Ivo Rittig je pražský „politický podnikatel“ a „monacký rentiér“ vyšetřovaný kvůli machinacím se stamilionovými veřejnými zakázkami považovaný za „vlivného zákulisního hráče ODS“ či kmotra. Bývalý vekslák, jenž oficiálně zbohatl na obchodech s...
Životopis
Ivo Rittig je pražský „politický podnikatel“ a „monacký rentiér“ vyšetřovaný kvůli machinacím se stamilionovými veřejnými zakázkami považovaný za „vlivného zákulisního hráče ODS“ či kmotra. Bývalý vekslák, jenž oficiálně zbohatl na obchodech s módou, měl dle médií prostřednictvím rozsáhlé klientelistické sítě významným způsobem ovlivňovat českou celostátní i komunální politiku. S jeho jménem jsou zmiňovány mnohé korupční skandály, např. podezřelé zakázky pražského dopravního podniku a obchody s fotovoltaickými parky.
Vekslák, vedoucí prodejny
Po základní škole nastoupil na učiliště, kde se učil v oboru prodavač a lahůdkář. Na praxi docházel do lahůdkářství U Paukertů, což bylo považováno za prominentní místo.„A právě tam podle pamětníků poznal, že všichni kšeftují – od vedoucích samoobsluh, zelinářů či šéfů masny až po vysoké komunistické funkcionáře. Rittigovi se to zalíbilo, přidal se a mohl šplhat nahoru.“ Po vyučení nastoupil v červnu 1981 jako prodavač do státního podniku Potraviny Praha, pracoval v samoobsluze na rohu Štepánské a Žitné na Praze 1. V prodejně se mu dařilo, během pouhých dvou let se stal vedoucím. „Říkalo se, že je nejmladším vedoucím pražských prodejen. Jeho kariérní postup byl neobvyklý. Těžko říct, kdo ho tlačil, vždyť ani nebyl členem komunistické strany,“ vzpomínal jeho tehdejší známý z potravinářské branže.
Rittig se tehdy choval jako „čistokrevný spekulant“ a velmi dobře se znal s tehdejší komunitou veksláků. Přes své známé měl v Tuzexu nakupovat alkohol a další zboží a pak ho podpultově s velkým ziskem prodávat ve svém obchodě. Pro své „dobré zákazníky“ byl schopen dodávat i luxusní a obtížně dostupné zboží jako ruský kaviár či vodku. Podle jeho bývalých kolegů si tehdy z pokladen v obchodě často bral peníze. Když se na jeho obchod chystala v září 1984 velká inventura, dostal echo dopředu a včas zakryl schodek asi 100 tisíc korun tak, že si půjčil peníze od známých a navozil na místo zboží z jiných provozoven.„Zároveň použil i lest: prázdné kartony od kávy a alkoholického likéru zvaného Myslivec vystlal papírem a dalšími předměty přesně do požadované váhy.“ Podobným způsobem „řešil“ i druhou velkou inventuru o osm měsíců později. Tehdy mu v účetnictví chybělo dokonce tři čtvrtě milionu korun.
Trestná činnost
Podle listu IHNED.cz, jenž cituje soudní rozhodnutí z let 1987 a 1988 získaná na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, Rittig od podzimu 1983 až do zatčení v červnu 1985 spolu se svým zástupcem postupně rozkrádali svěřenou prodejnu potravin, především si brali peníze z tržeb, což zejména Rittig dle své argumentace u soudu „bral jako normální věc“. „...Krácení tržeb se v jeho (Rittigově) praxi stalo ve skutečnosti součástí jeho pracovního stylu,“ cituje IHNED.cz rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky z 8. června 1988. Celkové manko prodejny mělo činit 766 tisíc korun, což byla na tehdejší poměry obrovská částka. Nakonec byl Rittig potrestán devíti lety odnětí svobody poté, co byl jeho čin překvalifikován z původního rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Z devíti let strávil ve vězení polovinu, zejména proto, že ještě před pravomocným rozsudkem strávil tři roky ve vazbě. Začátkem roku 1990 se dostal na svobodu po Havlově amnestii.
