RNDr. Marta Bayerová senátorka za KSČM
Pol. příslušnost: KSČM
Volební obvod: 54 - Znojmo
Zvolen za: KSČM v roce 2008
Mandát: 25.10.2008 - 25.10.2014
Životopis:
Narodila jsem se ve Znojmě 31. 5. 1956 jako nejmladší ze čtyř dětí Karlovi...
Životopis
RNDr. Marta Bayerová senátorka za KSČM
Pol. příslušnost: KSČM
Volební obvod: 54 - Znojmo
Zvolen za: KSČM v roce 2008
Mandát: 25.10.2008 - 25.10.2014
Životopis:
Narodila jsem se ve Znojmě 31. 5. 1956 jako nejmladší ze čtyř dětí Karlovi a Růženě Košťálovým. Bydlím ve 130 let starém domě v památkově ochranném pásmu, který kdysi koupil můj dědeček Josef Košťál. Za války se naše rodina hlásila veřejně k českému původu a trpěla za to (v tehdy německém Znojmě) četná příkoří. Při opravě domu v sedmdesátých letech 20. století jsme našli německy psané nápisy - "české svině" - pod omítkou (existuje foto).
Otcův bratr Josef utekl z vlasti a přes Rusko se dostal do Anglie ke Královskému letectvu, byl vyznamenán u Tobrucku za statečnost a v říjnu 1944 padl ve Skotsku. Při náletu na německou ponorku havaroval jejich liberátor, zřítil se plně naložený na pobřeží a shořel. Havárii přežili tři letci, s jedním z nich, hlavním pilotem K. A. Pospíchalem (rovněž ze Znojma), jsem se stýkala. Po roce 1989 žil v Anglii, odkud mi také dovezl fotografie. Zemřel ve věku 96 let.
Mého otce zavřeli Němci do pracovního lágru, odkud utekl do Ruska a vrátil se až po válce.
Moji rodiče hned po válce vstoupili do komunistické strany a tím byl směr našeho rodinného politického zaměření určen.
Oba byli dělníci (otec zemřel v roce 1976), matka žije se mnou ve společné domácnosti. Nás čtyři své děti nechali všechny vystudovat vysokou školu. Po složení maturitní zkoušky na Gymnáziu ve Znojmě jsem vystudovala Přírodovědeckou fakultu na (nyní) Masarykově univerzitě v Brně, obor matematika - fyzika. V letech 1980 - 1998 jsem učila na Gymnáziu ve Znojmě. Během učitelské praxe jsem složila doktorantskou zkoušku z fyziky a získala titul RNDr.
V roce 1980 jsem se provdala za Ing. Jaroslava Bayera (jeho rodina má rovněž dlouholeté kořeny ve Znojmě), r. 1983 a r. 1989 se nám postupně narodili synové Jaroslav a Jiří. Manžel pracuje ve Znojmě ve státním sektoru a stará se o celou naši rodinu.
Již od komunálních voleb v r. 1981 jsem byla zvolena do městského zastupitelstva a Rady města Znojma. Jako zastupitelka nepřetržitě pracuji dosud - to je 26 let. V r.1998 jsem byla zvolena zástupkyní starosty a odešla z kantorského řemesla do politiky zcela. Na radnici jsem měla na starosti spravování majetku města, hospodaření s byty, kulturu a školství a živnostenský odbor. Mnoho let jsem pracovala jako předsedkyně kulturní a školské a bytové komise, rovněž jsem byla jmenována tiskovou mluvčí Rady města Znojma.
V parlamentních volbách v r. 2002 jsem byla poprvé zvolena do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v roce 2006 jsem se stala poslankyní podruhé.
Jsem členka KSČM, ale nikdy jsem nevykonávala stranickou funkci. Post místopředsedkyně ÚV KSČM pro komunální politiku jsem odmítla kvůli časové neslučitelnosti ve znojemském zastupitelstvu. Nechci naše město opustit.
