Karel Schwarzenberg Pol. příslušnost: TOP09 Klub: TOP09-S Poslanecká sněmovna (od 29. 5. 2010) Karel Schwarzenberg v němčině používá jméno Karl Fürst zu Schwarzenberg, nebo Karl von Schwarzenberg, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert...
Životopis
Karel Schwarzenberg
Pol. příslušnost: TOP09
Klub: TOP09-S
Poslanecká sněmovna (od 29. 5. 2010)
Karel Schwarzenberg v němčině používá jméno Karl Fürst zu Schwarzenberg, nebo Karl von Schwarzenberg, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg – je potomkem šlechtického rodu Schwarzenbergů, bývalým vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a v současnosti senátorem a ministrem zahraničních věcí.
Rodina
Je nejstarším synem Karla, 6. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu. Jeho bývalá manželka Tereza (potomek hraběcího rodu von Hardegg, s níž se oženil v roce 1967 a rozvedl se v roce 1988) porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 1967), Annu Karolínu (* 1968, provd. „Morgan“) a Karla Filipa (* 1979, adopt. „Prinzhorn“).
Žije střídavě ve Švýcarsku, na rodovém zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu, ve Dřevíči u Berouna, na Orlíku, v Praze, nebo ve vídeňském paláci Schwarzenberg. Často jako své povolání uvádí lesník a/nebo hostinský. Také se označuje za středoevropana se švýcarským pasem (Schwarzenbergové mají od středověku curyšské občanství, Karel má i české).
Pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu, založené Karlem (1771 — 1820) mladším synem Jana Nepomuka 5. knížete Schwarzenberga a slavným vojevůdcem napoleonských válek. V roce 1962 byl adoptován členem starší, hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem. V roce 1957 maturoval ve Vídni a začal studovat práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia ale neukončil, když se musel věnovat správě majetku poté, co jeho adoptivní otec předčasně zemřel v roce 1965.
Roku 1979 Karel získal dědictví po adoptivním strýci Josefovi, stal se hlavním představitelem rodu, a tak v sobě spojil obě jeho větve i jejich majetek. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová, dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však toto dědictví napadla a snaží se o navrácení majetku hlubocko-krumlovské větve do svých rukou. Jako i o navrácení majetku Adolfa Schwarzenberga, jehož je vnučkou.
Politika
Karel Schwarzenberg od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. Po roce 1968, po potlačení „Pražského jara“ podporoval československý disent. Tak například na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil Československé dokumentační centrum.
Od těch dob trvá také jeho přátelství s pozdějším prezidentem Václavem Havlem, od července 1990 do roku 1992 byl kancléřem jeho prezidentské kanceláře.
V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, kterým byl do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.
Stal se také členem představenstva Fóra 2000 , založeného v roce 1996 Václavem Havlem, japonským filantropem Yohei Sasakawy a nositelem Nobelovy ceny Elieho Wiesela.
V listopadu 2004 byl ve svém volebním okrsku Praze 6 zvolen senátorem (na období 6 let, nominován US-DEU). Až do jejího zániku byl členem ODA, v současné době je politicky nezávislý. V domácích kauzách se straní veřejných konfliktů, tak např. na podzim 2005 odešel ze Senátu před hlasováním o návrhu novely § 260 trestního zákona o zákazu propagace hnutí, která směřují k potlačování lidských práv a svobod.
Je členem poroty nadace Adalbert-Stiftung-Krefeld , která udílí mezinárodní cenu Adalbert-Preis.
V evropských kruzích, kde často i přednáší, hájí zájmy nových zemí Evropy, a také především Česka.
V Praze převzal týdeník Respekt, který financuje a jehož je vydavatelem. Podle některých kritiků zastupuje týdeník Respekt jeho hospodářské a politické zájmy.[zdroj?], podle redaktorů Respektu jim ale nechává zcela volnou ruku. V roce 2006 vzbudil kontroverzi vstup Zdeňka Bakaly do týdeníku s cílem jej ekonomicky sanovat.
Dne 21. prosince 2006 byla publikována informace o tom, že by se Karel Schwarzenberg měl stát českým ministrem zahraničních věcí nominovaným Stranou zelených. Podle prezidenta Klause je otázkou, zda z důvodů velmi křehkých vztahů s Rakouskem je Karel Schwarzenberg ideální osoba na tento post.
Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR.
Restituce
Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičům s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla.
Pol. příslušnost: TOP09
Klub: TOP09-S
Poslanecká sněmovna (od 29. 5. 2010)
Karel Schwarzenberg v němčině používá jméno Karl Fürst zu Schwarzenberg, nebo Karl von Schwarzenberg, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg – je potomkem šlechtického rodu Schwarzenbergů, bývalým vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a v současnosti senátorem a ministrem zahraničních věcí.
Rodina
Je nejstarším synem Karla, 6. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu. Jeho bývalá manželka Tereza (potomek hraběcího rodu von Hardegg, s níž se oženil v roce 1967 a rozvedl se v roce 1988) porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 1967), Annu Karolínu (* 1968, provd. „Morgan“) a Karla Filipa (* 1979, adopt. „Prinzhorn“).
Žije střídavě ve Švýcarsku, na rodovém zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu, ve Dřevíči u Berouna, na Orlíku, v Praze, nebo ve vídeňském paláci Schwarzenberg. Často jako své povolání uvádí lesník a/nebo hostinský. Také se označuje za středoevropana se švýcarským pasem (Schwarzenbergové mají od středověku curyšské občanství, Karel má i české).
Pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu, založené Karlem (1771 — 1820) mladším synem Jana Nepomuka 5. knížete Schwarzenberga a slavným vojevůdcem napoleonských válek. V roce 1962 byl adoptován členem starší, hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem. V roce 1957 maturoval ve Vídni a začal studovat práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia ale neukončil, když se musel věnovat správě majetku poté, co jeho adoptivní otec předčasně zemřel v roce 1965.
Roku 1979 Karel získal dědictví po adoptivním strýci Josefovi, stal se hlavním představitelem rodu, a tak v sobě spojil obě jeho větve i jejich majetek. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová, dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však toto dědictví napadla a snaží se o navrácení majetku hlubocko-krumlovské větve do svých rukou. Jako i o navrácení majetku Adolfa Schwarzenberga, jehož je vnučkou.
Politika
Karel Schwarzenberg od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. Po roce 1968, po potlačení „Pražského jara“ podporoval československý disent. Tak například na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil Československé dokumentační centrum.
Od těch dob trvá také jeho přátelství s pozdějším prezidentem Václavem Havlem, od července 1990 do roku 1992 byl kancléřem jeho prezidentské kanceláře.
V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, kterým byl do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.
Stal se také členem představenstva Fóra 2000 , založeného v roce 1996 Václavem Havlem, japonským filantropem Yohei Sasakawy a nositelem Nobelovy ceny Elieho Wiesela.
V listopadu 2004 byl ve svém volebním okrsku Praze 6 zvolen senátorem (na období 6 let, nominován US-DEU). Až do jejího zániku byl členem ODA, v současné době je politicky nezávislý. V domácích kauzách se straní veřejných konfliktů, tak např. na podzim 2005 odešel ze Senátu před hlasováním o návrhu novely § 260 trestního zákona o zákazu propagace hnutí, která směřují k potlačování lidských práv a svobod.
Je členem poroty nadace Adalbert-Stiftung-Krefeld , která udílí mezinárodní cenu Adalbert-Preis.
V evropských kruzích, kde často i přednáší, hájí zájmy nových zemí Evropy, a také především Česka.
V Praze převzal týdeník Respekt, který financuje a jehož je vydavatelem. Podle některých kritiků zastupuje týdeník Respekt jeho hospodářské a politické zájmy.[zdroj?], podle redaktorů Respektu jim ale nechává zcela volnou ruku. V roce 2006 vzbudil kontroverzi vstup Zdeňka Bakaly do týdeníku s cílem jej ekonomicky sanovat.
Dne 21. prosince 2006 byla publikována informace o tom, že by se Karel Schwarzenberg měl stát českým ministrem zahraničních věcí nominovaným Stranou zelených. Podle prezidenta Klause je otázkou, zda z důvodů velmi křehkých vztahů s Rakouskem je Karel Schwarzenberg ideální osoba na tento post.
Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR.
Restituce
Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičům s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla.