Ing. Jan Fischer, CSc. je předseda tzv. překlenovací vlády České republiky (od 9. dubna 2009) a předseda Českého statistického úřadu (od dubna 2003), vzděláním ekonom a statistik. Fischer o sobě uvádí, že pochází z „rodiny matematických...
Životopis
Ing. Jan Fischer, CSc. je předseda tzv. překlenovací vlády České republiky (od 9. dubna 2009) a předseda Českého statistického úřadu (od dubna 2003), vzděláním ekonom a statistik.
Fischer o sobě uvádí, že pochází z „rodiny matematických statistiků a pojistných matematiků“: jeho otec se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii na Matematickém ústavu ČSAV, matka byla rovněž statistička; Fischerův nejstarší syn Jakub (* 1978) je od února 2006 proděkanem Fakulty informatiky a statistiky VŠE pro vědu, výzkum a informatiku. Fischer se od na konci 80. let podruhé oženil (manželka přes 20 let pracovala na ČSÚ jako asistentka, nyní je v invalidním důchodu) a má tři děti. Jeho dcera Kateřina Drbohlavová (*1980) pracuje ve vzdělávací společnosti Scio a devatenáctiletý Jan studuje.
Jan Fischer v roce 1974 vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE, obor statistika a ekonometrie. Roku 1985 uzavřel postgraduální studium titulem kandidát věd v oboru ekonomická statistika. Mluví anglicky, rusky, německy a francouzsky.
V letech 1980 až 1989 byl členem Komunistické strany Československa, což zveřejnil po své nominaci na premiéra v dubnu 2009.Následně řekl „Já jsem se s tím nikdy netajil ve svých životopisech,“ v jeho životopise na webu ČSÚ i v médiích při jeho jmenování v roce 2003 to však uvedeno nebylo.
Jan Fischer je členem mj. České statistické společnosti, Mezinárodního statistického institutu (ISI), Vědecké rady a Správní rady VŠE a Vědecké rady Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Působení ve FSÚ a ČSÚ
Po škole nastoupil Jan Fischer do Federálního statistického úřadu. V roce 1990 se stal jeho místopředsedou a po zániku Československa přešel do Českého statistického úřadu, vzniklého rozdělením původního FSÚ, kde zastával stejnou funkci. Od začátku 90. let vedl tým, který zpracovával výsledky voleb, a často tak vystupoval v televizních volebních studiích i jinde, neboť předseda ČSÚ Edvard Outrata ho pověřil vystupováním v médiích. Do jeho působnosti patřil i kontakt se statistickým úřadem EU Eurostatem a většina ekonomických statistik.
Po Outratově odchodu v létě 1999 byl Fischer jako 1. místopředseda ČSÚ předním kandidátem na jeho nástupce, vláda Miloše Zemana však jmenovala Marii Bohatou, které do té doby v úřadu nepracovala. Ta Fischera v září 2000 odvolala, což zdůvodnila „nedostatky v manažerské práci“ a přípravě sčítání lidu 2001; spekulovalo se však o tom, že šlo o odlišné názory na způsob řízení úřadu.
Mezidobí
Fischer se stal ředitelem oddělení produkce společnosti pro průzkum trhu Taylor Nelson Sofres Factum. Na jaře 2001 se účastnil mise Mezinárodního měnového fondu zkoumající možnost vybudování statistické služby na Východním Timoru. Od března 2002 byl vedoucím výzkumných pracovišť na Fakultě informatiky a statistiky VŠE.
Předseda ČSÚ
Bohatá byla na konci ledna 2003 nucena rezignovat kvůli chybě ve statistice zahraničního obchodu a vláda Vladimíra Špidly ji k její nelibosti chtěla nahradit Fischerem; jelikož však republika byla bez prezidenta, který předsedu ČSÚ jmenuje, byl Fischer jmenován až po nástupu Václava Klause do funkce, 24. dubna 2003.
Ve Fischerově funkčním období kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad ČSÚ za přidělení zakázek na úklid, ostrahu a stěhování do nové budovy ve výši 46 miliónů Kč bez výběrového řízení.
