Hillary Clintonová, nepřechýleně celým jménem Hillary Diane Rodham Clinton je americká politička a kandidátka Demokratické strany v amerických prezidentských volbách v roce 2016, za niž byla potvrzena aklamací na červencovém konventu ve Filadelfii po vyhraných primárkách. Bohužel jí ale 8.11. porazil kandidát za republikánskou stranu Donald Trump i když získala o téměř 3 miliony hlasů více než její protikandidát. Je považována za nejsilnější ženu světa.

Jako manželka bývalého amerického prezidenta Billa Clintona byla mezi roky 1993–2001 první dámou USA. Poté působila v roli služebně mladší senátorky za stát New York. V prezidentských volbách roku 2008 se ucházela o nominaci za Demokratickou stranu, kterou posléze získal vítěz voleb Barack Obama. V letech 2009–2013 zastávala úřad ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických v kabinetu Baracka Obamy.

V již tehdy známé kauze obcházení zákonů a předpisů pro bezpečnost při zacházení s důvěrnými a tajnými informacemi bylo na konci dubna 2016 rozšířeno vyšetřování proti Clintonové. Jako ministryně zahraničí používala Clintonová pro svou úřední korespondenci soukromý server a e-mailový účet. Clintonová se tak stala prvním prezidentským kandidátem v dějinách USA, jehož aktivity sleduje Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Rodačka z předměstí Chicaga poprvé přitáhla širší pozornost v roce 1969 za absolventský projev na Wellesley College, který pronesla jako první tamní studentka. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity. Po krátkém zaměstnání právní poradkyně v Kongresu se v roce 1974 přestěhovala s Billem Clintonem do Arkansasu a v říjnu 1975 se vzali. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu sta nejvlivnějších amerických právníků. V letech 1979–1981 a opět 1983–1992 byla arkansaskou první dámou a působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností pro děti, zasedala ve správní radě Wal-Martu a několika dalších korporací.

Když byla první dámou USA, její hlavní iniciativa, Clintonův plán zdravotní péče, neprošla v roce 1994 Kongresem. V letech 1997 a 1999 Clintonová hrála velkou roli při prosazení státního programu dětského zdravotního pojištění, dále také zákona o adopci a bezpečných rodinách a zákona o nezávislosti pěstounské péče. Stala se jedinou první dámou, která byla předvolána svědčit před federální velkou porotou v důsledku aféry Whitewater roku 1996. Při tomto ani při žádném z několika dalších vyšetřování během prezidentského období Billa Clintona nebyla obviněna z nepřípustného jednání. Stav jejího manželství s Billem Clintonem se stal předmětem podrobné veřejné diskuse po jeho skandálu s praktikantkou jménem Monica Lewinsky v roce 1998.

20. ledna 2009 se stala ministryní zahraničí USA ve vládě nového prezidenta Baracka Obamy, jehož byla největší soupeřkou v primárních volbách Demokratické strany.

Život
Pochází z republikánského předměstí Chicaga; její otec Hugh Ellsworth Rodham vlastnil textilní továrnu a velkoobchod, matka Dorothy Howellová Rodhamová byla v domácnosti a zastávala demokratické názory; má mladší bratry Hugha, právníka a politika, a Tonyho. Od mládí byla aktivní v různých spolcích. Na střední škole vystupovala jako republikánka, při školní „prezidentské debatě“, kde na příkaz učitele vystupovala jako demokrat, začala měnit své přesvědčení. V letech 1965–1969 absolvovala dívčí univerzitu Wellesley College, kde se v té době odehrávaly důležité změny (první černošské studentky). První zájem médií přišel po absolventském projevu na Wellesley, který pronesla jako první studentka a kde kritizovala rigidní společnost.

V letech 1970–1973 studovala na právnické fakultě Yale, zaměřovala se na práva dětí. Zde se v roce 1971 seznámila se svým budoucím manželem Billem Clintonem a v roce 1972 působili v prezidentské kampani demokrata George McGoverna v Texasu. V roce 1974 pracovala pro Sněmovnu reprezentantů na prošetřování dokumentů v Nixonově aféře Watergate. Po studiích odešla s Billem do jeho rodného Arkansasu, kde učila právo na Arkansaské univerzitě.

11. října 1975 se vdala za Billa Clintona, ponechala si však příjmení Rodhamová; pracovala na úspěšné prezidentské kampani Jimmyho Cartera. Zároveň byl Clinton v listopadu 1976 zvolen vrchním státním zástupcem státu Arkansas a v roce 1978 jeho guvernérem. 27. února 1980 se jim narodila jediná dcera Chelsea Victoria.

Hillary Clintonová pracovala jako advokátka, V letech 1986–1992 figurovala v představenstvu společnosti Wal-Mart.

První dáma
Během Clintonova prvního prezidentského období podnikla Hillary Clintonová cestu po jihoasijských státech, kde obhajovala lidská a ženská práva. Na summitu OSN v Číně (září 1995) vystoupila s významným projevem, který je brán jako manifest za ženská práva. S Madeleine Albrightovou cestovala do postkomunistických zemí, kde se mimo jiné setkala i s Václavem Havlem. Roku 1993 ji Clinton jmenoval předsedkyní pracovní komise pro reformu zdravotnictví a povinného zdravotního pojištění, ale výsledný návrh přezdívaný Hillarycare byl velmi nepopulární a v září 1994 byl opuštěn.

