John D. Rockefeller byl pravděpodobně nejbohatším mužem všech dob, jeho majetek se v přepočtu na současnou měnu odhaduje na neskutečných 200 miliard dolarů, což je meta, ke které se nikdo jiný nepřiblížil ani vzdáleně. Ve své době byl prvním...
Životopis
John D. Rockefeller byl pravděpodobně nejbohatším mužem všech dob, jeho majetek se v přepočtu na současnou měnu odhaduje na neskutečných 200 miliard dolarů, což je meta, ke které se nikdo jiný nepřiblížil ani vzdáleně. Ve své době byl prvním miliardářem na světě. A vytvořil impérium, které bylo trnem v oku americké vládě a zároveň byl jedním z nejštědřejších filantropů historie.
John Davison Rockefeller se narodil 8. července 1839 v Richfordu ve státě New York otci Williamovi a matce Elize. Otec byl podomní obchodník s pochybnými léky na rakovinu, a tak na výchovu syna měla větší vliv matka, která mu odmalička vštěpovala tvrdou křesťanskou výchovu.
Již jako malý se John projevoval jako šikovný obchodník, podařilo se mu vydělat 50 dolarů prodejem malovaných kamínků ostatním dětem. Později, když se rodina přestěhovala do Clevelandu, získal i seriózní ekonomické vzdělání. A ve dvaceti již spolu s partnerem založil svůj vlastní velkoobchod.
Společnost byla velice úspěšná, především díky tomu, že Rockeffeler dbal na každý detail. Jeho seriózní vystupování mu pak napomáhalo v jednání s obchodními partnery. V roce 1863 již měl vyděláno dost peněz na to, aby mohl investovat do ropné rafinérie. Těžba ropy v té době byla relativně jednoduchá a nepříliš nákladná, Rockefeller zde mohl naplno projevit svého obchodního génia.
Na konci občanské války již Rockefellerovi a jeho společníkům patřila další rafinérie a nacházeli spoustu výrobků, které se z ropy daly vyrábět. Stejně tak efektivita jejich těžby byla vyšší než u konkurenčních firem a s železničními společnostmi dokázali domluvit výhodné podmínky přepravy, což jim poskytovalo konkurenční výhodu.
V roce 1870 tak po počátečních úspěších vzniká legendární Standard Oil Company. Spolu s Johnem v ní figuroval jeho bratr William, Samuel Andrews a Henry Flager, mozkem společnosti a také jejím ředitelem však byl právě John.
Standard Oil se velmi rychle stal predátorem na trhu s ropou. Konkurenci se snažil povětšinou skoupit s nabídkou akcií Standardu, kdo odmítl, toho se Rockefeller snažil přivést k bankrotu. Ty, kteří nemoudře neustoupili, pak nakonec stejně koupil poté, co je skutečně k bankrotu dovedl.
Během neskutečně krátkého období asi deseti let dokázal Standard Oil Trust (zahrnující všechny možné aktivity Standardu) prakticky zcela ovládnout trh s ropou ve Spojených státech (kontroloval okolo 90%) a dosáhnout obrovského bohatství. To samozřejmě budilo nevoli a závist. Přestože Standard Oil dokázal stlačit ceny ropy na pětinu před dobou, kdy začal operovat a dále přispěl ke značnému zkvalitnění těžby ropy i následně výroby produktů z ní, začaly mu být vytýkány monopolní praktiky.
V návaznosti na obrovské úspěchy Standardu tak začaly vznikat anti-trustové zákony, které útočily na centralizovanou formu, kterou Rockeffeler své obchody řídil. Důsledkem bylo, že stát Ohio, kde trust sídlil, rozhodl o jeho rozpuštění. Rockeffeler se pokusil ještě firmu zachránit jejím přesunutím do New Jersey, kde byly zákony mírnější, byla to však již jen labutí píseň Standard Oil. V roce 1911 totiž Nejvyšší soud Spojených států s konečnou platností rozhodl o rozdělení trustu, který se rozpadl na třicet čtyři menších společností. To již John dávno v čele nebyl, na svoji pozici rezignoval již 90. letech.
Je ironií, že sám Rockefeller vyšel z tohoto násilného rozdělení ještě bohatší, než kdykoli předtím. Vlastnil totiž značné podíly v nástupnických společnostech, jejichž akcie velmi rychle poskočily vzhůru. Rozpadem Standardu vznikly společnosti, které dodnes společně dominují americkému a do velké míry i světovému trhu s ropou. Namátkou lze uvést ExxonMobil, ConocoPhillips, Chevron či Amoco.
Rockeffeler již ze svých prvních vydělaných peněz daroval část peněz církvi. S postupem času a množícími se prostředky se jeho filantropické aktivity rozšiřovaly. Sám říkal, že „Nezná nic opovrženíhodnějšího, než vydělávat peníze jen pro peníze“. Rockeffeler například stál za obrovským vzestupem Chicagské univerzity, které daroval 80 milionů dolarů (dnes by se to rovnalo 15 miliardám!). V New Yorku založil Rockefellerův institut pro medicínský výzkum. A Rockeffelerově nadaci, kterou založil, daroval čtvrtinu ze svého pohádkového majetku. Tato nadace je dodnes největší charitativní organizací na světě.
