Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.
Pol. příslušnost: BEZPP
Volební obvod: č. 60 - Brno-město
Zvolen za: LiRA v roce 2002
Mandát: 02.11.2002 - 02.11.2008
Jeho otec vysokoškolský učitel latiny na katedře starověkých dějin Filozofické fakulty...
Životopis
Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.
Pol. příslušnost: BEZPP
Volební obvod: č. 60 - Brno-město
Zvolen za: LiRA v roce 2002
Mandát: 02.11.2002 - 02.11.2008
Jeho otec vysokoškolský učitel latiny na katedře starověkých dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (MU), matka středoškolská profesorka češtiny, ruštiny a dějepisu na SPŠS Kudelova, po vynuceném odchodu po roce 1968 na SPŠE Leninova a po roce 1989 vedoucí školského úřadu, starostka obnoveného ženského spolku Vesna a ředitelka její rodinné školy posléze ředitelka soukromé knihkupecké školy v Brně.
Profesor Jiří Zlatuška absolvoval základní školu s rozšířenou výukou jazyků (ruštiny a angličtiny) Antonínská a přírodovědnou větev gymnázia tř. kpt. Jaroše. Během střední školy se intenzívně věnoval činnosti na brněnské Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka na Kraví hoře, kde ještě jako středoškolák publikoval dvě popularizační brožurky o kosmologii a černých děrách a na toto téma pravidelně přednášel v cyklu přednášek pro veřejnost.
Během středoškolských studií se začal věnovat informatice zprvu zájmovou formou v Laboratoři počítacích strojů Vysokého učení technického (VUT) a poté jako studentská vědecká síla na katedře termomechaniky Strojní fakulty VUT a na Ústavu fyzikální metalurgie ČSAV. Ještě jako středoškolák se zúčastnil soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci na katedře počítačů Fakulty elektrotechniky VUT, kde získal jednu z cen za programový systém zaměřený na zpracování astronomických pozorování. Na základě své odborné práce byl v roce 1977 bez přijímacích zkoušek přijat na Přírodovědeckou fakultu MU na nově otevřený obor matematická informatika a teoretická kybernetika. Pětileté studium ukončil během čtyř let a absolvoval v roce 1981.
Ještě během studia začal pracovat na Ústavu výpočetní techniky MU zprvu jako odborný pracovník, pak jako vědecký pracovník. Nikdy nebyl členem komunistické strany a z tohoto důvodu mu nebylo umožněno působit jako vysokoškolský učitel i přesto, že se v roce 1987 stal zástupcem ředitele pro vědeckovýzkumnou činnost a prvním nestraníkem ve vedení tohoto odborného ústavu. V osmdesátých letech se mu podařilo překonat administrativně-politická omezení a po řízení před komisí ČSAV mu na základě předložení práce byla roku 1987 udělena vědecká hodnost kandidát věd v oboru matematická informatika. V té době se rovněž pravidelně účastnil bytových seminářů pořádaných brněnským disentem, několik bytových čtení nebo vystoupení také sám organizoval (v kapitole Léta ghetta o tom píše Jan Vodňanský v knize „Zpívající memoáry“).
V letech 1988–1999 působil jako hostující Associate Professor na Department of Computer and Information Sciences na Universitě v americkém Delaware, kde získal místo účastí ve vypsaném konkursu bez účasti československých úřadů. V této době byl zapojen do činnosti brněnské podzemní univerzity pořádané britskou Vzdělávací nadací Jana Husa a zejména aktivitami spojenými s Rogerem Scrutonem a jeho propagací konzervativního stylu myšlení v ČR. Pro tuto nadaci vytvořil jeden z prvních českých textových editorů, kterým se ve velkých počtech exemplářů tiskly knihy samizdatové edice Prameny (část těchto aktivit je popsána v knize Barbary Dayové „Sametoví filosofové“ vydané v nakladatelství Doplněk).
