Theresa Mayová
politička, premiérka Spojeného království, vůdkyně Konzervativní strany
- Narození:
- 1. října 1956
- Věk:
- 67 let
Upravit profil
Theresa Mary Mayová, nepřechýleně Theresa May, rozená Brasier, je britská politička a od července 2016 premiérka Spojeného království a vůdkyně Konzervativní strany, jakožto druhá žena v těchto úřadech po Margaret Thatcherové. Od května 1997...
Životopis
Theresa Mary Mayová, nepřechýleně Theresa May, rozená Brasier, je britská politička a od července 2016 premiérka Spojeného království a vůdkyně Konzervativní strany, jakožto druhá žena v těchto úřadech po Margaret Thatcherové. Od května 1997 zasedá v Dolní sněmovně za obvod Maidenhead.
Po zformování Cameronovy koaliční vlády v roce 2010 se stala ministryní vnitra. Po všeobecných volbách 2015 obhájila post ministryně vnitra ve druhém Cameronově kabinetu, kde setrvala až do července 2016.
V důsledku rezignace premiéra Davida Camerona byla 13. července 2016 jmenována Alžbětou II. premiérkou Velké Británie, jakožto druhá žena v historii země po Margaret Thatcherové.
Život
Narodila se roku 1956 v Eastbourne do rodiny Zaidee Mary Brasierové (rozené Barnesové; 1928–1982) a Huberta Brasiera (1917–1981). Nemá žádné sourozence. Otec byl duchovním anglikánské církve a sloužil jako vikář ve Wheatley, ležícím několik kilometrů východně od Oxfordu. V roce 1981 zemřel při automobilové nehodě. Matka, která trpěla roztroušenou sklerózou, zemřela o rok později a Mayová, která však již byla vdaná, se tak stala sirotkem.
Vystudovala geografii na Oxfordské univerzitě, pak působila v londýnském City a v letech 1977 až 1983 pracovala v Bank of England. Poté se stala vedoucí oddělení pro evropské záležitosti a hlavní poradkyní ve věcech mezinárodních záležitostí v organizaci APACS (UKPA) spravující platební systémy bank a dalších finančních institucí.
Roku 1980 se vdala za Philipa Maye, se kterým se seznámila v roce 1977 během studií v Oxfordu. Její manžel je povoláním manažer kapitálové společnosti. Manželství zůstalo bezdětné.
Politické působení
Začátek politické kariéry
V politice začala působit v letech 1986 až 1994 jako radní v Mertonu na jihu Londýna. Do Dolní sněmovny Spojeného království kandidovala zprvu neúspěšně v letech 1992 a 1994. Úspěšná byla až její kandidatura v roce 1997 za volební obvod Maidenhead. Poslanecký mandát obhájila poté v letech 2001, 2005, 2010 i 2015.
Ministryně ve vládě Spojeného království
Po zformování Cameronovy koaliční vlády v roce 2010 se stala ministryní vnitra (Home secretary). Zároveň byla jmenována i ministryní pro ženy a rovné příležitosti. Na druhou funkci však rezignovala v září 2012. Po všeobecných volbách 2015 obhájila post ministryně vnitra ve druhém Cameronově kabinetu, kde setrvala až do července 2016. Stala se tak nejdéle působící ministryní vnitra za posledních 60 let. V průběhu jejího působení v úřadu provedla policejní reformu, zastávala tvrdší postup proti drogám a zavedla omezení migrace.
Premiérka Spojeného království
V kampani před referendem v roce 2016, ve kterém občané hlasovali o ukončení členství Spojeného království v Evropské unii, podporovala stranu pro setrvání v EU (tzv. remainers). Tato strana prohrála proti odpůrcům členství v EU (tzv. brexiteers). Mayová se však před referendem neangažovala nijak výrazně a obecně je počítána mezi euroskeptické politiky. K euroskeptikům ji řadí mj. i její názor, že by Spojené království mělo odstoupit od Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Relativně středová pozice v otázce vztahu s Evropskou unií byla jedním z důvodů, proč se o ní ihned spekulovalo jako o jednom z možných nástupců premiéra Davida Camerona, když tento po referendu oznámil, že zhruba do tří měsíců rezignuje.
Poté, co v boji o místo vůdce Konzervativní strany neuspěli ani bývalý londýnský starosta Boris Johnson ani ministr spravedlnosti Michael Gove a pak z něj odstoupila i její zbývající sokyně Andrea Leadsomová, byla Theresa Mayová poslaneckým klubem prohlášena za novou vůdkyni strany. Dne 13. července 2016 byla královnou Alžbětou II. jmenována ministerskou předsedkyní (Prime Minister, PM) Spojeného království jako druhá žena v tomto úřadě po Margaret Thatcherové.