Podnikání
Co dělal Rittig po návratu z vězení na začátku devadesátých let není veřejně známo, podle jeho známých (jak uvedeno v IHNED.cz) patrně kšeftoval se zahraničním a tudíž v tehdejším Československu ceněným zbožím (kosmetika, výpočetní technika, elektronika). S bývalou tlumočnicí Lenkou Vejvalkovou založil společnost Prospekta Moda, jež prodávala luxusní zboží (např. značku Versace) v centru Prahy a na ruzyňském letišti. Toto podnikání bylo značně výnosné a umožnilo Rittigovi jednak sponzorovat hokejový klub Prospekta Praha, tak i organizovat utkání v boxu, pozvat do Prahy několik hvězd bojových sportů a známých herců a zejména přes podobné společenské akce získat přístup „do nejvyšších pater byznysu a politiky“. Kromě toho Rittig figuruje v několika dalších společnostech, jejichž byznys dle IHNED.cz již tak průhledný není.
Při policejní razii 13. června 2013 prohledala policie jeho kancelář u Prašné brány a jeho vilu na Vinohradech. Sám Rittig byl v tu dobu v Monaku. Spekuluje se o tom, že dostal o zatýkání předem zprávu a utekl před ním. Dne 13. února 2014 byl při policejní razii zatčen a obviněn, podle státní zástupkyně by mělo jít o trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti související s pražským dopravním podnikem.
Kontroverzní zakázky
Etický kodex pro Lesy České republiky
Firma Lesy České republiky podle České televize zaplatila za podklady a vývoj etického kodexu 1 720 000 korun poradenské firmě Rittig and Partners. Podle firmy je cena odpovídající, ale podle Transparency International to není jasné. Na zakázku nedohlížela dozorčí rada podniku, který se bude zabývat otázkou, zda byla spolupráce s externí firmou nutná.
Dopravní podnik hl. m. Prahy
Nadační fond proti korupci obvinil Rittiga, že na jeho účty přicházely desítky milionů korun z pražského dopravního podniku. Rittig se proti tomu ostře ohradil a uvedl, že je „šokován, jak bezostyšnému osočení jsem byl vystaven„. Společnost Neograph, která pro dopravní podnik dodávala jízdenky, měla uzavřenou smlouvu s firmou Cokeville Asset Inc. sídlící na Britských Panenských ostrovech. Za zprostředkování smlouvy měla tato společnost dostávat z každého lístku 17 haléřů. Karel Randák z protikorupčního fondu tvrdí, že firma Cokeville má smlouvu o spolupráci s Rittigem, na základě které má firma Rittigovi vyplácet provize ve výši 160 tisíc eur měsíčně a procenta ze zisku.
Alseda Data
Podle deníku Mladá fronta DNES vyjednával Rittig pod hlavičkou společnosti Alseda Data, která v konsorciu s Telefónikou O2 soutěžila o desetimiliardovou zakázku na provoz a správu velké části informačních technologií polostátní elektrárenské společnosti ČEZ a která má vazby na ženu, jež figurovala ve slovenském skandálu s prodejem emisních povolenek. Podle zaměstnanců ČEZu byl Rittig také jedním z iniciátorů celého projektu, on však jakékoli spojení se zakázkou i jakékoli vazby na Alseda Data odmítá.
Oleo Chemical
V září 2014 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zadržel některé advokáty kanceláře MSB Legal v souvislosti s firmou Oleo Chemical, která je podle České televize napojena na podniky blízké Rittigovi a která měla dodávat předraženou bionaftu pro pražský dopravní podnik. Zakázka se má týkat let 2010 až 2012.