John D. Rockeffeler zemřel 23. května 1937 v Ormond Brach na Floridě, přičemž stačil rozdat většinu svého majetku. Založil však jednu z nejvlivnějších dynastií ve Spojených státech, dva z jeho vnuků byli guvernéry. A jeho syn John mladší daroval Organizaci spojených národů pozemek, na němž nyní stojí její sídlo v New Yorku.
John Davison Rockefeller se narodil 8. července 1839 v Richfordu ve státě New York otci Williamovi a matce Elize. Otec byl podomní obchodník s pochybnými léky na rakovinu, a tak na výchovu syna měla větší vliv matka, která mu odmalička vštěpovala tvrdou křesťanskou výchovu.
Již jako malý se John projevoval jako šikovný obchodník, podařilo se mu vydělat 50 dolarů prodejem malovaných kamínků ostatním dětem. Později, když se rodina přestěhovala do Clevelandu, získal i seriózní ekonomické vzdělání. A ve dvaceti již spolu s partnerem založil svůj vlastní velkoobchod.
Společnost byla velice úspěšná, především díky tomu, že Rockeffeler dbal na každý detail. Jeho seriózní vystupování mu pak napomáhalo v jednání s obchodními partnery. V roce 1863 již měl vyděláno dost peněz na to, aby mohl investovat do ropné rafinérie. Těžba ropy v té době byla relativně jednoduchá a nepříliš nákladná, Rockefeller zde mohl naplno projevit svého obchodního génia.
Na konci občanské války již Rockefellerovi a jeho společníkům patřila další rafinérie a nacházeli spoustu výrobků, které se z ropy daly vyrábět. Stejně tak efektivita jejich těžby byla vyšší než u konkurenčních firem a s železničními společnostmi dokázali domluvit výhodné podmínky přepravy, což jim poskytovalo konkurenční výhodu.
V roce 1870 tak po počátečních úspěších vzniká legendární Standard Oil Company. Spolu s Johnem v ní figuroval jeho bratr William, Samuel Andrews a Henry Flager, mozkem společnosti a také jejím ředitelem však byl právě John.
Standard Oil se velmi rychle stal predátorem na trhu s ropou. Konkurenci se snažil povětšinou skoupit s nabídkou akcií Standardu, kdo odmítl, toho se Rockefeller snažil přivést k bankrotu. Ty, kteří nemoudře neustoupili, pak nakonec stejně koupil poté, co je skutečně k bankrotu dovedl.
Během neskutečně krátkého období asi deseti let dokázal Standard Oil Trust (zahrnující všechny možné aktivity Standardu) prakticky zcela ovládnout trh s ropou ve Spojených státech (kontroloval okolo 90%) a dosáhnout obrovského bohatství. To samozřejmě budilo nevoli a závist. Přestože Standard Oil dokázal stlačit ceny ropy na pětinu před dobou, kdy začal operovat a dále přispěl ke značnému zkvalitnění těžby ropy i následně výroby produktů z ní, začaly mu být vytýkány monopolní praktiky.
V návaznosti na obrovské úspěchy Standardu tak začaly vznikat anti-trustové zákony, které útočily na centralizovanou formu, kterou Rockeffeler své obchody řídil. Důsledkem bylo, že stát Ohio, kde trust sídlil, rozhodl o jeho rozpuštění. Rockeffeler se pokusil ještě firmu zachránit jejím přesunutím do New Jersey, kde byly zákony mírnější, byla to však již jen labutí píseň Standard Oil. V roce 1911 totiž Nejvyšší soud Spojených států s konečnou platností rozhodl o rozdělení trustu, který se rozpadl na třicet čtyři menších společností. To již John dávno v čele nebyl, na svoji pozici rezignoval již 90. letech.
Je ironií, že sám Rockefeller vyšel z tohoto násilného rozdělení ještě bohatší, než kdykoli předtím. Vlastnil totiž značné podíly v nástupnických společnostech, jejichž akcie velmi rychle poskočily vzhůru. Rozpadem Standardu vznikly společnosti, které dodnes společně dominují americkému a do velké míry i světovému trhu s ropou. Namátkou lze uvést ExxonMobil, ConocoPhillips, Chevron či Amoco.
Rockeffeler již ze svých prvních vydělaných peněz daroval část peněz církvi. S postupem času a množícími se prostředky se jeho filantropické aktivity rozšiřovaly. Sám říkal, že „Nezná nic opovrženíhodnějšího, než vydělávat peníze jen pro peníze“. Rockeffeler například stál za obrovským vzestupem Chicagské univerzity, které daroval 80 milionů dolarů (dnes by se to rovnalo 15 miliardám!). V New Yorku založil Rockefellerův institut pro medicínský výzkum. A Rockeffelerově nadaci, kterou založil, daroval čtvrtinu ze svého pohádkového majetku. Tato nadace je dodnes největší charitativní organizací na světě.
John D. Rockeffeler zemřel 23. května 1937 v Ormond Brach na Floridě, přičemž stačil rozdat většinu svého majetku. Založil však jednu z nejvlivnějších dynastií ve Spojených státech, dva z jeho vnuků byli guvernéry. A jeho syn John mladší daroval Organizaci spojených národů pozemek, na němž nyní stojí její sídlo v New Yorku.