Je nejbohatším Němcem a zároveň nejstarším z dvaceti nejbohatších miliardářů podle Forbesu pro rok 2007. Spolu se svým bratrem Theem, který se umístil v žebříčku jen o několik příček níže, pevně vládnou síti supermarketů Aldi. Známí příliš nejsou ani v sousedním Německu, publicitě se do maximální možné míry vyhýbají.

Karl Albrecht se naradil v západoněmeckém Essenu 20. února 1920, jeho bratr Theo je o dva roky mladší. Oba vyrůstali ve velice skromných podmínkách, otec byl horníkem, matka měla malinký obchůdek s potravinami v dělnické čtvrti. Bylo tak logické, že obě děti se pomalu zaučovaly v potravinách – Theo v matčině obchůdku, Karl ve vyhlášeném obchodě s delikatesami.

Za druhé světové války museli Karl i Theo narukovat do wehrmachtu. První bojoval na východní frontě, druhý v Africe. Po válce pak s bratrem převzal matčin obchod a přejmenovali ho na „Albrecht Discount“. Jádrem jejich obchodní strategie bylo prodávat levně, proto komfort zákazníka omezili na minimum. Soustředili se pouze na několik málo produktů, které se jim však dařilo prodávat ve velkém množství, což jim dávalo dobrou pozici ve vyjednávání s dodavateli. Dokonce zpočátku neužívali ani ledničky, v létě se máslo nosilo po každé směně do sklepa, aby přes noc stačilo ztvrdnout. A druhý den šlo opět do prodeje.

V roce 1953 Karl v jednom z rozhovorů o svém podnikání prohlásil „naše celá reklama je levná cena“. I to bylo ukázkou minimalizace nákladů, bratrům Albrechtovým se podařilo rozvinout koncept diskontu tak, jak jej známe dnes. K tomu se přidalo nejmenší možný počet zaměstnanců a prodej zboží přímo z palet, nikoliv z regálů. Strategie to byla maximálně úspěšná – během deseti let jim patřilo 300 obchodů a obrat přes sto milionů marek.

Jelikož vlastnili Albrechtovi v roce 1962 již mnoho obchodů prakticky po celém Německu, rozhodli se rozdělit si sféry vlivu – do budoucna měly Karlovi patřit obchody na jihu země, Theovi naopak na severu. Přesto důležitá rozhodnutí činili spolu. Došlo také ke změně názvu - Albrecht Discount“ se jim zdálo příliš dlouhé, tak ho zkrátili na „ALDI“.

Přestože již patřili bratři k boháčům, žili stále skromně. Dosvědčuje to následující historka. V roce 1971 byl Theo unesen vyděrači, kteří za něj chtěli výkupné. Měl ale na sobě tak levný oblek, že musel únoscům ukazovat doklady, aby mu uvěřili, že je milionářem. Propuštění na svobodu stálo Thea sedm milionů marek.

Firma dále expandovala, především v devadesátých letech se začala zaměřovat i na nepotravinářské zboží, kde se jí podařilo nebývalým způsobem ukousnout například velkou část trhu s počítači – v domovském Německu prodává ALDI více než polovinu všech PC.

To už ale Karl pomalu vyklízel pozice v ALDI a odcházel do důchodu. Zajímavé je, ani jednu z vysokých pozic v ALDI nedrží jeho dvě děti – obě pracují mimo otcovu firmu. Ve svém volném čase se věnuje svým dvěma největším zálibám – pěstování orchidejí a hraní golfu. Do druhého koníčka neváhal zainventovat pořádný balík peněz, vlastní soukromé sedmadvacetijamkové hřiště v bavorském Donaueschingenu. Bratr Theo je i přes svůj pokročilý věk ve firmě stále aktivní, zatím se mu nepodařilo nalézt důstojného nástupce.

ALDI dnes zahrnuje přes 6.000 poboček v mnoha státech, kromě Evropy působí i v Austrálii a Spojených státech (tam ALDI expandovalo již v 70. letech). Klíčové však stále zůstává Německo s 3.600 pobočkami. Albrechtům jejich diskonty přinesly pohádkové jmění. Karlův majetek je odhadován na 20 miliard dolarů, což z něj činí patnáctou nejbohatší osobu světa. Theo je o 2,5 miliard „chudší“ a ukončuje tak první dvacítku největších boháčů planety.

Za rok 2007 byl jeho majetek odhadován na 27 miliard dolarů, což ho posunulo na 10 místo nejbohatších lidí světa.