Tryskové letadlo
Podle bulvárního deníku Blesk si Rittig v roce 2012 pořídil tryskové letadlo Nextant 400XT a repasovaný Hawker 400XP. Za stroj údajně zaplatil kolem 100 milionů korun. „Letadlo si na leasing koupila moje společnost Rittig&Partners,“ řekl listu podnikatel. Nákup zdůvodnil tím, že jelikož většinu roku tráví v Monaku, on a jeho spolupracovníci letoun potřebují k práci. V Monaku bydlí na adrese: Monaco, Chateau Perigord, 6 Lacets Saint Leon II, appartement 259.
Vekslák, vedoucí prodejny
Po základní škole nastoupil na učiliště, kde se učil v oboru prodavač a lahůdkář. Na praxi docházel do lahůdkářství U Paukertů, což bylo považováno za prominentní místo.„A právě tam podle pamětníků poznal, že všichni kšeftují – od vedoucích samoobsluh, zelinářů či šéfů masny až po vysoké komunistické funkcionáře. Rittigovi se to zalíbilo, přidal se a mohl šplhat nahoru.“ Po vyučení nastoupil v červnu 1981 jako prodavač do státního podniku Potraviny Praha, pracoval v samoobsluze na rohu Štepánské a Žitné na Praze 1. V prodejně se mu dařilo, během pouhých dvou let se stal vedoucím. „Říkalo se, že je nejmladším vedoucím pražských prodejen. Jeho kariérní postup byl neobvyklý. Těžko říct, kdo ho tlačil, vždyť ani nebyl členem komunistické strany,“ vzpomínal jeho tehdejší známý z potravinářské branže.
Rittig se tehdy choval jako „čistokrevný spekulant“ a velmi dobře se znal s tehdejší komunitou veksláků. Přes své známé měl v Tuzexu nakupovat alkohol a další zboží a pak ho podpultově s velkým ziskem prodávat ve svém obchodě. Pro své „dobré zákazníky“ byl schopen dodávat i luxusní a obtížně dostupné zboží jako ruský kaviár či vodku. Podle jeho bývalých kolegů si tehdy z pokladen v obchodě často bral peníze. Když se na jeho obchod chystala v září 1984 velká inventura, dostal echo dopředu a včas zakryl schodek asi 100 tisíc korun tak, že si půjčil peníze od známých a navozil na místo zboží z jiných provozoven.„Zároveň použil i lest: prázdné kartony od kávy a alkoholického likéru zvaného Myslivec vystlal papírem a dalšími předměty přesně do požadované váhy.“ Podobným způsobem „řešil“ i druhou velkou inventuru o osm měsíců později. Tehdy mu v účetnictví chybělo dokonce tři čtvrtě milionu korun.
Trestná činnost
Podle listu IHNED.cz, jenž cituje soudní rozhodnutí z let 1987 a 1988 získaná na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, Rittig od podzimu 1983 až do zatčení v červnu 1985 spolu se svým zástupcem postupně rozkrádali svěřenou prodejnu potravin, především si brali peníze z tržeb, což zejména Rittig dle své argumentace u soudu „bral jako normální věc“. „...Krácení tržeb se v jeho (Rittigově) praxi stalo ve skutečnosti součástí jeho pracovního stylu,“ cituje IHNED.cz rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky z 8. června 1988. Celkové manko prodejny mělo činit 766 tisíc korun, což byla na tehdejší poměry obrovská částka. Nakonec byl Rittig potrestán devíti lety odnětí svobody poté, co byl jeho čin překvalifikován z původního rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Z devíti let strávil ve vězení polovinu, zejména proto, že ještě před pravomocným rozsudkem strávil tři roky ve vazbě. Začátkem roku 1990 se dostal na svobodu po Havlově amnestii.
Podnikání
Co dělal Rittig po návratu z vězení na začátku devadesátých let není veřejně známo, podle jeho známých (jak uvedeno v IHNED.cz) patrně kšeftoval se zahraničním a tudíž v tehdejším Československu ceněným zbožím (kosmetika, výpočetní technika, elektronika). S bývalou tlumočnicí Lenkou Vejvalkovou založil společnost Prospekta Moda, jež prodávala luxusní zboží (např. značku Versace) v centru Prahy a na ruzyňském letišti. Toto podnikání bylo značně výnosné a umožnilo Rittigovi jednak sponzorovat hokejový klub Prospekta Praha, tak i organizovat utkání v boxu, pozvat do Prahy několik hvězd bojových sportů a známých herců a zejména přes podobné společenské akce získat přístup „do nejvyšších pater byznysu a politiky“. Kromě toho Rittig figuruje v několika dalších společnostech, jejichž byznys dle IHNED.cz již tak průhledný není.
Při policejní razii 13. června 2013 prohledala policie jeho kancelář u Prašné brány a jeho vilu na Vinohradech. Sám Rittig byl v tu dobu v Monaku. Spekuluje se o tom, že dostal o zatýkání předem zprávu a utekl před ním. Dne 13. února 2014 byl při policejní razii zatčen a obviněn, podle státní zástupkyně by mělo jít o trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti související s pražským dopravním podnikem.
Kontroverzní zakázky
Etický kodex pro Lesy České republiky
Firma Lesy České republiky podle České televize zaplatila za podklady a vývoj etického kodexu 1 720 000 korun poradenské firmě Rittig and Partners. Podle firmy je cena odpovídající, ale podle Transparency International to není jasné. Na zakázku nedohlížela dozorčí rada podniku, který se bude zabývat otázkou, zda byla spolupráce s externí firmou nutná.
Dopravní podnik hl. m. Prahy
Nadační fond proti korupci obvinil Rittiga, že na jeho účty přicházely desítky milionů korun z pražského dopravního podniku. Rittig se proti tomu ostře ohradil a uvedl, že je „šokován, jak bezostyšnému osočení jsem byl vystaven„. Společnost Neograph, která pro dopravní podnik dodávala jízdenky, měla uzavřenou smlouvu s firmou Cokeville Asset Inc. sídlící na Britských Panenských ostrovech. Za zprostředkování smlouvy měla tato společnost dostávat z každého lístku 17 haléřů. Karel Randák z protikorupčního fondu tvrdí, že firma Cokeville má smlouvu o spolupráci s Rittigem, na základě které má firma Rittigovi vyplácet provize ve výši 160 tisíc eur měsíčně a procenta ze zisku.
Alseda Data
Podle deníku Mladá fronta DNES vyjednával Rittig pod hlavičkou společnosti Alseda Data, která v konsorciu s Telefónikou O2 soutěžila o desetimiliardovou zakázku na provoz a správu velké části informačních technologií polostátní elektrárenské společnosti ČEZ a která má vazby na ženu, jež figurovala ve slovenském skandálu s prodejem emisních povolenek. Podle zaměstnanců ČEZu byl Rittig také jedním z iniciátorů celého projektu, on však jakékoli spojení se zakázkou i jakékoli vazby na Alseda Data odmítá.
Oleo Chemical
V září 2014 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zadržel některé advokáty kanceláře MSB Legal v souvislosti s firmou Oleo Chemical, která je podle České televize napojena na podniky blízké Rittigovi a která měla dodávat předraženou bionaftu pro pražský dopravní podnik. Zakázka se má týkat let 2010 až 2012.
Tryskové letadlo
Podle bulvárního deníku Blesk si Rittig v roce 2012 pořídil tryskové letadlo Nextant 400XT a repasovaný Hawker 400XP. Za stroj údajně zaplatil kolem 100 milionů korun. „Letadlo si na leasing koupila moje společnost Rittig&Partners,“ řekl listu podnikatel. Nákup zdůvodnil tím, že jelikož většinu roku tráví v Monaku, on a jeho spolupracovníci letoun potřebují k práci. V Monaku bydlí na adrese: Monaco, Chateau Perigord, 6 Lacets Saint Leon II, appartement 259.