Již 14. července oznámila jména všech členů své vlády.
Pouze několik dní po nástupu Donalda Trumpa jako prezidenta Spojených států jej Theresa Mayová navštívila v Bílém domě. Již ve čtvrtek 26. ledna 2017 pronesla ve Filadelfii řeč, ve které se zasadila za "znovuobnovení zvláštních vztahů mezi USA a Spojeným královstvím v nové éře".
Po zformování Cameronovy koaliční vlády v roce 2010 se stala ministryní vnitra. Po všeobecných volbách 2015 obhájila post ministryně vnitra ve druhém Cameronově kabinetu, kde setrvala až do července 2016.
V důsledku rezignace premiéra Davida Camerona byla 13. července 2016 jmenována Alžbětou II. premiérkou Velké Británie, jakožto druhá žena v historii země po Margaret Thatcherové.
Život
Narodila se roku 1956 v Eastbourne do rodiny Zaidee Mary Brasierové (rozené Barnesové; 1928–1982) a Huberta Brasiera (1917–1981). Nemá žádné sourozence. Otec byl duchovním anglikánské církve a sloužil jako vikář ve Wheatley, ležícím několik kilometrů východně od Oxfordu. V roce 1981 zemřel při automobilové nehodě. Matka, která trpěla roztroušenou sklerózou, zemřela o rok později a Mayová, která však již byla vdaná, se tak stala sirotkem.
Vystudovala geografii na Oxfordské univerzitě, pak působila v londýnském City a v letech 1977 až 1983 pracovala v Bank of England. Poté se stala vedoucí oddělení pro evropské záležitosti a hlavní poradkyní ve věcech mezinárodních záležitostí v organizaci APACS (UKPA) spravující platební systémy bank a dalších finančních institucí.
Roku 1980 se vdala za Philipa Maye, se kterým se seznámila v roce 1977 během studií v Oxfordu. Její manžel je povoláním manažer kapitálové společnosti. Manželství zůstalo bezdětné.
Politické působení
Začátek politické kariéry
V politice začala působit v letech 1986 až 1994 jako radní v Mertonu na jihu Londýna. Do Dolní sněmovny Spojeného království kandidovala zprvu neúspěšně v letech 1992 a 1994. Úspěšná byla až její kandidatura v roce 1997 za volební obvod Maidenhead. Poslanecký mandát obhájila poté v letech 2001, 2005, 2010 i 2015.
Ministryně ve vládě Spojeného království
Po zformování Cameronovy koaliční vlády v roce 2010 se stala ministryní vnitra (Home secretary). Zároveň byla jmenována i ministryní pro ženy a rovné příležitosti. Na druhou funkci však rezignovala v září 2012. Po všeobecných volbách 2015 obhájila post ministryně vnitra ve druhém Cameronově kabinetu, kde setrvala až do července 2016. Stala se tak nejdéle působící ministryní vnitra za posledních 60 let. V průběhu jejího působení v úřadu provedla policejní reformu, zastávala tvrdší postup proti drogám a zavedla omezení migrace.
Premiérka Spojeného království
V kampani před referendem v roce 2016, ve kterém občané hlasovali o ukončení členství Spojeného království v Evropské unii, podporovala stranu pro setrvání v EU (tzv. remainers). Tato strana prohrála proti odpůrcům členství v EU (tzv. brexiteers). Mayová se však před referendem neangažovala nijak výrazně a obecně je počítána mezi euroskeptické politiky. K euroskeptikům ji řadí mj. i její názor, že by Spojené království mělo odstoupit od Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Relativně středová pozice v otázce vztahu s Evropskou unií byla jedním z důvodů, proč se o ní ihned spekulovalo jako o jednom z možných nástupců premiéra Davida Camerona, když tento po referendu oznámil, že zhruba do tří měsíců rezignuje.
Poté, co v boji o místo vůdce Konzervativní strany neuspěli ani bývalý londýnský starosta Boris Johnson ani ministr spravedlnosti Michael Gove a pak z něj odstoupila i její zbývající sokyně Andrea Leadsomová, byla Theresa Mayová poslaneckým klubem prohlášena za novou vůdkyni strany. Dne 13. července 2016 byla královnou Alžbětou II. jmenována ministerskou předsedkyní (Prime Minister, PM) Spojeného království jako druhá žena v tomto úřadě po Margaret Thatcherové.
Již 14. července oznámila jména všech členů své vlády.
Pouze několik dní po nástupu Donalda Trumpa jako prezidenta Spojených států jej Theresa Mayová navštívila v Bílém domě. Již ve čtvrtek 26. ledna 2017 pronesla ve Filadelfii řeč, ve které se zasadila za "znovuobnovení zvláštních vztahů mezi USA a Spojeným královstvím v nové éře".