V roce 1994 založil Fakultu informatiky MU, první a dlouhou dobu jedinou takto specializovanou fakultu v ČR. V roce 1998 byl zvolen rektorem MU v Brně jako po Karlu Englišovi druhý nejmladší rektor v historii univerzity. V roce 2001 byl zvolen na druhé a poslední možné tříleté funkční období.
Jako rektor MU se věnoval zejména přípravě projektu a získání úvěru od Evropské investiční banky na stavbu Univerzitního kampusu Bohunice, který představuje největší investici do vysokého školství v ČR. Ve své veřejné činnosti zaměřené na problematiku vysokoškolského vzdělávání propaguje rychlejší transformaci českého akademického systému na systém zaváděný v rámci budovaného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání v souvislosti s tzv. Boloňskou deklarací. Zasazuje se o rozšiřování možností vysokoškolského studia pro širší okruh uchazečů a přispěl k tomu, že Masarykova univerzita je právem považována za nejdynamičtěji se rozvíjející vysokou školu v ČR. Vedle své rozsáhlé pedagogické činnosti zastával nebo zastává řadu akademických funkcí nejen na MU, ale i na jiných vysokých školách v ČR. Od roku 1998 byl členem Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Podílel se výrazně mj. na petičních akcích, které na konci 90. let přinesly výraznější zvýšení úrovně financování vědeckého výzkumu v České republice. Je zván k přednáškám na prestižních mezinárodních akcích zabývajících se strategií vysokoškolského vzdělávání jako jsou například Salcburský seminář, Transatlantický dialog, Seminář OECD k managementu vysokých škol, nebo na konferencích pořádaných Evropskou univerzitní asociací.
Odbornými obory jeho činnosti v informatice jsou informační společnost, komunikace člověka s počítačem, informatika a matematická logika, logické programování a lambda-kalkul. V těchto oborech publikoval dvě knihy a více než 50 článků v časopisech a výzkumných zpráv, více než 100 recenzí, uskutečnil řadu vystoupení na vědeckých setkáních a rozsáhle se věnuje publicistické činnosti na toto téma v periodickém tisku vycházejícím v ČR. Je činný v řadě odborných rad a komisí, a to jak v ČR, tak v zahraničí, které mají za úkol rozvíjet a podporovat informatiku, počítačové vědy a informační infrastrukturu. Byl zakládajícím členem Českého fóra pro informační společnost a jeho prvním předsedou.
V roce 1996 získal prestižní americké Eisenhowerovo stipendium a poté se stal výkonným předsedou českého nominačního výboru a členem Mezinárodního poradního sboru Eisenhowerových stipendií, nadace, jejímiž předsedy bylo mj. několik bývalých amerických presidentů. V letech 1994–1998 působil jako člen a v závěru i jako předseda českého výboru Programu podpory vysokoškolského vzdělávání Sorosovy Nadace pro otevřenou společnost.
Ve svém veřejném působení se prof. Zlatuška věnuje podpoře dopadů vysokoškolské vzdělanosti, výzkumu a vývoje a moderních informačních technologií na společenský rozvoj, ekonomický růst a změněnou strukturu zaměstnanosti v konkurenceschopné moderní společnosti v evropském i světovém měřítku. Podporuje liberální trendy a rozvoj otevřené občanské společnosti a společnosti vzdělání jako důležité složky regionálního rozvoje. Stál při vzniku aktivit zaměřených na profilaci Brna jako univerzitního města a podporuje orientaci města i regionu na efektivní využití možností poskytovaných moderními technologiemi a využívání možností pro všestranný růst a široké dopady podpory těchto trendů.
Kandiduje jako nezávislý kandidát do Senátu Parlamentu České republiky v podzimních volbách v roce 2008 s cílem podpořit strukturu politického zastoupení v Parlamentu České republiky, která není svázána s ovládnutím veřejného prostoru dominujícími velkými stranami, a s cílem zasazovat se o prosazování politiky podporující vývoj České republiky směrem ke znalostní společnosti, integraci do Evropské unie a podpoře regionálního rozvoje a všestranného posilování podmínek konkurenceschopnosti města i regionu v evropském měřítku. Není a nikdy nebyl členem žádné politické strany.