Při aféře Whitewater (Clintonovi byli podílníky ve zkrachovalé developerské firmě, jejich společník se dopustil daňových podvodů a Clintonovi byli obviňováni mj. ze střetu zájmů) byla v lednu 1996 jako první první dáma USA předvolána před velkou porotou.

Po Clintonově znovuzvolení v listopadu 1996 se stáhla a podporovala drobnější změny a kompromisy v sociální oblasti, které byly snadněji průchozí. Podporovala boj s AIDS a s ženskou obřízkou a zasazovala se o dotace pro plánované rodičovství. Snažila se také o zjednodušení adopcí.

Hillary Clintonová byla také první žena prezidenta, jež měla k dispozici více pracovníků a poradců než viceprezident.

Senátorka za stát New York
V roce 2000 přijala nabídku kandidovat do Senátu za stát New York proti newyorskému starostovi Rudymu Giulianimu, který po několika chybách v kampani odstoupil; novým republikánským kandidátem se stal Rick Lazio, který se však příliš soustředil na samotný New York. Hillary Clintonová byla první ženou amerického prezidenta, která se ucházela ještě během funkčního období svého manžela o politický úřad. Hillary Clintonová vyhrála rozdílem 55 % ku 43 % hlasů. V listopadu 2006 byla znovuzvolena 67:31.

V roce 2003 Clintonová podpořila americkou invazi do Iráku.

Demokratické primárky 2008
20. ledna 2007 Clintonová oznámila kandidaturu na post prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu, o čemž se spekulovalo již delší dobu. Jejím nejvážnějším protikandidátem v primárních volbách se stal illinoiský senátor Barack Obama, první významný kandidát jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.

Po několikaměsíčním těsném souboji Obama v posledních prezidentských primárkách Demokratické strany (3. června 2008 v Jižní Dakotě a Montaně) překročil hranici potřebných 2 118 delegátů; kandidaturu oficiálně získal 27. srpna na sjezdu Demokratické strany (v Denveru, Colorado). Clintonová 7. června uznala porážku a na sjezdu i v podzimní kampani Obamu důrazně podpořila. Několikrát byla zmiňována jako potenciální kandidátka na úřad viceprezidenta, Barack Obama si však 22. srpna vybral Joea Bidena.

Ministryně zahraničí
V listopadu přijala nominaci na post ministryně zahraničí v Obamově vládě. Jmenována do úřadu byla 21. ledna 2009.

V březnu 2011 Clintonová přesvědčila amerického prezidenta Obamu o nutnosti vojenské intervence v Libyi a to i přes odpor amerického ministerstva obrany, které se k vojenské intervenci stavělo odmítavě.

Na podzim 2012 utrpěla otřes mozku a začala mít i další zdravotní problémy v důsledku vyčerpání a náročného pracovního zatížení. Připustila, že pomýšlí veřejnou kariéru ukončit. Dne 30. prosince 2012 byla hospitalizována v nemocnici kvůli tromboze (krevní sraženině v mozku), následku otřesu mozku. Na počátku druhého volebního období Obamova kabinetu ji 1. února 2013 ve vládní funkci nahradil John Kerry.

Návštěvy v Česku
Navštívila Českou republiku počátkem prosince 2012 hlavně proto, aby se přimluvila za získání zakázky dostavby Temelína americkou firmou.

Kandidatura na prezidenta USA 2016
V roce 2015 oznámila Hillary Clintonová opět kandidaturu na prezidentku Spojených států. Ve svém oznámení napsala ,,Každý den potřebuje Amerika hrdinu a já jsem ten hrdina..." Ve stranických primárkách se střetla s levicovým politikem Barniem Sandersnem, který se zaměřil na mladé vysokoškoláky a starší občany. Od počátku ale Hillary značně vedla, mj. díky zajištěným hlasům tzv. superdelegátů, a v květnu získala potřebný počet delegátů na předběžné stranické nominování. Nominace byla potvrzena na filadelfském konventu Demokratické strany, který se konal 25. - 28. července 2016. Hillary Clintonová se tak stala první ženou v amerických dějinách, která byla nominována na post prezidentky USA za takto velkou stranu v USA. V období konventu a pro svou další kampaň získala velkou podporu vlivných politiků, jako například prezidenta Baracka Obamy, a také jeho manželky Michael Obamové.

V dalším průběhu volebního boje se střetla s republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a od počátku byly jejich vztahy velmi napjaté. Během televizních debat na sebe vznášeli obvinění, která nepomáhala ani jedné straně. Již od počátku se pozorovatelé na základě výsledků většiny průzkumů zcela převážně domnívali, že prezidentkou se stane Clintonová. Ta však na svoji stranu nedokázala získat tolik voličů, kolik potřebovala. I když byl souboj velmi vyrovnaný, novým prezidentem USA se stal republikánský kandidát Donald Trump, který získal více volitelů, ovšem celkových hlasů dostala více Clintonová. Po prohře Clintonová výsledky uznala a řekla, že Donald Trump bude jistě dobrý prezident a USA mu musí dát šanci.