Nicolas Sarkozy
politik, 23. prezident Francouzské republiky
Hodnocení na Kinobox.cz: 72%- Narození:
- 28. ledna 1955
- Věk:
- 69 let
Upravit profil
Nicolas Sarkozy, vlastním jménem Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa je francouzský politik, bývalý předseda UMP a bývalý prezident Francouzské republiky v letech 2007–2012. Osobní životJde o syna maďarského otce narozeného v roce 1928 v...
Životopis
Nicolas Sarkozy, vlastním jménem Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa je francouzský politik, bývalý předseda UMP a bývalý prezident Francouzské republiky v letech 2007–2012.
Osobní život
Jde o syna maďarského otce narozeného v roce 1928 v Budapešti, pocházejícího z maďarského šlechtického rodu, a francouzské matky řecko-židovského původu. Rodina jeho otce odešla z Maďarska z obavy před Rudou armádou v roce 1944. Otec Pál Sarkozy krátce vstoupil do Cizinecké legie, avšak demobilizoval v Marseille v roce 1948. O rok později se seznámil s jeho matkou, právničkou Andrée Mallah (* 1925 v Paříži). Jejich syn byl vychován v katolické víře. Jeho přistěhovalecký původ i jeho postoj ke zpřísnění imigračních zákonů byl diskutován jak příznivci tak odpůrci.
Postupně vstoupil do tří manželských svazků a stal se otcem tří synů a jedné dcery. Jeho první manželkou byla od roku 1982 Marie-Dominique Culioli, z tohoto svazku se narodili synové Pierre (* 1985) a Jean (* 1986). V roce 1996 se oženil s Cécilií Ciganer-Albéniz, s níž má syna Louise (* 1997). Manželé se rozvedli krátce po Sarkozyho převzetí úřadu francouzského prezidenta (2007). Dne 2. února 2008 uzavřel svůj třetí sňatek. Jeho manželkou se stala italsko-francouzská bývalá zpěvačka a modelka Carla Bruni-Tedeschi, nyní Carla Bruni-Sarkozy. Z tohoto manželství se narodila v roce 2011 dcera Giulia.
Politická kariéra
1983 – stal se starostou města Neuilly-sur-Seine jako jeden z nejmladší starostů (28 let) v historii Francie pro města nad 50 tisíc obyvatel.
1988 – získal poslanecký mandát.
1993–1995 – ministr financí (rozpočtu) a vládní mluvčí ve vládě Edouarda Balladura.
2002–2004 – ministr vnitra ve vládě Jean-Pierra Raffarina.
2004 – ministr hospodářství ve vládě Jean-Pierra Raffarina.
2005–2007 (26. března) – ministr vnitra ve vládě Dominiqua de Villepin – demise z důvodu nadcházející prezidentské kampaně.
2007 (6. května) – ve druhém kole prezidentských voleb porazil kandidátku francouzské Socialistické strany Ségolène Royalovou – obdržel 53,06 % hlasů.
2012 (6. května) – ve druhém kole prezidentských voleb podlehl kandidátovi francouzské Socialistické strany Françoisi Hollandovi – obdržel 48,3 % hlasů a oznámil svůj odchod z politiky.
Prezident Francouzské republiky
18. května 2007 jmenoval vládu pod vedením premiéra Françoise Fillona.
Francouzská vláda byla v průběhu Sarkozyho prezidentství několikrát obměněna. François Fillon však zůstal premiérem po celou dobu, tedy až do porážky Sarkozyho ve druhém kole prezidentských voleb 6. května 2012 a poté do nastoupení nové vlády, kterou jmenuje nástupce v prezidentském úřadě François Hollande. Nicolas Sarkozy narazil při svém působení jako francouzský prezident na řadu vnitropolitických a také zahraničně-politických problémů, které se mu nepodařilo zcela úspěšně vyřešit. Velké potíže mu způsobila evropská měnová a hospodářská krize, kterou se snažil zvládnout společně s kancléřkou Spolkové republiky Německo Angelou Merkelovou.
Osobní život
Jde o syna maďarského otce narozeného v roce 1928 v Budapešti, pocházejícího z maďarského šlechtického rodu, a francouzské matky řecko-židovského původu. Rodina jeho otce odešla z Maďarska z obavy před Rudou armádou v roce 1944. Otec Pál Sarkozy krátce vstoupil do Cizinecké legie, avšak demobilizoval v Marseille v roce 1948. O rok později se seznámil s jeho matkou, právničkou Andrée Mallah (* 1925 v Paříži). Jejich syn byl vychován v katolické víře. Jeho přistěhovalecký původ i jeho postoj ke zpřísnění imigračních zákonů byl diskutován jak příznivci tak odpůrci.
Postupně vstoupil do tří manželských svazků a stal se otcem tří synů a jedné dcery. Jeho první manželkou byla od roku 1982 Marie-Dominique Culioli, z tohoto svazku se narodili synové Pierre (* 1985) a Jean (* 1986). V roce 1996 se oženil s Cécilií Ciganer-Albéniz, s níž má syna Louise (* 1997). Manželé se rozvedli krátce po Sarkozyho převzetí úřadu francouzského prezidenta (2007). Dne 2. února 2008 uzavřel svůj třetí sňatek. Jeho manželkou se stala italsko-francouzská bývalá zpěvačka a modelka Carla Bruni-Tedeschi, nyní Carla Bruni-Sarkozy. Z tohoto manželství se narodila v roce 2011 dcera Giulia.
Politická kariéra
1983 – stal se starostou města Neuilly-sur-Seine jako jeden z nejmladší starostů (28 let) v historii Francie pro města nad 50 tisíc obyvatel.
1988 – získal poslanecký mandát.
1993–1995 – ministr financí (rozpočtu) a vládní mluvčí ve vládě Edouarda Balladura.
2002–2004 – ministr vnitra ve vládě Jean-Pierra Raffarina.
2004 – ministr hospodářství ve vládě Jean-Pierra Raffarina.
2005–2007 (26. března) – ministr vnitra ve vládě Dominiqua de Villepin – demise z důvodu nadcházející prezidentské kampaně.
2007 (6. května) – ve druhém kole prezidentských voleb porazil kandidátku francouzské Socialistické strany Ségolène Royalovou – obdržel 53,06 % hlasů.
2012 (6. května) – ve druhém kole prezidentských voleb podlehl kandidátovi francouzské Socialistické strany Françoisi Hollandovi – obdržel 48,3 % hlasů a oznámil svůj odchod z politiky.
Prezident Francouzské republiky
18. května 2007 jmenoval vládu pod vedením premiéra Françoise Fillona.
Francouzská vláda byla v průběhu Sarkozyho prezidentství několikrát obměněna. François Fillon však zůstal premiérem po celou dobu, tedy až do porážky Sarkozyho ve druhém kole prezidentských voleb 6. května 2012 a poté do nastoupení nové vlády, kterou jmenuje nástupce v prezidentském úřadě François Hollande. Nicolas Sarkozy narazil při svém působení jako francouzský prezident na řadu vnitropolitických a také zahraničně-politických problémů, které se mu nepodařilo zcela úspěšně vyřešit. Velké potíže mu způsobila evropská měnová a hospodářská krize, kterou se snažil zvládnout společně s kancléřkou Spolkové republiky Německo Angelou Merkelovou.