Je jednoznačně nejhledanější osobou na této planetě, na jeho dopadení je vypsána odměna v řádu desítek milionů dolarů. Přesto však číslo jedna teroristické organizace Al-Kajdá i více než 8 let po útocích v New Yorku a Washingtonu uniká spravedlnosti, stejně tak jako několik let před útoky, kdy byl mezi Top 10 zločinců.

Datum bin Ládinova narození není jisté, nicméně sám uvedl 10. března 1957. Bin Ládin pochází z velmi zámožné arabské rodiny, jeho otec, původem z Jemenu, byl stavebním magnátem s blízkými vztahy k saudskoarabské královské rodině. S Usámovou matkou, původně Syřankou, se sice zakrátko rozvedl, ale synovi se odmalička dostávalo jen toho nejlepšího, včetně vzdělání na prestižní škole v Džiddě. Pravděpodobně tam se poprvé dostal do styku s militantním islámem v podobě učení Muslimského bratrstva.

Ve svém vzdělávání pak bin Ládin pokračoval na univerzitě v Džiddě, nicméně není jasné, zda školu dokončil či nikoliv. Na univerzitě však zjevně došlo k jeho radikalizaci, neboť byl ve styku s profesory, jež měli úzké napojení na výše zmíněné Muslimské bratrstvo.

Velmi záhy po sovětské invazi do Afghánistánu se začal bin Ládin angažovat v odporu proti okupantům. Dokázal především využít svých rozsáhlých prostředků, aby zajistil transport mudžáhidů z celého světa a jejich dostatečného zásobení zbraněmi. Za tímto účelem založil organizaci Maktab al-Chadamat, kterou však opustil poté, co se Sověti po neúspěchu museli z Afghánistánu stáhnout. Následně založil novou organizaci, známou Al-Kajdu (v překladu „Základna“).

Ačkoliv byl bin Ládin vždy silně protiamerický, v otevřenou nenávist proti Spojeným státům jeho vztah přerostl až při událostech okolo války v Perském zálivu. Bin Ládin byl striktním odpůrcem rozmístění amerických vojáků v Saudské Arábii, jelikož se tak dostali do posvátných míst islámu. Údajně americký příchod považoval za okupaci země bezvěrci.

S protiamerickou rétorikou souvisí i bin Ládinovo vyhoštění ze Saudské Arábie. Natolik kritizoval saudskou královskou rodinu za umožnění Američanům vstupu do země, že byl zbaven občanství. Následně se ho zřekla i jeho rodina.

Prvním útokem proti americkým cílům, který nebyl proveden přímo Al-Kajdou, ale měl zjevnou bin Ládinovu podporu, byl útok skupiny vedené Ramsi Jussufem na Světové obchodní centrum v New Yorku, při kterém zemřelo šest lidí. Příprava na něj proběhla v pákistánském hotelu, který bin Ládinovi patřil.

Ačkoli se bin Ládina zřekla jeho rodina, na své aktivity, provozované ze Súdánu, kam se ze Saudské Arábie přemístil, měl stále dostatek vlastních finančních prostředků. Některé odhady hovoří až o dvou stech milionech dolarů. Postupně tak mohl rozšiřovat svou síť, podporoval teroristy ve zhruba dvacítce zemí, nicméně samotná CIA tvrdila, že údajně nenařizoval jednotlivým organizacím, co přesně mají dělat. Pouze je financoval a hrál roli jakéhosi „finančního kmotra“.

V roce 1998 však bin Ládin radikálně vystoupil a vyhlásil Američanům fatwu ve jménu Světové islámské fronty pro džihád proti Židům a křižákům. Jejím obsahem bylo, že každý správný muslim by měl zabíjet Američany a jejich spojence, a to jak vojáky, tak civilisty. Hlavním důvodem bylo osvobození svatých míst islámu.

Samotná Al-Kajdá se rozhodla jít příkladem a poprvé se dostala do obecného povědomí po atentátech na americké ambasády v Keni a Tanzanii, při kterých zahynulo 257 lidí a další čtyři tisícovky byly zraněny. Bin Ládin se rázem objevil mezi nejhledanějšími zločinci světa, americká vláda za něj nabídla pět milionů dolarů.

Již před touto akcí již bin Ládin nemohl zůstat v Súdánu, který ho na žádost Spojených států vypověděl za země. Útočiště tak našel v Afghánistánu pod vládou hnutí Taliban. Ačkoliv se ho Washington pochopitelně snažil dopadnout, bin Ládinova opatření, založená na neužívání zařízení, jež by vydávaly radiační signály (například mobilní telefony), se ukázala jako velká překážka.

V říjnu 2000 se Al-Kajdá rozhodla zaútočit na americkou vojenskou loď U.S.S. Cole, kotvící v jemenském přístavu Adenu, akci jasně namířenou proti vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu. Výsledkem bylo sedmnáct mrtvých vojáků a tři mrtví atentátníci.

Daleko většího rozměru však dosáhly útoky Al-Kajdá 11. září 2001 přímo na americkém území, v New Yorku a Washingtonu. Útok byl veden unesenými civilními letadly a měl za následek totální zničení Světového obchodního centra a poničení budovy Pentagonu. Poslední z letadel, jenž měla za cíl údajně Bílý dům, ke svému cíli nedoletělo. I tak bylo výsledkem téměř tři tisíce zmařených životů.

Byl-li bin Ládin do té doby jedním z nejhledanějším zločinců, po 11. září se stal jednoznačným číslem jedna. Odměna za něj vystoupala na 25 milionů dolarů. Dlouho však nebylo zřejmé, jestli měl se samotnými útoky nějakou spojitost, jelikož on sám to popíral. Později však bylo zveřejněno video, na němž přiznává, že osobně instruoval únosce letadel. Důvodem k útoku bylo „americko-izraelské spojenectví, jež vede ke smrti našich lidí“.

Spojené státy se již přes pět let snaží bin Ládina dopadnout. Již v roce 2001 měli údajně při bojích v Afghánistánu informace, kde se nachází, nicméně chytit ho nedokázaly.

V září 2006 dokonce tiskem proběhly informace, že bin Ládin údajně zemřel na tyfus. Ty byly založeny na zprávě tajné služby Saudské Arábie, nicméně později byly dementovány jako nepodložené. Hon na světového zločince číslo jedna tak může pokračovat.

V roce 2010 získala CIA podezdření na budovu, v níž by mohl hledaný terorista žít. Nápadné bylo, že k residenci nevedly žádné telefonní dráty. Aby si mohlo být velení ozbrojených sil USA jisto, že je terorista mrtev, odmítly útok, který by mohl celý komplex srovnat se zemí. Proto bylo připraveno komandu amerických Navy Seals. 1. května 2011 bylo potvrzeno, že byl Usáma bin Ládin zabit.

Pohřben byl do moře z letadlové lodě USS Carl Vinson.