Dne 5. listopadu 1991 nalezla policie v Atlantickém oceánu tělo utopeného muže. Kolos, měřící přes metr devadesát a vážící přes sto třicet kilogramů, údajně přepadl přes zábradlí své jachty. Robert Maxwell, muž který se dostal z chudoby...
Životopis
Dne 5. listopadu 1991 nalezla policie v Atlantickém oceánu tělo utopeného muže. Kolos, měřící přes metr devadesát a vážící přes sto třicet kilogramů, údajně přepadl přes zábradlí své jachty. Robert Maxwell, muž který se dostal z chudoby Podkarpatské Rusi až na vrchol mediálního nebe zemřel za velmi záhadných okolností.
Robert Maxwell se narodil 10.června 1923 v městečku Slatiské Doly v tehdejším Československu jako Ján Ludvík Hoch. Ortodoxní židovská rodina (mluvící jidiš), ze které pocházel, byla velmi chudá, Maxwell v jednom z rozhovorů uvedl, že až do sedmi let nikdy neměl ani vlastní boty a v zimě si je půjčoval od ostatních sourozenců. Když se po mnoha letech Maxwell vrátil do svého stále chudého rodiště za železnou oponou, cítil se prý trapně.
Za války Podkarpatskou Ukrajinu ovládli Maďaři, Jánovi se ale podařilo uprchnout. Jeho rodina byla méně šťastná – většina jejích členů zamřela v koncentračních táborech. Ján skončil v Británii, kde narukoval do armády. Díky přirozené inteligenci a talentu na jazyky stoupal armádními žebříčky a získal až hodnost kapitána. Bylo to také v průběhu války, kdy si změnil jméno na Robert Maxwell.
Po válce pracoval Robert na spojeneckém velení v Berlíně, pod jeho agendu spadala cenzura novin. Díky kontaktům se brzy stal distributorem pro Springer Verlag, vědeckého nakladatelství. A o pár let později zakoupil malé nakladatelství Pergamon Press, ze kterého postupně vybudoval jednoho z důležitých hráčů na trhu.
V šedesátých letech se Maxwell vrhl do politiky a získal dokonce křeslo v dolní komoře britského parlamentu a funkci poslence zastával až do roku 1970. Nevzdal se však svých plánů na rozšíření vlivu na britském mediálním trhu, kde se snažil zakoupit noviny. S News of the World nepochodil, plány mu překazil Australan Rupert Murdoch. Navíc se na sklonku šedesátých let ukázalo, že jeho firmy nejsou tak ziskové, jak se obecně tvrdilo.
Opravdu významné celostátní noviny Maxwell získal až v osmdesátých letech, kdy zakoupil Daily Mirror, noviny tradičně podporující labouristy. V té chvíli jeho mediální impérium obsahovalo již například Collier Books, americkou pobočku Macmillan Publishing či poloviční podíl v evropské MTV a další televizní stanice.
Na konci osmdesátých let Maxwella pomalu začaly dostihovat problémy. Byl velice zadlužený, na svoje další nákupy si dále půjčoval a na splátky platil z peněz důchodových fondů zaměstnanců. Musel dokonce prodat i Pergamon. Špatná finanční situace mu však nezabránila stále nakupovat, například New York Daily News v roce 1990.
O rok později už začala bankám docházet trpělivost a začaly prodávat akcie Maxwellových společností, které měly jako zástavu za půjčené peníze. Maxwell sám sice tvrdil, že má majetek v hodnotě sedmi miliard dolarů, nicméně odhaduje se, že dluhy samy mohly být tři až čtyři miliardy. Prodej akcií navíc a zveřejnění problémů nakonec vedlo k poklesu hodnoty akcií na burze, čemuž se Maxwell snažil zabránit skupováním vlastních akcií, na což si opět půjčoval.
S přibývajícími problémy byl Maxwell čím dál méně snesitelný pro své okolí, stával se čím dál arogantnějším. Spolu s okázalým chováním, kdy za jedinou večeři byl schopen utratit tisíce liber a někdy se po Londýně nechal přepravovat vrtulníkem, se stával stále méně oblíbenou postavou mediálního světa, jehož byl součástí.
Právě za těchto okolností vyjel Maxwell na své luxusní jachtě Lady Ghislane (cena údajně 12 milionů liber) na širé moře. Druhý den ráno byl nalezen mrtev. Podle španělského soudu se Maxwell prostě utopil poté, co přepadl přes zábradlí své lodi. Objevili se však i spekulace. Část médií tvrdila, že Maxwell spáchal sebevraždu, protože neviděl východisko z kolotoče dluhů, do kterého se sám dostal.
Více spekulativní média hovořila o tom, že Maxwella zavraždila izraelská tajná služba Mossad, se kterou dříve spolupracoval. Byl to údajně Maxwell, kdo prozradil identitu muže, který jako první veřejně promluvil o izraelském tejném jaderném arzenálu. Mossad ho pak údajně nechal zavraždit proto, že se Maxwell pokusil Izrael vydírat, aby si pomohl od dluhů.
