Marie Benešová
politička, právnička, 13. ministryně spravedlnosti ČR
- Narození:
- 17. dubna 1948
- Věk:
- 76 let
Upravit profil
Mgr. Marie Benešová je česká právnička (bývalá státní zástupkyně, advokátka) a politička, členka ČSSD. Od července 2013 do ledna 2014 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka, v říjnu 2013 byla zvolena poslankyní za ČSSD. V roce 1966...
Životopis
Mgr. Marie Benešová je česká právnička (bývalá státní zástupkyně, advokátka) a politička, členka ČSSD. Od července 2013 do ledna 2014 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka, v říjnu 2013 byla zvolena poslankyní za ČSSD.
V roce 1966 maturovala na SVVŠ a v roce 1971 absolvovala studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od ukončení studia až do roku 1991 pracovala na okresní prokuratuře v Kladně, nejprve jako právní čekatelka, později jako prokurátorka v oblasti obecné kriminality, zejména násilné trestné činnosti, později jako prokurátorka-specialistka v oblasti dopravy. V té době dvakrát odmítla vstoupit do KSČ.
V roce 1994 stala prokurátorkou Vrchního státního zastupitelství v Praze, ale na jaře 1996 na funkci rezignovala a otevřela si v Kladně advokátní kancelář. V lednu 1999 jí ministr spravedlnosti Otakar Motejl nabídl funkci nejvyšší státní zástupkyně, kterou zastávala od 15. ledna 1999 až do 29. září 2005, kdy byla na návrh ministra Pavla Němce odvolána z funkce vládou Jiřího Paroubka. Po odvolání se vrátila do advokacie, kde působí doposud.
V letech 2006-2010 působila ve stínové vládě ČSSD jako stínová ministryně spravedlnosti, třebaže zpočátku nebyla členkou ČSSD (a nikdy ani žádné jiné politické strany). Do ČSSD vstoupila v roce 2007.
Proslula výrokem o justiční mafii, za jejíž součást označila řadu osob včetně nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, exministra Pavla Němce ad. v souvislosti s jejich působením v kauze Jiřího Čunka. Za výrok byla dotčenými žalována a požadována od ní omluva. Po několikerém odvolání vynesl Vrchní soud v Praze 6. března 2011 rozsudek, že se Marie Benešová musí žalobcům omluvit; dále soud vyčíslil náklady řízení a podle rozsudku za ně má žalovaná zaplatit 391 718 korun. Marie Benešová však vzápětí oznámila záměr podat dovolání k Nejvyššímu soudu a rozporovala výši nákladů soudního řízení. Dovolání vyhrála a nikomu se omlouvat nemusela, nemusela ani platit náklady řízení.
19. března 2011 byla na 36. sjezdu ČSSD v Brně zvolena místopředsedkyní strany, na 37. sjezdu ČSSD funkci místopředsedkyně strany neobhájila.
V červnu 2013 Jiří Rusnok oznámil, že si ji vybral do své vlády jako ministryni spravedlnosti. Kvůli účasti ve vládě Jiřího Rusnoka hrozilo Marii Benešové vyloučení z ČSSD. Na doporučení středočeské ČSSD pak 3. července 2013 oznámila, že v den jmenování do funkce přeruší své členství v ČSSD. Dne 10. července 2013 byla jmenována ministryní spravedlnosti a zároveň se stala předsedkyní Legislativní rady vlády, kde se jejím zástupcem a zároveň výkonným šéfem stal dosavadní ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Ústeckém kraji na 5. místě kandidátky ČSSD. Aby však mohla být na kandidátce, musela vystoupit z ČSSD (a ne mít jen přerušené členství), protože nesplňovala podmínku členství ve straně po dobu šesti let. Následně využila postupu dle stanov strany, kdy jí byla udělena výjimka předsednictvem strany jakožto nestraníkovi. Byla zvolena z prvního místa díky preferenčním hlasům.
V roce 1966 maturovala na SVVŠ a v roce 1971 absolvovala studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od ukončení studia až do roku 1991 pracovala na okresní prokuratuře v Kladně, nejprve jako právní čekatelka, později jako prokurátorka v oblasti obecné kriminality, zejména násilné trestné činnosti, později jako prokurátorka-specialistka v oblasti dopravy. V té době dvakrát odmítla vstoupit do KSČ.
V roce 1994 stala prokurátorkou Vrchního státního zastupitelství v Praze, ale na jaře 1996 na funkci rezignovala a otevřela si v Kladně advokátní kancelář. V lednu 1999 jí ministr spravedlnosti Otakar Motejl nabídl funkci nejvyšší státní zástupkyně, kterou zastávala od 15. ledna 1999 až do 29. září 2005, kdy byla na návrh ministra Pavla Němce odvolána z funkce vládou Jiřího Paroubka. Po odvolání se vrátila do advokacie, kde působí doposud.
V letech 2006-2010 působila ve stínové vládě ČSSD jako stínová ministryně spravedlnosti, třebaže zpočátku nebyla členkou ČSSD (a nikdy ani žádné jiné politické strany). Do ČSSD vstoupila v roce 2007.
Proslula výrokem o justiční mafii, za jejíž součást označila řadu osob včetně nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, exministra Pavla Němce ad. v souvislosti s jejich působením v kauze Jiřího Čunka. Za výrok byla dotčenými žalována a požadována od ní omluva. Po několikerém odvolání vynesl Vrchní soud v Praze 6. března 2011 rozsudek, že se Marie Benešová musí žalobcům omluvit; dále soud vyčíslil náklady řízení a podle rozsudku za ně má žalovaná zaplatit 391 718 korun. Marie Benešová však vzápětí oznámila záměr podat dovolání k Nejvyššímu soudu a rozporovala výši nákladů soudního řízení. Dovolání vyhrála a nikomu se omlouvat nemusela, nemusela ani platit náklady řízení.
19. března 2011 byla na 36. sjezdu ČSSD v Brně zvolena místopředsedkyní strany, na 37. sjezdu ČSSD funkci místopředsedkyně strany neobhájila.
V červnu 2013 Jiří Rusnok oznámil, že si ji vybral do své vlády jako ministryni spravedlnosti. Kvůli účasti ve vládě Jiřího Rusnoka hrozilo Marii Benešové vyloučení z ČSSD. Na doporučení středočeské ČSSD pak 3. července 2013 oznámila, že v den jmenování do funkce přeruší své členství v ČSSD. Dne 10. července 2013 byla jmenována ministryní spravedlnosti a zároveň se stala předsedkyní Legislativní rady vlády, kde se jejím zástupcem a zároveň výkonným šéfem stal dosavadní ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v Ústeckém kraji na 5. místě kandidátky ČSSD. Aby však mohla být na kandidátce, musela vystoupit z ČSSD (a ne mít jen přerušené členství), protože nesplňovala podmínku členství ve straně po dobu šesti let. Následně využila postupu dle stanov strany, kdy jí byla udělena výjimka předsednictvem strany jakožto nestraníkovi. Byla zvolena z prvního místa díky preferenčním hlasům.