Nikdy jsem v jiné straně nebyla, neměnila "politický kabát", přesto nemám problémy komunikovat s lidmi z jiných politických subjektů.
Mluvím německy, rusky, slovensky. Jsem členka Českomoravské myslivecké jednoty, dozorčí rady Znojemského hroznu o.p.s., mám řidičské oprávnění. K mým zálibám patří příroda, fotografování (kdysi i výroba černobílých fotek), houbaření, pěstování květin (chtěla jsem být zahradníkem), ochutnávka dobrých vín. Neumím vařit, umím opravit pojistky, vyměnit těsnění ve vodovodu.
Úvaha:
Jak jsem přišla k politice, je téma na delší povídání. Už jako dítě jsem inklinovala ke kolektivu, jsem ryze společenský člověk, potřebuji být v neustálém kontaktu s lidmi, nejen s nimi mluvit, ale i se jich fyzicky dotýkat, dívat se na ně, na jejich reakce. Od mala jsem byla činná v různých kroužcích, devět let jsem hrála loutkové divadlo, recitovala, při různých příležitostech vystupovala na veřejnosti a neustále někomu pomáhala, na gymnáziu jsem byla zakládajícím členem různých kroužků. Když za mnou přijde člověk a začne mi vykládat o svých problémech, hned přemýšlím, jak je řešit, i když mne o to ani nežádá. Hrozně ráda něco organizuji, zařizuji, sháním. Nemám problém oslovit naprosto cizího člověka a většinou se s každým dovedu domluvit, protože nemám pocit, že mám vždy pravdu. Hodnotím jiné názory a sebekritika mi je naprosto přijatelná. Myslím si, že dovedu dávat dohromady i lidi různého smýšlení a přesvědčení a mám z toho vždy radost.
Stýkám a přátelím se s lidmi napříč politického spektra, s duchovními církví a s věřícími.
Moje životní heslo je, že jsme na světě tak krátce a i tak máme dost jiných bolestí a strastí, tak proč si je ještě přidělávat vzájemným neporozuměním, nenávistí a zlobou.
Jsem znojemský patriot, ze Znojma bych se nikdy neodstěhovala, moje rodina zde má hluboké kořeny a v tomto duchu vychovávám i mé syny. Myslím, že mnoho problémů ve Znojmě pramení z toho, že město řídí lidé, kteří zde sice bydlí, ale nejsou opravdu Znojmáci. Na víkendy město opouštějí a žijí na svých chalupách mimo centrum dění. Neznají život města o svátcích, sobotních odpoledních a nedělích. Nemají cit a vztah k našim památkám, různým zákoutím, parkům a rovněž zvykům.
Tak bohužel došlo k likvidaci některých center kultury a společenského dění ve městě - Corso, Hotel Znojmo, kolonáda v parku, malé hospůdky.
Práci ve škole s mládeží jsem měla ráda, ke studentům jsem si časem získala tak přátelské vztahy, že se s některými stýkám dodnes, navštěvujeme se i s rodinami. Největší radost jsem měla , když za mnou přišli moji bývalí studenti a chtěli za naši stranu kandidovat v roce 2006 do zastupitelstva (mladí lidé ve věku od 30 do 40 let - zástupce ředitele ZŠ, zástupce primáře v nemocnici, náměstek ředitele dopravního podniku, podnikatelka). Nejsou členy KSČM, ale přesto se mi je podařilo dostat na volitelná místa a vidím v nich budoucnost našeho města.
Do komunální politiky je třeba zapojit mladé a všechny, kdo mají opravdový zájem o to, aby se v našem městě dobře žilo, aby z něho neodcházeli mladí, aby se zde rodilo více dětí. Nezáleží na politické příslušnosti, je potřeba posilovat patriotismus a lásku k městu, v němž žijeme. Chtěla bych, aby se co nejvíce lidí stalo více všímavých k sobě navzájem a k našemu okolí vůbec.