Okolnosti Maxwellovy smrti zůstanou záhadou navždy. Stejně tak navždy zůstane Maxwell kontroverzním podnikatelem, který z ničeho vybudoval obrovské impérium, které pak svými vlastními chybami pohřbil a vzal s sebou do hrobu. Po jeho smrti se totiž jeho zadlužené vlastnictví zcela rozpadlo.
Robert Maxwell se narodil 10.června 1923 v městečku Slatiské Doly v tehdejším Československu jako Ján Ludvík Hoch. Ortodoxní židovská rodina (mluvící jidiš), ze které pocházel, byla velmi chudá, Maxwell v jednom z rozhovorů uvedl, že až do sedmi let nikdy neměl ani vlastní boty a v zimě si je půjčoval od ostatních sourozenců. Když se po mnoha letech Maxwell vrátil do svého stále chudého rodiště za železnou oponou, cítil se prý trapně.
Za války Podkarpatskou Ukrajinu ovládli Maďaři, Jánovi se ale podařilo uprchnout. Jeho rodina byla méně šťastná – většina jejích členů zamřela v koncentračních táborech. Ján skončil v Británii, kde narukoval do armády. Díky přirozené inteligenci a talentu na jazyky stoupal armádními žebříčky a získal až hodnost kapitána. Bylo to také v průběhu války, kdy si změnil jméno na Robert Maxwell.
Po válce pracoval Robert na spojeneckém velení v Berlíně, pod jeho agendu spadala cenzura novin. Díky kontaktům se brzy stal distributorem pro Springer Verlag, vědeckého nakladatelství. A o pár let později zakoupil malé nakladatelství Pergamon Press, ze kterého postupně vybudoval jednoho z důležitých hráčů na trhu.
V šedesátých letech se Maxwell vrhl do politiky a získal dokonce křeslo v dolní komoře britského parlamentu a funkci poslence zastával až do roku 1970. Nevzdal se však svých plánů na rozšíření vlivu na britském mediálním trhu, kde se snažil zakoupit noviny. S News of the World nepochodil, plány mu překazil Australan Rupert Murdoch. Navíc se na sklonku šedesátých let ukázalo, že jeho firmy nejsou tak ziskové, jak se obecně tvrdilo.
Opravdu významné celostátní noviny Maxwell získal až v osmdesátých letech, kdy zakoupil Daily Mirror, noviny tradičně podporující labouristy. V té chvíli jeho mediální impérium obsahovalo již například Collier Books, americkou pobočku Macmillan Publishing či poloviční podíl v evropské MTV a další televizní stanice.
Na konci osmdesátých let Maxwella pomalu začaly dostihovat problémy. Byl velice zadlužený, na svoje další nákupy si dále půjčoval a na splátky platil z peněz důchodových fondů zaměstnanců. Musel dokonce prodat i Pergamon. Špatná finanční situace mu však nezabránila stále nakupovat, například New York Daily News v roce 1990.
O rok později už začala bankám docházet trpělivost a začaly prodávat akcie Maxwellových společností, které měly jako zástavu za půjčené peníze. Maxwell sám sice tvrdil, že má majetek v hodnotě sedmi miliard dolarů, nicméně odhaduje se, že dluhy samy mohly být tři až čtyři miliardy. Prodej akcií navíc a zveřejnění problémů nakonec vedlo k poklesu hodnoty akcií na burze, čemuž se Maxwell snažil zabránit skupováním vlastních akcií, na což si opět půjčoval.
S přibývajícími problémy byl Maxwell čím dál méně snesitelný pro své okolí, stával se čím dál arogantnějším. Spolu s okázalým chováním, kdy za jedinou večeři byl schopen utratit tisíce liber a někdy se po Londýně nechal přepravovat vrtulníkem, se stával stále méně oblíbenou postavou mediálního světa, jehož byl součástí.
Právě za těchto okolností vyjel Maxwell na své luxusní jachtě Lady Ghislane (cena údajně 12 milionů liber) na širé moře. Druhý den ráno byl nalezen mrtev. Podle španělského soudu se Maxwell prostě utopil poté, co přepadl přes zábradlí své lodi. Objevili se však i spekulace. Část médií tvrdila, že Maxwell spáchal sebevraždu, protože neviděl východisko z kolotoče dluhů, do kterého se sám dostal.
Více spekulativní média hovořila o tom, že Maxwella zavraždila izraelská tajná služba Mossad, se kterou dříve spolupracoval. Byl to údajně Maxwell, kdo prozradil identitu muže, který jako první veřejně promluvil o izraelském tejném jaderném arzenálu. Mossad ho pak údajně nechal zavraždit proto, že se Maxwell pokusil Izrael vydírat, aby si pomohl od dluhů.
Okolnosti Maxwellovy smrti zůstanou záhadou navždy. Stejně tak navždy zůstane Maxwell kontroverzním podnikatelem, který z ničeho vybudoval obrovské impérium, které pak svými vlastními chybami pohřbil a vzal s sebou do hrobu. Po jeho smrti se totiž jeho zadlužené vlastnictví zcela rozpadlo.