Předseda „překlenovací nestranické vlády“
Po vyjádření nedůvěry druhé Topolánkově vládě Poslaneckou sněmovnou v úterý 24. března 2009 a jednání koalice s ČSSD se strany následující týden dohodly na vzniku dočasné úřednické vlády. Po jednání o podrobnostech zveřejnily večer v neděli 5. dubna dohodu, že prezidentu republiky navrhnou Fischera jako premiéra „překlenovací vlády složené z nestranických odborníků“ a její jmenování 9. května (po klíčovém summitu EU o tzv. Východním partnerství s postsovětskými zeměmi),přičemž koalice mu doporučí 8 ministrů a ČSSD 7. Zároveň přijmou ústavní zákon, podle nějž se předčasné volby do Poslanecké sněmovny budou konat do poloviny října (tj. v pátek a sobotu 9.–10. října).
Po volbách se Fischer chce vrátit na ČSÚ, čímž podmínil své jmenování podobně jako Josef Tošovský před ním. Jelikož funkce předsedy ČSÚ jako jiného ústředního orgánu státní správy není slučitelná s členstvím ve vládě, řízením ČSÚ mezitím bude pověřen patrně první ze dvou místopředsedů Jiří Křovák. Fischer nebyl mezi tipy na premiéra, které se během jednání objevily v médiích. Uvedl, že křeslo mu nabídl končící premiér Mirek Topolánek v pátek 3., když byl služebně v zahraničí. Topolánek řekl, že Fischera navrhl jeden z jeho „kolegů z koalice“, a vyzdvihl jeho schopnosti:
Nebyl to můj nápad, ale já jsem ho okamžitě adoptoval, přivlastnil si ho, protože to trochu byla moje slepota. Opravdu, Jan Fischer na schůzích vlády tři roky sedí jako předseda Českého statistického úřadu. Účastní se normálně rozpravy, pokud je potřeba. Zná celou agendu vlády. Působí v řadě evropských i světových institucí, tedy nemá problém pohybovat se v tomto prostředí.
Prezident Václav Klaus jeho výběr komentoval:
Jak padala nejrůznější jména, tak mě toto jméno nenapadlo. Opravdu jsem se to dozvěděl včera večer. Inženýra Fischera znám, myslím, že jsme se při nějakých statistických debatách a konferencích setkávali už někdy v osmdesátých letech. Myslím, že má chalupu někde nedaleko od nás. Potkávali jsme se tam v jedné milé hospůdce v Bystřici u Benešova, když jsme tam všichni jeli v sobotu na chalupy. Myslím, že to je uvážlivý člověk, který nebyl nikdy nijak politicky radikálně orientován na jednu či druhou stranu.
Fischer na dotazy o tom reagoval:
Chaty máme poměrně daleko od sebe. V Bystřici u Benešova je opravdu jedna malá hospůdka, kterou máme oba dva rádi, takže jsme se tam potkávali náhodou. Pohovořili jsme spolu a rozešli jsme se. Já dělal statistiky, on v bance, známe se z mnoha odborných konferencí. Oba jsme měli blízko k výzkumu, vědě, pedagogice a takové činnosti. To je vše. Dlouho jsme se nepotkali.
Grémia malých stran v pondělí 6. dubna dohodu odmítla, Topolánek ale začal sbírat podpisy poslanců ODS a ČSSD slibujících dát Fischerově vládě důvěru. Ve středu 8. dubna před čtvrtou odpolední Klaus oznámil, že nazítří jmenuje Fischera premiérem; v 16.30 Fischer oznámil, že se dopoledne setkal s Topolánkem a Paroubkem a ti ho informovali o podpoře pro vládu stvrzené i Kanceláří prezidenta republiky, on ji přijal a dohodli se zahájit jednání o složení vlády po velikonocích, tj. v úterý 14. dubna.
Prezident Václav Klaus ve čtvrtek 9. dubna 2009 ve 14.00 hod. jmenoval Fischera předsedou vlády České republiky a pověřil ho sestavením nové vlády. Země tak má dva premiéry zároveň, což ústava České republiky výslovně neupravuje, ale stejně se postupovalo už v předchozích vládních krizích. Ve čtvrtek 9. dubna odpoledne se v médiích objevila jména většiny doporučených ministrů.
Fischerovo členství v KSČ bylo přijato skoro bez kritiky. Ostře jej napadly Lidové noviny, podle jejichž průzkumu Fischerovo členství nevadí 63 % veřejnosti.
Předseda ČSÚ patří k nejlépe placeným státním úředníkům; Fischer měl plat 142 200 Kč a stejné nezdanitelné náhrady jako premiér, 21 100 Kč. Jako předseda vlády od jmenování pobírá plat 164 900 Kč, má nárok na úhradu bytu a trojnásobné diety při zahraničních cestách. Do jmenování vlády má kancelář v Hrzánském paláci na Hradčanech. V úterý 14. dubna jednal s Topolánkem, ve středu 15. bude s Jiřím Paroubkem, poté s kandidáty na ministry a snad i s končícími ministry.
