Howard Hughes byl jedním z nejzvláštnějších boháčů v dějinách. Jeho příběh byl natolik zvláštní, že se ho chytil i Holywood a byl podle něj natočen film Letec s Leonardem DiCapriem v hlavní roli. Proč by ne – postava neuvěřitelně bohatého muže, vášnivého letce, filmového prezidenta, playboye a nemocného člověka v jedné osobě k tomu přímo vybízí.

Howard Hughes junior se jako bohatý již narodil, jeho otci přinesl spoustu peněz vynález vrtného hrotu, který ve své době používaly prakticky všechny naftařské společnosti. Jako jediné dítě Howarda Hughese seniora a jeho ženy Allene spatřil světlo světa 24. prosince 1905 v texaském Dallasu.

Mladý Hughes po otci zdědil jeho lásku k mechanickým věcem, která se později projevila na jeho vášnivém vztahu k letadlům. Střední školu nikdy nedokončil, na vysokou ho přijali jen díky tomu, že otec věnoval škole nemalý obnos.

V roce 1924, kdy mu bylo stále pouze devatenáct let, zemřel otec a Howard zdědil i jeho prosperující firmu Hughes Tool Company. O matku, na které byl výrazně závislý, přišel ještě o dva roky dříve. Howard se oženil s Ellou Riceovou, sebral rodinný majetek a odstěhoval se do Holywoodu, rozhodnut stát se slavným režisérem.

První pokusy byly slabší, nicméně v roce 1930 přišel trhák v podobě snímku o letcích z první světové Hell’s Angels. Film byl nejdražším počinem své doby a ačkoliv na něm Hughes prodělal zhruba 1,5 milionu dolarů, zajistil mu díky nákladné výpravě věhlas. Sám Hughes se ocenění málem nedožil, když viděl, jak více než 80 válečných vetéránů létá nad jeho hlavou, nasedl do jednoho z nich též, ale těžce havaroval. Jako zázrakem se mu v podstatě nic nestalo.

Hughesovu lásku k letadlům však nehoda ani v nejmenším neoslabila. Nejprve se v roce 1932 stane prvním člověkem, kterému se podaří obletět zeměkouli, a už ve stejném roce zakládá společnost Hughes Aircraft, která se pod jeho vedením snaží vyvinout nejrychlejší letadlo své doby. Nakonec se jí to podaří a v letadle, kterému se podaří rekord překonat, nesedí nikdo jiný než Hughes, který úzkostlivě dohlížel na každý detail jeho vývoje.

Za druhé světové války se Hughesovi nepodařilo sehnat dostatek kontraktů, aby na ní mohl profitovat, jeho firma se však stala jednou z nejprogresivnějších technologických stanic. To se projevilo při válce v Koreji, kdy již armáda sjednala s Hughesovým podnikem obrovské zakázky, především na stíhačky a navigační systémy. Počet zaměstnanců se rázem rozrostl na 15.000, Hughesovi se podařilo přilákat některé špičkové vědce a generovat zisk v řádu stovek milionů dolarů ročně.

Sám Hughes v té době už příliš nelétal, havárii z roku 1946, kdy se chystal ohromit ukázkovým letem prototypem letounu XF-II mladičkou Miss Ohio Jean Petersovou přežil tak tak a trpěl bolestmi, na které musel brát utišující léky – především kodein, na kterém se stal závislý. Od začátku padesátých let se pak u něj začala projevovat duševní porucha a stále více se uzavíral před společností. Nejprve se před světem skrýval v Las Vegas, kde dokonce zakoupil několik hotelů, posléze se vrací do Kalifornie.

Hughesova choroba se neprojevuje pouze ztrátou chuti komunikovat, ale postupně totální rezignací na všechno včetně osobní hygieny. Celé dny tráví sledováním filmů, nemyje se, neholí se, mnoho toho nesní. Přesto je však posedlý tím, aby nemusel ze svého majetku platit daně a proto se každého půlroku stěhuje, aby měl statut bezdomovce. Jeho snaha je natolik úspěšná, že ani po jeho smrti se žádnému ze států USA nepodařilo získat dědickou daň.

Jeho firma úspěšně funguje dále i bez jeho vedení. životy Američanů ovlivňuje každodenně, díky prvnímu komerčnímu satelitu mohou sledovat televizi, miliony z nich nosí digitálky vyrobené na základě výzkumu prováděného Hughes Aircraft a klidný spánek Američanům zajišťuje armáda vyzbrojená i stíhačkami opatřenými Hughesovými střelami.

V roce 1968 označil časopis Fortune Hughese jedním ze dvou nejbohatších lidí v USA, s majetkem dosahujícím téměř 1,4 miliardy dolarů. Když v roce 1976 umírá, je majetek ještě větší. Muž, který ho zanechal, je však naprostou troskou, která při výšce 193 centimetrů váží pouhých 41 kilogramů.
Hughesova poslední vůle byla zpochybněna a prakticky celý majetek tak zůstal Medicinskému institutu Howarda Hughese v Marylandu. Také to je důsledkem snahy vyhnout se daním – jako charita jim tento institut nepodléhal a v roce 1985 prodal Hughes Aircraft za 5,2 miliardy dolarů společnosti General Motors. Dnes je s majetkem více než 16 miliard dolarů druhou nejbohatší privátní nadací v USA.