Prioritou je pro mne Znojmo, pak teprve parlament. Obě dvě funkce lze zvládnout dohromady, což jsem na sobě sama vyzkoušela. Základem je mít kolem sebe spolehlivé a pracovité kolegy. Pro město je výhodné mít v parlamentu svého člověka. Ze zákona to lze, přičemž bych pobírala pouze jeden plat.
Pol. příslušnost: KSČM
Volební obvod: 54 - Znojmo
Zvolen za: KSČM v roce 2008
Mandát: 25.10.2008 - 25.10.2014
Životopis:
Narodila jsem se ve Znojmě 31. 5. 1956 jako nejmladší ze čtyř dětí Karlovi a Růženě Košťálovým. Bydlím ve 130 let starém domě v památkově ochranném pásmu, který kdysi koupil můj dědeček Josef Košťál. Za války se naše rodina hlásila veřejně k českému původu a trpěla za to (v tehdy německém Znojmě) četná příkoří. Při opravě domu v sedmdesátých letech 20. století jsme našli německy psané nápisy - "české svině" - pod omítkou (existuje foto).
Otcův bratr Josef utekl z vlasti a přes Rusko se dostal do Anglie ke Královskému letectvu, byl vyznamenán u Tobrucku za statečnost a v říjnu 1944 padl ve Skotsku. Při náletu na německou ponorku havaroval jejich liberátor, zřítil se plně naložený na pobřeží a shořel. Havárii přežili tři letci, s jedním z nich, hlavním pilotem K. A. Pospíchalem (rovněž ze Znojma), jsem se stýkala. Po roce 1989 žil v Anglii, odkud mi také dovezl fotografie. Zemřel ve věku 96 let.
Mého otce zavřeli Němci do pracovního lágru, odkud utekl do Ruska a vrátil se až po válce.
Moji rodiče hned po válce vstoupili do komunistické strany a tím byl směr našeho rodinného politického zaměření určen.
Oba byli dělníci (otec zemřel v roce 1976), matka žije se mnou ve společné domácnosti. Nás čtyři své děti nechali všechny vystudovat vysokou školu. Po složení maturitní zkoušky na Gymnáziu ve Znojmě jsem vystudovala Přírodovědeckou fakultu na (nyní) Masarykově univerzitě v Brně, obor matematika - fyzika. V letech 1980 - 1998 jsem učila na Gymnáziu ve Znojmě. Během učitelské praxe jsem složila doktorantskou zkoušku z fyziky a získala titul RNDr.
V roce 1980 jsem se provdala za Ing. Jaroslava Bayera (jeho rodina má rovněž dlouholeté kořeny ve Znojmě), r. 1983 a r. 1989 se nám postupně narodili synové Jaroslav a Jiří. Manžel pracuje ve Znojmě ve státním sektoru a stará se o celou naši rodinu.
Již od komunálních voleb v r. 1981 jsem byla zvolena do městského zastupitelstva a Rady města Znojma. Jako zastupitelka nepřetržitě pracuji dosud - to je 26 let. V r.1998 jsem byla zvolena zástupkyní starosty a odešla z kantorského řemesla do politiky zcela. Na radnici jsem měla na starosti spravování majetku města, hospodaření s byty, kulturu a školství a živnostenský odbor. Mnoho let jsem pracovala jako předsedkyně kulturní a školské a bytové komise, rovněž jsem byla jmenována tiskovou mluvčí Rady města Znojma.
V parlamentních volbách v r. 2002 jsem byla poprvé zvolena do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v roce 2006 jsem se stala poslankyní podruhé.
Jsem členka KSČM, ale nikdy jsem nevykonávala stranickou funkci. Post místopředsedkyně ÚV KSČM pro komunální politiku jsem odmítla kvůli časové neslučitelnosti ve znojemském zastupitelstvu. Nechci naše město opustit.
Nikdy jsem v jiné straně nebyla, neměnila "politický kabát", přesto nemám problémy komunikovat s lidmi z jiných politických subjektů.