Fischer o sobě uvádí, že pochází z „rodiny matematických statistiků a pojistných matematiků“: jeho otec se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii na Matematickém ústavu ČSAV, matka byla rovněž statistička; Fischerův nejstarší syn Jakub (* 1978) je od února 2006 proděkanem Fakulty informatiky a statistiky VŠE pro vědu, výzkum a informatiku. Fischer se od na konci 80. let podruhé oženil (manželka přes 20 let pracovala na ČSÚ jako asistentka, nyní je v invalidním důchodu) a má tři děti. Jeho dcera Kateřina Drbohlavová (*1980) pracuje ve vzdělávací společnosti Scio a devatenáctiletý Jan studuje.
Jan Fischer v roce 1974 vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE, obor statistika a ekonometrie. Roku 1985 uzavřel postgraduální studium titulem kandidát věd v oboru ekonomická statistika. Mluví anglicky, rusky, německy a francouzsky.
V letech 1980 až 1989 byl členem Komunistické strany Československa, což zveřejnil po své nominaci na premiéra v dubnu 2009.Následně řekl „Já jsem se s tím nikdy netajil ve svých životopisech,“ v jeho životopise na webu ČSÚ i v médiích při jeho jmenování v roce 2003 to však uvedeno nebylo.
Jan Fischer je členem mj. České statistické společnosti, Mezinárodního statistického institutu (ISI), Vědecké rady a Správní rady VŠE a Vědecké rady Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Působení ve FSÚ a ČSÚ
Po škole nastoupil Jan Fischer do Federálního statistického úřadu. V roce 1990 se stal jeho místopředsedou a po zániku Československa přešel do Českého statistického úřadu, vzniklého rozdělením původního FSÚ, kde zastával stejnou funkci. Od začátku 90. let vedl tým, který zpracovával výsledky voleb, a často tak vystupoval v televizních volebních studiích i jinde, neboť předseda ČSÚ Edvard Outrata ho pověřil vystupováním v médiích. Do jeho působnosti patřil i kontakt se statistickým úřadem EU Eurostatem a většina ekonomických statistik.
Po Outratově odchodu v létě 1999 byl Fischer jako 1. místopředseda ČSÚ předním kandidátem na jeho nástupce, vláda Miloše Zemana však jmenovala Marii Bohatou, které do té doby v úřadu nepracovala. Ta Fischera v září 2000 odvolala, což zdůvodnila „nedostatky v manažerské práci“ a přípravě sčítání lidu 2001; spekulovalo se však o tom, že šlo o odlišné názory na způsob řízení úřadu.
Mezidobí
Fischer se stal ředitelem oddělení produkce společnosti pro průzkum trhu Taylor Nelson Sofres Factum. Na jaře 2001 se účastnil mise Mezinárodního měnového fondu zkoumající možnost vybudování statistické služby na Východním Timoru. Od března 2002 byl vedoucím výzkumných pracovišť na Fakultě informatiky a statistiky VŠE.
Předseda ČSÚ
Bohatá byla na konci ledna 2003 nucena rezignovat kvůli chybě ve statistice zahraničního obchodu a vláda Vladimíra Špidly ji k její nelibosti chtěla nahradit Fischerem; jelikož však republika byla bez prezidenta, který předsedu ČSÚ jmenuje, byl Fischer jmenován až po nástupu Václava Klause do funkce, 24. dubna 2003.
Ve Fischerově funkčním období kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad ČSÚ za přidělení zakázek na úklid, ostrahu a stěhování do nové budovy ve výši 46 miliónů Kč bez výběrového řízení.
Předseda „překlenovací nestranické vlády“
Po vyjádření nedůvěry druhé Topolánkově vládě Poslaneckou sněmovnou v úterý 24. března 2009 a jednání koalice s ČSSD se strany následující týden dohodly na vzniku dočasné úřednické vlády. Po jednání o podrobnostech zveřejnily večer v neděli 5. dubna dohodu, že prezidentu republiky navrhnou Fischera jako premiéra „překlenovací vlády složené z nestranických odborníků“ a její jmenování 9. května (po klíčovém summitu EU o tzv. Východním partnerství s postsovětskými zeměmi),přičemž koalice mu doporučí 8 ministrů a ČSSD 7. Zároveň přijmou ústavní zákon, podle nějž se předčasné volby do Poslanecké sněmovny budou konat do poloviny října (tj. v pátek a sobotu 9.–10. října).