Je ženatý, má tři dcery.
Zdroj: www.zlatuska.cz
Pol. příslušnost: BEZPP
Volební obvod: č. 60 - Brno-město
Zvolen za: LiRA v roce 2002
Mandát: 02.11.2002 - 02.11.2008
Jeho otec vysokoškolský učitel latiny na katedře starověkých dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (MU), matka středoškolská profesorka češtiny, ruštiny a dějepisu na SPŠS Kudelova, po vynuceném odchodu po roce 1968 na SPŠE Leninova a po roce 1989 vedoucí školského úřadu, starostka obnoveného ženského spolku Vesna a ředitelka její rodinné školy posléze ředitelka soukromé knihkupecké školy v Brně.
Profesor Jiří Zlatuška absolvoval základní školu s rozšířenou výukou jazyků (ruštiny a angličtiny) Antonínská a přírodovědnou větev gymnázia tř. kpt. Jaroše. Během střední školy se intenzívně věnoval činnosti na brněnské Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka na Kraví hoře, kde ještě jako středoškolák publikoval dvě popularizační brožurky o kosmologii a černých děrách a na toto téma pravidelně přednášel v cyklu přednášek pro veřejnost.
Během středoškolských studií se začal věnovat informatice zprvu zájmovou formou v Laboratoři počítacích strojů Vysokého učení technického (VUT) a poté jako studentská vědecká síla na katedře termomechaniky Strojní fakulty VUT a na Ústavu fyzikální metalurgie ČSAV. Ještě jako středoškolák se zúčastnil soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci na katedře počítačů Fakulty elektrotechniky VUT, kde získal jednu z cen za programový systém zaměřený na zpracování astronomických pozorování. Na základě své odborné práce byl v roce 1977 bez přijímacích zkoušek přijat na Přírodovědeckou fakultu MU na nově otevřený obor matematická informatika a teoretická kybernetika. Pětileté studium ukončil během čtyř let a absolvoval v roce 1981.
Ještě během studia začal pracovat na Ústavu výpočetní techniky MU zprvu jako odborný pracovník, pak jako vědecký pracovník. Nikdy nebyl členem komunistické strany a z tohoto důvodu mu nebylo umožněno působit jako vysokoškolský učitel i přesto, že se v roce 1987 stal zástupcem ředitele pro vědeckovýzkumnou činnost a prvním nestraníkem ve vedení tohoto odborného ústavu. V osmdesátých letech se mu podařilo překonat administrativně-politická omezení a po řízení před komisí ČSAV mu na základě předložení práce byla roku 1987 udělena vědecká hodnost kandidát věd v oboru matematická informatika. V té době se rovněž pravidelně účastnil bytových seminářů pořádaných brněnským disentem, několik bytových čtení nebo vystoupení také sám organizoval (v kapitole Léta ghetta o tom píše Jan Vodňanský v knize „Zpívající memoáry“).
V letech 1988–1999 působil jako hostující Associate Professor na Department of Computer and Information Sciences na Universitě v americkém Delaware, kde získal místo účastí ve vypsaném konkursu bez účasti československých úřadů. V této době byl zapojen do činnosti brněnské podzemní univerzity pořádané britskou Vzdělávací nadací Jana Husa a zejména aktivitami spojenými s Rogerem Scrutonem a jeho propagací konzervativního stylu myšlení v ČR. Pro tuto nadaci vytvořil jeden z prvních českých textových editorů, kterým se ve velkých počtech exemplářů tiskly knihy samizdatové edice Prameny (část těchto aktivit je popsána v knize Barbary Dayové „Sametoví filosofové“ vydané v nakladatelství Doplněk).
V roce 1994 založil Fakultu informatiky MU, první a dlouhou dobu jedinou takto specializovanou fakultu v ČR. V roce 1998 byl zvolen rektorem MU v Brně jako po Karlu Englišovi druhý nejmladší rektor v historii univerzity. V roce 2001 byl zvolen na druhé a poslední možné tříleté funkční období.