Mluvím německy, rusky, slovensky. Jsem členka Českomoravské myslivecké jednoty, dozorčí rady Znojemského hroznu o.p.s., mám řidičské oprávnění. K mým zálibám patří příroda, fotografování (kdysi i výroba černobílých fotek), houbaření, pěstování květin (chtěla jsem být zahradníkem), ochutnávka dobrých vín. Neumím vařit, umím opravit pojistky, vyměnit těsnění ve vodovodu.
Úvaha:
Jak jsem přišla k politice, je téma na delší povídání. Už jako dítě jsem inklinovala ke kolektivu, jsem ryze společenský člověk, potřebuji být v neustálém kontaktu s lidmi, nejen s nimi mluvit, ale i se jich fyzicky dotýkat, dívat se na ně, na jejich reakce. Od mala jsem byla činná v různých kroužcích, devět let jsem hrála loutkové divadlo, recitovala, při různých příležitostech vystupovala na veřejnosti a neustále někomu pomáhala, na gymnáziu jsem byla zakládajícím členem různých kroužků. Když za mnou přijde člověk a začne mi vykládat o svých problémech, hned přemýšlím, jak je řešit, i když mne o to ani nežádá. Hrozně ráda něco organizuji, zařizuji, sháním. Nemám problém oslovit naprosto cizího člověka a většinou se s každým dovedu domluvit, protože nemám pocit, že mám vždy pravdu. Hodnotím jiné názory a sebekritika mi je naprosto přijatelná. Myslím si, že dovedu dávat dohromady i lidi různého smýšlení a přesvědčení a mám z toho vždy radost.
Stýkám a přátelím se s lidmi napříč politického spektra, s duchovními církví a s věřícími.
Moje životní heslo je, že jsme na světě tak krátce a i tak máme dost jiných bolestí a strastí, tak proč si je ještě přidělávat vzájemným neporozuměním, nenávistí a zlobou.
Jsem znojemský patriot, ze Znojma bych se nikdy neodstěhovala, moje rodina zde má hluboké kořeny a v tomto duchu vychovávám i mé syny. Myslím, že mnoho problémů ve Znojmě pramení z toho, že město řídí lidé, kteří zde sice bydlí, ale nejsou opravdu Znojmáci. Na víkendy město opouštějí a žijí na svých chalupách mimo centrum dění. Neznají život města o svátcích, sobotních odpoledních a nedělích. Nemají cit a vztah k našim památkám, různým zákoutím, parkům a rovněž zvykům.
Tak bohužel došlo k likvidaci některých center kultury a společenského dění ve městě - Corso, Hotel Znojmo, kolonáda v parku, malé hospůdky.
Práci ve škole s mládeží jsem měla ráda, ke studentům jsem si časem získala tak přátelské vztahy, že se s některými stýkám dodnes, navštěvujeme se i s rodinami. Největší radost jsem měla , když za mnou přišli moji bývalí studenti a chtěli za naši stranu kandidovat v roce 2006 do zastupitelstva (mladí lidé ve věku od 30 do 40 let - zástupce ředitele ZŠ, zástupce primáře v nemocnici, náměstek ředitele dopravního podniku, podnikatelka). Nejsou členy KSČM, ale přesto se mi je podařilo dostat na volitelná místa a vidím v nich budoucnost našeho města.
Do komunální politiky je třeba zapojit mladé a všechny, kdo mají opravdový zájem o to, aby se v našem městě dobře žilo, aby z něho neodcházeli mladí, aby se zde rodilo více dětí. Nezáleží na politické příslušnosti, je potřeba posilovat patriotismus a lásku k městu, v němž žijeme. Chtěla bych, aby se co nejvíce lidí stalo více všímavých k sobě navzájem a k našemu okolí vůbec.
Prioritou je pro mne Znojmo, pak teprve parlament. Obě dvě funkce lze zvládnout dohromady, což jsem na sobě sama vyzkoušela. Základem je mít kolem sebe spolehlivé a pracovité kolegy. Pro město je výhodné mít v parlamentu svého člověka. Ze zákona to lze, přičemž bych pobírala pouze jeden plat.