Po volbách se Fischer chce vrátit na ČSÚ, čímž podmínil své jmenování podobně jako Josef Tošovský před ním. Jelikož funkce předsedy ČSÚ jako jiného ústředního orgánu státní správy není slučitelná s členstvím ve vládě, řízením ČSÚ mezitím bude pověřen patrně první ze dvou místopředsedů Jiří Křovák. Fischer nebyl mezi tipy na premiéra, které se během jednání objevily v médiích. Uvedl, že křeslo mu nabídl končící premiér Mirek Topolánek v pátek 3., když byl služebně v zahraničí. Topolánek řekl, že Fischera navrhl jeden z jeho „kolegů z koalice“, a vyzdvihl jeho schopnosti:
Nebyl to můj nápad, ale já jsem ho okamžitě adoptoval, přivlastnil si ho, protože to trochu byla moje slepota. Opravdu, Jan Fischer na schůzích vlády tři roky sedí jako předseda Českého statistického úřadu. Účastní se normálně rozpravy, pokud je potřeba. Zná celou agendu vlády. Působí v řadě evropských i světových institucí, tedy nemá problém pohybovat se v tomto prostředí.
Prezident Václav Klaus jeho výběr komentoval:
Jak padala nejrůznější jména, tak mě toto jméno nenapadlo. Opravdu jsem se to dozvěděl včera večer. Inženýra Fischera znám, myslím, že jsme se při nějakých statistických debatách a konferencích setkávali už někdy v osmdesátých letech. Myslím, že má chalupu někde nedaleko od nás. Potkávali jsme se tam v jedné milé hospůdce v Bystřici u Benešova, když jsme tam všichni jeli v sobotu na chalupy. Myslím, že to je uvážlivý člověk, který nebyl nikdy nijak politicky radikálně orientován na jednu či druhou stranu.
Fischer na dotazy o tom reagoval:
Chaty máme poměrně daleko od sebe. V Bystřici u Benešova je opravdu jedna malá hospůdka, kterou máme oba dva rádi, takže jsme se tam potkávali náhodou. Pohovořili jsme spolu a rozešli jsme se. Já dělal statistiky, on v bance, známe se z mnoha odborných konferencí. Oba jsme měli blízko k výzkumu, vědě, pedagogice a takové činnosti. To je vše. Dlouho jsme se nepotkali.
Grémia malých stran v pondělí 6. dubna dohodu odmítla, Topolánek ale začal sbírat podpisy poslanců ODS a ČSSD slibujících dát Fischerově vládě důvěru. Ve středu 8. dubna před čtvrtou odpolední Klaus oznámil, že nazítří jmenuje Fischera premiérem; v 16.30 Fischer oznámil, že se dopoledne setkal s Topolánkem a Paroubkem a ti ho informovali o podpoře pro vládu stvrzené i Kanceláří prezidenta republiky, on ji přijal a dohodli se zahájit jednání o složení vlády po velikonocích, tj. v úterý 14. dubna.
Prezident Václav Klaus ve čtvrtek 9. dubna 2009 ve 14.00 hod. jmenoval Fischera předsedou vlády České republiky a pověřil ho sestavením nové vlády. Země tak má dva premiéry zároveň, což ústava České republiky výslovně neupravuje, ale stejně se postupovalo už v předchozích vládních krizích. Ve čtvrtek 9. dubna odpoledne se v médiích objevila jména většiny doporučených ministrů.
Fischerovo členství v KSČ bylo přijato skoro bez kritiky. Ostře jej napadly Lidové noviny, podle jejichž průzkumu Fischerovo členství nevadí 63 % veřejnosti.
Předseda ČSÚ patří k nejlépe placeným státním úředníkům; Fischer měl plat 142 200 Kč a stejné nezdanitelné náhrady jako premiér, 21 100 Kč. Jako předseda vlády od jmenování pobírá plat 164 900 Kč, má nárok na úhradu bytu a trojnásobné diety při zahraničních cestách. Do jmenování vlády má kancelář v Hrzánském paláci na Hradčanech. V úterý 14. dubna jednal s Topolánkem, ve středu 15. bude s Jiřím Paroubkem, poté s kandidáty na ministry a snad i s končícími ministry.