrolovala správnost účetnictví. Všechna tři manželství však byla bezdětná.
Heřman Černín byl až do svého pozdního věku plný síly. Ještě ve svých 68 letech vyrazil na druhou diplomatickou cestu k tureckému sultánovi. Za tuto misi dostává honorář 30 000 zlatých.
Heřman Černín zemřel v březnu roku 1651. Jeho náhrobek je umístěn na čestném místě v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Všechen svůj majetek odkázal Černín prasynovci Humprechtu Janu Černínovi. Jeho věrná manželka Sylvie nedostala nic. Přesto si před svojí smrtí v roce 1664 přála být pochována vedle svého manžela.