Jako rektor MU se věnoval zejména přípravě projektu a získání úvěru od Evropské investiční banky na stavbu Univerzitního kampusu Bohunice, který představuje největší investici do vysokého školství v ČR. Ve své veřejné činnosti zaměřené na problematiku vysokoškolského vzdělávání propaguje rychlejší transformaci českého akademického systému na systém zaváděný v rámci budovaného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání v souvislosti s tzv. Boloňskou deklarací. Zasazuje se o rozšiřování možností vysokoškolského studia pro širší okruh uchazečů a přispěl k tomu, že Masarykova univerzita je právem považována za nejdynamičtěji se rozvíjející vysokou školu v ČR. Vedle své rozsáhlé pedagogické činnosti zastával nebo zastává řadu akademických funkcí nejen na MU, ale i na jiných vysokých školách v ČR. Od roku 1998 byl členem Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Podílel se výrazně mj. na petičních akcích, které na konci 90. let přinesly výraznější zvýšení úrovně financování vědeckého výzkumu v České republice. Je zván k přednáškám na prestižních mezinárodních akcích zabývajících se strategií vysokoškolského vzdělávání jako jsou například Salcburský seminář, Transatlantický dialog, Seminář OECD k managementu vysokých škol, nebo na konferencích pořádaných Evropskou univerzitní asociací.
Odbornými obory jeho činnosti v informatice jsou informační společnost, komunikace člověka s počítačem, informatika a matematická logika, logické programování a lambda-kalkul. V těchto oborech publikoval dvě knihy a více než 50 článků v časopisech a výzkumných zpráv, více než 100 recenzí, uskutečnil řadu vystoupení na vědeckých setkáních a rozsáhle se věnuje publicistické činnosti na toto téma v periodickém tisku vycházejícím v ČR. Je činný v řadě odborných rad a komisí, a to jak v ČR, tak v zahraničí, které mají za úkol rozvíjet a podporovat informatiku, počítačové vědy a informační infrastrukturu. Byl zakládajícím členem Českého fóra pro informační společnost a jeho prvním předsedou.
V roce 1996 získal prestižní americké Eisenhowerovo stipendium a poté se stal výkonným předsedou českého nominačního výboru a členem Mezinárodního poradního sboru Eisenhowerových stipendií, nadace, jejímiž předsedy bylo mj. několik bývalých amerických presidentů. V letech 1994–1998 působil jako člen a v závěru i jako předseda českého výboru Programu podpory vysokoškolského vzdělávání Sorosovy Nadace pro otevřenou společnost.
Ve svém veřejném působení se prof. Zlatuška věnuje podpoře dopadů vysokoškolské vzdělanosti, výzkumu a vývoje a moderních informačních technologií na společenský rozvoj, ekonomický růst a změněnou strukturu zaměstnanosti v konkurenceschopné moderní společnosti v evropském i světovém měřítku. Podporuje liberální trendy a rozvoj otevřené občanské společnosti a společnosti vzdělání jako důležité složky regionálního rozvoje. Stál při vzniku aktivit zaměřených na profilaci Brna jako univerzitního města a podporuje orientaci města i regionu na efektivní využití možností poskytovaných moderními technologiemi a využívání možností pro všestranný růst a široké dopady podpory těchto trendů.
Kandiduje jako nezávislý kandidát do Senátu Parlamentu České republiky v podzimních volbách v roce 2008 s cílem podpořit strukturu politického zastoupení v Parlamentu České republiky, která není svázána s ovládnutím veřejného prostoru dominujícími velkými stranami, a s cílem zasazovat se o prosazování politiky podporující vývoj České republiky směrem ke znalostní společnosti, integraci do Evropské unie a podpoře regionálního rozvoje a všestranného posilování podmínek konkurenceschopnosti města i regionu v evropském měřítku. Není a nikdy nebyl členem žádné politické strany.
Je ženatý, má tři dcery.
Zdroj: www.zlatuska.cz